Lidovky.cz

Česko

‚Vládu položil Nečas, já ne.‘ Co napsal Robert Šlachta ve své knize ke kauze Nagygate


Jana Nečasová s bývalým premiérem Petrem Nečasem u odvolacího soudu. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Premium
Praha - Server Lidovky.cz přináší první ze série „ochutnávek“ z knihy bývalého elitního detektiva a exšéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty.

Už při svém odchodu ze služeb státu upozornil, že se chystá vyložit vše, co v uniformě zažil. Od konce dubna je v prodeji kniha rozhovorů Roberta Šlachty, jednoho z nejznámějších detektivů v zemi. A čtení knihy s názvem Třicet let pod přísahou je pozoruhodné, i proto, že protimafiánský útvar, který v letech 2008 až 2016 Šlachta řídil, rozplétal ty nejchoulostivější případy.

Pochopitelně největší pozornost přitahuje kauza Nagygate, která vedla k pádu vlády premiéra Petra Nečase (ODS).

Autor:

Bývalý premiér Nečas čelí obžalobě. Ve dvou případech měl křivě svědčit ve prospěch své ženy

Šlachta poprvé popsal vypjaté chvíle z června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval na Úřadu vlády v kanceláři samotného ministerského předsedy. „A Nečas řekl jen: Uvědomujete si, že jste právě položil vládu? A já mu odpověděl: Pane premiére, jestli někdo položil vládu, tak jste to vy,“ říká bývalý elitní detektiv v knize rozhovorů, které s ním vedl publicista Josef Klíma.

Šlachta zmínil také celkem napínavou zápletku, k níž došlo během domovní prohlídky u Nečasovy tehdejší milenky, dnes manželky Jany Nečasové, bývalé ředitelky premiérova sekretariátu. Její byt byl umístěn v komplexu s vlastní recepcí. Razii v brzkých ranních hodinách vedl Šlachtův blízký spolupracovník Tomáš Sochor. Jenže už u vrátného došlo ke slovní potyčce.

Nečasová chce vrátit daň za luxusní dárky od šéfa ČEZ Beneše, soud vrátil její žalobu do hry

„První, co ten chlap z ochranky udělal, bylo, že skočil po telefonu. Takže Tomáš vytáhl natvrdo bouchačku a řekl mu, že jestli to nepoloží, půjde k zemi. Jeden z našich zůstal s jedním chlapem z ochranky v recepci a druhý (z recepce) jim šel ukázat, který byt to je, a otevřít jim vstupní dveře do domu,“ popisuje Šlachta.

Loni zazněl odsuzující verdikt v kauze zneužití tajné služby a nezákonného sledování Nečasovy tehdejší manželky. Kromě Jany Nečasové (dříve Nagyové) soud potrestal i tři důstojníky Vojenského zpravodajství.

Odstartovaly to pandury

Šlachtovi lidé přitom na případ, kterým započal pád premiéra Nečase, prý narazili prakticky náhodou. A to když rozplétali únik ze spisu k jinému sledovanému případu – možné korupci při nákupu kolových obrněnců Pandur pro Armádu ČR. Rakouská justice zaslala do Česka spis s výpovědí utajovaného svědka. Jenže jeho jméno se dostalo do deníku Právo a ve větších podrobnostech o případu informoval i novinář Janek Kroupa.

Robert Šlachta.

Šlachta uvádí, že přísně utajované dokumenty měl u sebe náměstek vrchního pražského žalobce Libor Grygárek, a proto se dostal do podezření, že měl v úniku prsty. Další stopy detektivové ÚOOZ prý získali z odposlechů.

„Byla to nejspíš ona (Nečasová), kdo dostal od Grygárka informace o výslechu utajovaného svědka v kauze nákupu obrněných vozidel Pandur. Ty pak následně použili spolu s Nečasem proti Topolánkovi (Mirek Topolánek, někdejší premiér a předseda ODS – pozn. red.).Abychom si zji štěné informace potvrdili, byla dokonce dvakrát předvolána k podání vysvětlení,“ líčí Šlachta v knize. Připomeňme, že Nečas v roce 2010 nahradil v čele ODS Topolánka, který byl terčem kritiky kvůli osobě svého blízkého spolupracovníka a lobbisty Marka Dalíka.

Exministr na scéně

Právě konfrontace s Nečasovou podle Šlachty vyostřila vztahy i uvnitř bezpečnostních sborů. Kvůli zmíněnému výslechu prý premiér Nečas zalarmoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která má na starosti vyšetřování zločinů v policii. „A hned nám volal z GIBS náměstek, co si to dovolujeme, že za paní Nagyovou se nejezdí s obsílkou, ale s kyticí. Takže jsem mu řekl, že s kyticí v žádném případě nikam nepůjdu, a potkali jsme se v Hrzánském paláci – on s kyticí, já s obsílkou,“ popisuje Šlachta v knize.

A tím to prý neskončilo. Bývalý policista líčí, že ještě ten večer mu napsal exministr vnitra za ODS Ivan Langer, který byl v té době Nečasovým poradcem. Dokonce se prý i osobně sešli. „Langer si mě pozval do auta a řekl mi, abych si jen uvědomil s tím obesíláním paní Nagyové, kdo mě dostal do funkce, abychom věděli, že se máme Nagyové vyhýbat, že to není dobře, abychom ji nějak zmiňovali a vůbec se kolem ní točili,“ píše exdetektiv.

Novinář Klíma, spoluautor knihy, se pokusil Nečase i Langera konfrontovat se Šlachtovým tvrzením. Možnost vyjádřit se však odmítli. Langer nereagoval ani na dotazy serveru Lidovky.cz.

Langer přitom hrál důležitou roli při vytvoření samostatné inspekce GIBS. Do jejího čela se v roce 2012 vyhoupl Ivan Bílek, který později přiznal, že si s Langerem tyká. Dnes vyučuje na soukromé vysoké škole Cevro, kterou Langer založil.

Kontravyšetřování

Kniha přináší ještě jednu zápletku kauzy Nagygate, která dokládá nástrahy, se kterými se detektivové museli poprat. Po neúspěšném pokusu policistů kontaktovat jednu ze sekretářek Nagyové, s níž se nepohodla, přišla podle Šlachty tvrdá odezva. Šéfka kanceláře premiéra se prý o tom totiž dozvěděla a ihned se obrátila na policejního prezidenta Martina Červíčka.

„Vyhodnotili to jako možné ohrožení ústavních činitelů, zahájili úkony trestního řízení a začali to šetřit vraždaři v Kongresovce (sídlo Policejní prezidia – pozn. red.). Naštěstí nás neviděla ta sekretářka, ale jen její matka a ta nás nedokázala nijak identifikovat. Ovšem opět se ukázalo propojení na policii,“ líčí Šlachta v knize.

Na jiném místě publikace vzpomíná na policejního prezidenta Červíčka, dnes senátora za ODS, v dobrém. A to, když ÚOOZ rozjel na pražském magistrátu razii, jež se dotýkala některých občanských demokratů. „Nehnul ani brvou a informaci přijal jako profesionál. To když si vzpomenu na chování pozdějšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho po zadržení olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) v kauze Vidkun, je mi z něho nevolno od žaludku ještě teď,“ píše Šlachta.

Benešův zájem

Kontakty Nagyové zahrnovaly i šéfy státních firem. Šlachta líčí, jak se údajně někteří snažili ovlivnit výběr ředitele Útvaru zvláštních činností (ÚZČ), který má na starosti odposlechy. V jedné knižní pasáži exdetektiv popisuje, jak se ředitel ČEZ Daniel Beneš a Nagyová společně údajně snažili prosadit na post Stanislava Hájka, který měl však blízko ke kontroverznímu lobbistovi Ivu Rittigovi. „V rozhovoru si Nagyové dokonce stěžoval generální ředitel ČEZ Beneš, že jestli tohle neprojde (tedy nominace Hájka do čela ÚZČ), budou na tom hůř než předtím,“ píše Šlachta. Pokoušeli se prý tlačit na policejního prezidenta Červíčka. Ze změny sešlo prý až po intervenci žalobců.

Beneš to odmítl. „Tento drb se v médiích objevil už několikrát. Opakovaně konstatuji, že nikdy jsem žádný výběr kandidátů na policejní funkce neovlivňoval. K lidem, kteří o tom rozhodovali, jsem ostatně ani neměl přístup,“ napsal Beneš serveru Lidovky.cz s tím, že Šlachtovu knihu nečetl. Zároveň dodal: „Samozřejmě, v obecné rovině platí, že když se mě někdo zeptá na názor, tak odpovím. To ale přece neznamená, že něco aktivně prosazuji.“

Na jiném místě Šlachta uvádí, že už přípravy zásahu jeho útvaru na Úřadu vlády vyvolaly paniku. Aniž by uvedl jméno, Šlachta píše: „Nagyové volal generální ředitel jednoho státního podniku, ta se snažila dovolat Nečasovi, ale ten byl mimo signál, protože měl zasedání vlády kvůli povodním. A tam také padla ta zajímavá věta: ‚Za to může Šlachta, měli jste ho sejmout už dávno!‘“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.