Jsme jako detektivové, říká šéfka hygieny Rážová. Během karantény na pivo? Nic neobvyklého, zoufá si
Premium
Rozhovor
Lidé přestávají být opatrní, vidím v tom malinko potenciál ke zvýšení rizika šíření nákazy zejména tam, kde se kumuluje větší počet lidí, říká hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová. Podle ní koronavirová epidemie ukázala podstav hygieniků v Česku, v hygienické službě proto nově vzniká 134 systémových míst.
Lidovky.cz: Vláda vás v pondělí oficiálně jmenovala hlavní hygieničkou České republiky. Na co se ve své funkci chcete zaměřit?
Ráda bych zlepšila komunikaci mezi krajskými hygienickými stanicemi (KHS). Zároveň chci určitě pokračovat v práci, kterou jsme začali v době koronavirové krize, a udržet epidemii pod kontrolou, což se nám teď daří. Určitě se zaměřím i na elektronizaci orgánů veřejného zdraví, je potřeba nakoupit na KHS nové technologie, třeba softwary, které by měly nějakým způsobem posunout práci hygieniků do 21. století.
Ráda bych, aby hygienici využívali více technologických a moderních nástrojů. Chci se věnovat i personálnímu rozvoji a zvýšení podílu vysokoškoláků v rámci hygienických stanic. V neposlední řadě se zaměřím na zefektivnění projektu chytré karantény.
Lidovky.cz: Jak chcete personálně posílit krajské hygienické stanice?
Vláda už na začátku týdne schválila personální posílení hygienických stanic a nově v hygienické službě vzniká 134 systémových míst, zejména pak v protiepidemickém odboru, který provádí epidemiologické šetření, nařizuje protiepidemická opatření a přispívá tak k zabránění šíření infekčních nemocí. To je skvělé, za to jsem velmi ráda.
Lidovky.cz: Takže připouštíte, že na krajských hygienických stanicích chybí lékaři?
Ano, určitě. Chceme posílit celkově kapacitu systému, aby byl více soběstačný a připravený na vyšší výskyt jakéhokoliv rizika. Jde i o přípravu na případnou druhou vlnu koronavirové epidemie nebo na jakoukoliv jinou infekci, která má větší rozsah.
Lidovky.cz: Dá se tedy říci, že koronavirová krize ukázala podstavy zaměstnanců v hygienické službě?
Ano, teď se to během koronavirové krize ukázalo. Ukázalo se, že kapacita orgánů ochrany veřejného zdraví je v Česku nedostatečná na řešení podobných krizí. Ale přesto kolegové a kolegyně epidemii zvládli a vedli si velmi dobře.
Lidovky.cz: Říkáte, že nově vzniká 134 systémových míst. Lékaři ale dlouhodobě nemají o práci v hygienické službě zájem, ročně z oboru hygieny atestují maximálně dva medici v rámci celé České republiky. Nebojíte se, že místa nenaplníte?
Uvědomuji si, že může být problém místa obsadit. Je to výzva. Nicméně věřím, že koronavirová epidemie ukázala, že práce na krajské hygienické stanici nemusí být jen úředničina.
Lidovky.cz: Podle vás by epidemie mohla zatraktivnit práci hygieniků a přilákat více mladých mediků do hygienické služby?
Ano, doufám v to. Epidemie mohla mnohým zájemcům ukázat, že práce hygieniků může být i atraktivní a zábavná, že jde trochu o detektivní práci s cílem snížit riziko pro okolí, ochránit veřejnost a zabránit přenosu infekčního onemocnění. Myslím si, že se po epidemii mohou najít lékaři, kteří se pro to nadchnou a nastoupí do hygienické služby. Doktoři v hygienické službě stárnou, průměrný věk hygieniků je kolem 59 let, já sama se k tomu už blížím. Potřebujeme mladší kolegy.
Lidovky.cz Jak byste zhodnotila současnou epidemiologickou situaci v České republice?
Celkově je situace v Česku opravdu pod kontrolou. Nicméně jsou tady stále lokální ohniska nákazy a ta musíme neustále monitorovat a hlídat. Musíme být připraveni na rychlou reakci.
Lidovky.cz: Roušky jsou ale prozatím ve veřejné dopravě, restauracích a obchodech stále povinné. Někteří lidé už nařízení nedodržují a roušky předčasně odkládají. Nepřijde vám, že občané už vir podceňují?
Já bych řekla, že lidé vir částečně podceňují a částečně si na něj už zvykli. Epidemická situace je už nějakou dobu příznivá, tak logicky přichází uvolňování a lidé přestávají být opatrní. Míra opatrnosti jednoduše klesá. Vidím v tom malinko potenciál ke zvýšení rizika šíření nákazy zejména tam, kde se kumuluje větší počet lidí. Často se stává, že lidé nedodržují karanténu.
Měli by omezit kontakty s okolím, protože třeba někdo z rodiny čeká na výsledky testu na koronavirus, ale oni to ignorují. Chodí na rodinné oslavy, na pivo s kamarády nebo do práce. To mi přijde skutečně velmi nezodpovědné a možná to je ukazatel toho, že lidé virus podceňují, a to je špatně. Jejich chování zhoršuje epidemiologickou situaci a vyhledávání velkého množství kontaktů přidává epidemiologům práci.
Lidovky.cz: Co byste takovým lidem vzkázala?
Občané si musí uvědomit, že virus tady stále je a může se i nadále šířit. Ráda bych apelovala na to, že je stále nutné dodržovat tři naprosto zásadní hygienická pravidla, a to hygienu rukou, sociální odstup a respirační hygienu, to znamená dávat si loket před pusu, když kašlu či kýchám. Chci poprosit naše spoluobčany, abychom byli i nadále zodpovědní. V začátku epidemie jsme říkali, že to bez vás nedáme, a my to bez vás nedáme ani teď.
Lidovky.cz: Zejména v MHD po cestě do práce potkávám cestující bez roušek. Kdo kontroluje nošení roušek ve veřejné dopravě?
V první řadě by to měli kontrolovat policisté. Ale mohou to hlídat i řidiči a případně cestujícího vyzvat, aby si roušku nandal. Možná by nebylo na škodu, kdyby v tramvajích a autobusech běhaly namluvené smyčky o tom, že je ještě povinné nosit ve veřejné dopravě roušku. V restauracích a obchodech to mohou kontrolovat i hygienici.
Lidovky.cz: Co hrozí lidem, kteří roušku ve vnitřních prostorách nenosí?
Myslím si, že nejlepší je lidem vysvětlit, proč je důležité nařízení dodržovat. Domluva je nejnižší stupeň pokárání. Jinak teoreticky za porušování mimořádných vládních opatření hrozí pokuta až tři miliony korun. Samozřejmě ale musíme stát nohama na zemi a takovou pokutu během koronavirové krize nikdo nedostal. Případy většinou končí domluvou či blokovou pokutou, maximálně do pěti tisíc korun.
Lidovky.cz: Policie předává přestupky příslušné hygienické stanici. Podle ředitelky KHS hlavního města Zdeňky Jágrové jich pražští hygienici řeší tisíce a nestíhají je vyřizovat. Nechystáte se kolegům z pražské hygienické stanice nějakým způsobem pomoci?
To je složitá situace. Pražská hygiena řeší v první řadě ohniska a do toho musí řešit i přestupky. Nějakou dobu to bude ještě trvat. Já jim ale těžko mohu pomoct, protože správní řízení musí vést hygienická stanice konkrétního kraje, kde se přestupek stal. Posílení personálních kapacit by mělo pomoci alespoň částečně řešit i tuto situaci, neboť jsou schválena i služební místa pro odbory správní. Další cestou je využít pro řešení přestupků odborné zaměstnance jiných odborů KHS.
Lidovky.cz: Co by podle vás měl dělat cestující v tramvaji, do které nastoupí skupinka bez roušek?
Pokud je statečný, může takovým lidem říct, ať si roušky nasadí, a pokárá je za to. Za další může poprosit řidiče, aby je k tomu vyzval on. Pak je taky samozřejmě možnost odejít od skupinky co nejdál nebo na další stanici vystoupit.
Lidovky.cz: Ministr Vojtěch minulý týden uvedl, že Češi nejspíš 1. července odloží roušky ve vnitřních prostorách a veřejné dopravě. Budou ale dál povinné v místech s vyšším výskytem nemoci, jako příklad zmínil Prahu či Karvinsko. Kdy lidé odloží ústenky i tam?
Situace se může ze dne na den změnit a my musíme být pružní. Nemám křišťálovou kouli, abych věděla, zda přijde druhá vlna epidemie ani jak bude epidemiologická situace za pár dní v Praze vypadat. Pokud vše půjde dobře jako dosud, myslím si, že ve většině České republiky roušky skutečně odložíme.
Lidovky.cz: Chápu, že nemůžete věštit z křišťálové koule, ale přece jenom – je možné, že by i Pražané odložili 1. července roušky?
To neumím říct. Nicméně když se bude epidemiologická situace velmi dobře vyvíjet, nakonec i v Praze můžeme chodit bez roušek. Ale opravdu to ještě budeme muset s kolegy epidemiology vyhodnotit.
Lidovky.cz: Vláda vás pověřila funkcí dočasné hlavní hygieničky už 12. března, krátce po začátku šíření koronaviru v Česku. Co vás osobně epidemie naučila?
Díky koronakrizi jsem si uvědomila, co všechno vydržím. Nastoupila jsem do rozjetého vlaku, naučila jsem se pracovat sedm dní v týdnu a sedmnáct hodin denně. Epidemie mě naučila i lépe komunikovat s druhými, protože to nebylo jen o jednom člověku – koronakrizi jsme zvládli na ministerstvu jako tým. Díky koronaviru umím naslouchat druhým a podle toho udělat konečné rozhodnutí. Naučili jsme se i svolávat porady s kolegy z KHS přes Webex, což je platforma, která nabízí videohovory. Musím nás pochválit, že i přes vypjaté a extrémní situace jsme na sebe byli milí a hovořili spolu na úrovni. I ministr Vojtěch na nás nikdy nezvýšil hlas, i přestože někdy mohl.
Lidovky.cz: Zní to, jako byste byli všichni i s panem ministrem dobří přátelé. Dá se říci, že vás koronavirus stmelil?
Určitě. Šlo o týmovou práci, bez schopného týmu by to člověk nikdy nedal.
Lidovky.cz: Myslíte si, že po epidemii začnete více využívat online komunikace a zmíněné videokonference a podobně?
Ano, budeme v tom i nadále pokračovat. Do této doby jsme videohovory nevyužívali a ředitelé stanic se na porady sjížděli do Prahy. Já jsem to ze sídla KHS Středočeského kraje neměla na ministerstvo daleko, ale třeba kolegyně z Ostravy či Zlína musely vstávat ve čtyři ráno, aby byly na poradě včas. Díky online poradám hygienici a epidemiologové ušetřili čas, kterého v době krize měli neskutečně málo. Myslím si, že se to osvědčilo.
Lidovky.cz: Uvádíte, že se ve své funkci chcete zaměřit i na technologické posílení KHS. Co hygienickým stanicím chybí? Postrádají nějaké přístroje?
Postrádají modernější softwarové vybavení. Ministerstvo získalo v roce 2016 finanční prostředky od Evropské unie na posílení IT vybavení krajských hygienických stanic. Teď se teprve projekt dokončuje a posilují se počty počítačů a podobně. Mimo jiné bych byla velmi ráda, kdybychom i nadále udrželi Covid Forms, který vytvořila armáda, kde se aktivně shromažďují všechny údaje o vyšetřovacích kapacitách laboratoří a odběrových míst, o lokálních ohniscích a o přijatých protiepidemických opatřeních nařízených hygienickou stanicí.
Lidovky.cz: Nákaza v Česku je sice pod kontrolou, jinde ve světě ale počet infikovaných nebezpečně roste. Začíná léto a Češi cestují. Jak moc velké riziko v tom vidíte?
Samozřejmě že cestování je riziko, ale chápu, že si lidé chtějí užít dovolenou. Nicméně Evropa je okolním státům stále uzavřena. Teď se vedou debaty mezi evropskými státy o tom, zda se od 1. července otevřou i vnější hranice schengenského prostoru.
Lidovky.cz: A podle vás by se měly hranice Schengenu 1. července otevřít?
Uvidíme podle epidemiologické situace. My průběžně sledujeme vývoj koronaviru v Evropě i jinde ve světě. Evropská unie se nyní domlouvá, jak budeme po 1. červenci společně postupovat. Podle mě je pravděpodobné, že se Evropa některým třetím zemím na začátku prázdnin otevře. Skutečně ale nemohu říct, jestli to bude přesně 1. července.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
