Robert Šlachta. | foto: Tomáš Krist, MAFRA
‚Vládu položil Nečas, já ne.‘ Co napsal Robert Šlachta ve své knize ke kauze Nagygate |
Obžalobě v ní čelí bývalý olomoucký hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a dva důstojníci z krajského policejního ředitelství. Od února běží ve věci hlavní líčení u Krajského soudu v Olomouci.
Šlachta v knize Třicet let pod přísahou popisuje, jaký na něj nadřízení kvůli kauze Vidkun, pojmenované po norském kolaborantovi, vyvíjeli tlak. Právě tento případ podle něj odstartoval konec Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), jemuž v letech 2008 až 2016 velel.
O detaily z vyšetřování se zajímal jak náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, tak policejní šéf Tomáš Tuhý. „Bylo mi jasné, že to jednou skončí. A to přišlo vlastně po kauze Vidkun, kdy jsem Laubeho předem neinformoval o plánovaném zadržení hejtmana Rozbořila. Pak jsem měl v kanceláři velký konflikt i s Tuhým, který mě obviňoval, že mu nedávám informace a využívám je jen pro sebe. Skončilo to mezi námi velkým křikem,“ vzpomíná v knize. Lidovky.cz požádaly o komentář Tuhého a Laubeho, ale na dotazy neodpověděli.
Mlčenlivost při vyšetřování se podle Šlachty vyplatila. Kdyby o chystaném zákroku řekl nadřízeným, z vyšetření případu, kvůli kterému byl v říjnu 2015 krátce zadržen i exministr vnitra Ivan Langer (nebyl v případu obviněn – pozn. red.), by podle exšéfa protimafiánské jednotky nic nebylo.
Chci dál sloužit státu. Politiku nevylučuji, říká Šlachta v prvním rozhovoru po odchodu z Celní správy |
Podle Šlachty právě Langer totiž ovlivňoval personální politiku u policie. A to díky svému předchozímu působení v čele ministerstva vnitra v letech 2006 až 2009, které prý později používal k prosazení vlastního zájmu. „Takto se dostal do vysoké funkce náměstka krajského ředitele pro trestní řízení policie v Olomouci i plukovník Karel Kadlec,“ uvedl Šlachta. Kadlec je spolu s exšéfem olomoucké hospodářské kriminálky Radkem Petrůjem obžalován ze zneužití pravomoci úřední osoby. Žalobce kromě toho Kadlece viní i z přijetí úplatku. Podle konstrukce obžaloby přes Kadlece unikaly informace. A to k podnikateli Ivanu Kyselému, který je Langerovým přítelem.
Jak? To vysvětluje Šlachta v knize takto: „Bylo to asi nějak takhle: Kyselý třeba zjistil, že je u policie nějaký s ním spojovaný spis, a požadoval po Kadlecovi, aby mu zjistil informace z toho spisu.“ Zároveň podle něj měli oba krytí od tamní pobočky Generální inspekce bezpečnostních sborů, jejímž úkolem je přitom vyšetřovat zločiny lidí v uniformě.
Langer na dotazy webu Lidovky.cz neodpověděl. U soudu, kde v únoru vystupoval jako svědek, ale odmítl, že by disponoval informacemi z trestních spisů. Exdetektiv Kadlec se hájil tím, že jeho vztahy s Kyselým nepřekročily pracovní povinnosti. „Byl jsem policistou 20 let. Vždy jsem dbal na to, aby každá trestní věc byla nestranně posouzena. Nikdy jsem nevyzradil nic relevantního, co by mohlo vyšetřování ovlivnit,“ uvedl.
Jenže podle Šlachty se informace dostávaly tam, kam neměly. Konkrétním příkladem bylo prověřování okolností vybudování solární elektrárny Ševětín, které financoval ČEZ. Policie se zabývala trestním oznámením, podle kterého mělo údajně dojít k předražení stavby fiktivními vícepracemi o 100 milionů korun. Vyšetřovatelé kauzy Vidkun kvůli solárnímu parku záhy narazili na zájmy vlivných mužů z Olomouce. Zhotovitelem stavby byla společnost IES Rycycling se sídlem v hanácké metropoli, jejímž statutárním ředitelem je od loňska právě Kyselý.
„Byla tam dokumentována také schůzka z prosince 2015 mezi Kyselým a Langerem, na které se Langer rozčiloval, že nechápe oznámení ČEZ kvůli Ševětínu, že se snad Dan (Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ – pozn. red.) musel zbláznit, když podali trestní oznámení ve věci, kde se nejedná o miliardy, ale o pár milionů. A požadoval po Kyselém, aby u Kadlece a dalšího na něj navázaného vysoce postaveného policisty Milana Pospíška zařídil okamžitě podání „raportu“ všech spisů,“ líčí Šlachta. Kyselý pak prý s oběma důstojníky jednal. „Přislíbili aktivní pomoc,“ dodává Šlachta. Stejně jako Kadlec Pospíšek patřil mezi důležité kriminalisty. Do října 2015 byl ředitelem Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Po vypuknutí Vidkun od policie odešel.
U soudu odmítl, že by měl informace ze spisů. Cítí se spíš jako oběť. Na adresu Kadlece prohlásil: „Považuji ho za policistu tělem i duší.“ Vyjádřil se i ke vztahu s Kyselým. „Je to můj osobní, velmi dobrý přítel, obchodní partner ve společnosti IES Moravia Real. Vůbec nerozumím tomu, proč je obviněn a proč by měl dělat takové věci. Jak ho znám, takové jednání neměl vůbec zapotřebí.“
Kadlec i Kyselý vinu odmítli hned při startu líčení. „Kyselý mě nikdy ničím neúkoloval a já jsem nikdy neplnil žádné jeho instrukce,“ prohlásil bývalý náměstek krajského policejního ředitele.
Kamarádění vysoce postavených důstojníků s regionálními politiky Šlachta označuje za obrovský neduh. „Někteří krajští policejní ředitelé byli v kontaktu s hejtmany až nad rámec pracovních povinností. I když nemuseli. Jedním z příkladů byl Tomáš Tuhý, pozdější policejní prezident, když byl ještě ředitelem v Ostravě, a jeho napojení na tehdejšího hejtmana Palase,“ zmínil konkrétně. Kontakty Tuhý zúročil. V roce 2018 byl jmenován velvyslancem na Slovensku. Náměstek Laube získal post šéfa inspekce České pošty.
Právě s policejním prezidentem, který rozhodl o rozprášení ÚOOZ a bleskové policejní reorganizaci v roce 2016, měl Šlachta po razii v kauze Vidkun osobní výstup. „Tehdy jsem měl ostrý střet s Tuhým. Skončilo to osobním napadáním. Prý nevěděl, že budeme zatýkat hejtmana, ale on to přece musí předem vědět, aby na to byl mediálně připravený,“ vzpomíná Šlachta.
Stejně zajímavé jako výsledky soudního líčení v kauze Vidkun budou ve světle Šlachtových memoárů také osudy kauzy údajně předraženého projektu fotovoltaické elektrárny Ševětín. Loni v listopadu totiž Petra Ullrichová z Vrchního státního zastupitelství v Praze podala obžalobu na pět osob. Jde o manažery IES Rycycling a firmy Mapro a o dva bývalé zaměstnance ČEZ. V březnu však v případu nastal zvrat.
Městský soud v Praze spis vrátil policii k došetření. Informoval o tom Ekonomický deník, který také citoval obhájce jednoho z obviněných Bronislava Šeráka: „Soud konstatuje, že základním znakem objektivní stránky zločinu podvodu je způsobení škody, když v tomto trestním řízení nebyla tato základní skutková okolnost objasněna, tj. nebyla konkretizována výše škody, včetně její specifikace.“ Podle informací Lidovky.cz se nyní proto doplňuje znalecký posudek.
