Lidovky.cz

Česko

Nakažených v řadě evropských zemí přibývá, českým odborníkům dělají vrásky hlavně cestovatelé

Česko-německá hranice. foto: ČTK

PRAHA - Špatné zprávy, které v souvislosti s koronavirovou pandemií přicházejí ze Spojených států, Brazílie, Ruska nebo Indie, jsou již řadu týdnů smutnou realitou. Evropa, která si prošla vrcholem nákazy v březnu a dubnu a před měsícem začala brát zpět původní omezení, se zdála být „za vodou“. Jenže v posledních dnech v řadě evropských států počet nakažených znovu roste.
  20:13

Například v Německu se objevila nová lokální ohniska nákazy. Přinesla s sebou několik stovek infikovaných a další tisíce lidí se musely z preventivních důvodů odebrat do karantény. A bulharská vláda včera dokonce kvůli nárůstu počtu infekcí nařídila občanům znovu nosit roušky ve veřejných vnitřních prostorách. Přitom před necelými dvěma týdny tamní ministerstvo zdravotnictví povinnost chránit si ústa a nos zrušilo.

Dolní Dvořiště, 09.06.20, otevření hranic, doba po COVID-19, pohraničí,...
Lidé se chrání respirátory.

Jde už o předzvěst očekávané druhé vlny pandemie, před níž před časem varovali mnozí odborníci? Původně se totiž s jejím příchodem počítalo až na podzim.

„Je možné, že druhá vlna se tu může objevit už v létě,“ potvrdil pro LN epidemiolog Rastislav Maďar, jenž vede ministerskou skupinu pro koordinaci uvolňování karanténních opatření. Situace v Česku je však podle něj pod kontrolou, byť hygienici stále pozorují vyšší výskyt covidu-19 na Frýdecko-Místecku, Karvinsku a v Praze, což jsou tuzemská ohniska nákazy. Dle Maďara je pravděpodobné, že i na začátku prázdnin budou lidé v těchto regionech muset nosit roušky ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě.

Koronavirus se na světě potvrdil u více než devíti milionů lidí, poslední milion přibyl za méně než týden

Vrásky odborníkům ovšem přidělávají zejména cestovatelé, kteří vyrazí o letních prázdninách do zahraničí. „Máme obavy, že vyjede půl milionu lidí za týden v červenci či v srpnu do zahraničí a zlomek z nich se vrátí nakažených. Tento počet by stačil k tomu, aby se situace v Česku dramaticky zhoršila,“ varuje Maďar.

Skutečnost, že opětovný nárůst případů nákazy se netýká jen Evropy, potvrzuje i poslední vývoj ve dvou státech, které před několika měsíci přijaly důrazná opatření s využitím nejmodernějších sledovacích technologií – v Izraeli a Jižní Koreji. Izraelská vláda nechala v minulých dnech mimo jiné znovu zavřít několik škol.

„Pravděpodobně je vyděsilo, že by jejich situace mohla vést ke zhoršení takovým způsobem, že to raději rovnou znovu stáhly,“ uvedl k tomu epidemiolog Maďar.

Vláda v Soulu včera přiznala, že okolí jihokorejské metropole zasáhla „druhá vlna“ epidemie způsobené koronavirem. V širším okolí Soulu přitom žije téměř polovina z necelých 52 milionů obyvatel země.

Jižní Korea nastínila plán pro postpandemický návrat do normálu. Přechodné období může trvat až dva roky

Jihokorejské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí dosud uvádělo, že veškeré nové případy nákazy souvisejí s první vlnou, která nikdy neskončila. Pokud se v zemi objevily nové případy nákazy, soustřeďovaly se zpravidla na návštěvníky bohoslužeb nebo klubů pro mladé a dalších podobných zařízení. Starosta Soulu již naznačil možnost opětovného omezení veřejného života, pokud by byl počet nově nakažených tři dny po sobě vyšší než třicet.

Německo: reprodukční číslo je výrazně nad 1

V Německu se staly novými epicentry nákazy závody na zpracování masa v západní části země. Při práci a bydlení ve stísněných prostorách se nakazilo několik stovek lidí. Zpravidla se jednalo o agenturní zaměstnance z jihovýchodní Evropy. Tisíce dalších lidí se muselo odebrat do karantény.

V důsledku toho, že se v poslední době objevilo několik podobných případů, výrazně narostlo i reprodukční číslo R udávající, kolik dalších lidí se nakazí od jednoho člověka. Je-li jeho hodnota nižší než 1, je riziko šíření nákazy nízké. V Německu se ovšem hodnota R během minulé neděle vyšplhala na 2,88.

Někteří němečtí politici proto již opatrně naznačují možnost, že by mohlo dojít přinejmenším na regionální úrovni k opětovnému uspání veřejného života. To by znamenalo nejen zavřené školy nebo restaurace, ale například i opětovný zákaz pobytu většího počtu lidí na veřejných prostranstvích. Otázkou také je, jestli by mohli lidé z těchto regionů volně cestovat po zbytku Německa.

Když spolková vláda začátkem května rozhodovala o největším uvolňování od vypuknutí koronavirové pandemie, svěřila klíčové pravomoci do rukou šéfů okresních úřadů. Dostali za úkol sledovat počet nových infekcí. Pokud by po dobu posledních sedmi dní zaznamenali padesát nových infekcí na sto tisíc obyvatel, mohou na území svého okresu znovu nechat omezit veřejný život.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.