Za déšť jsme vděční. Aby se vyrovnal deficit, muselo by takhle pršet ještě půl roku, tvrdí meteorolog |
Podle meteorologa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martina Tomáše se z dlouhodobého pohledu nijak nevymyká. Pro Lidovky.cz sdělil, že dlouhodobý průměr maximálních denních teplot se od roku 1961 do roku 2005 pohyboval v půlce července okolo 24 stupňů Celsia.
Jak bude další dny? Podívejte se na aktuální předpověď počasí.
„Není to nic neobvyklého, denní maxima v tomto období (tedy v půlce července) se v průměru pohybují mezi 22 a 26 stupni Celsia, samozřejmě do toho ojediněle mohou vstoupit i teplejší dny,“ řekl. Horka, na která byli v letních měsících Češi zvyklí z předchozích let, byla výjimkou.
„V minulých letech jsme v rámci horkých vln zažívali teploty přes 30, někdy dokonce i přes 35 stupňů, to byl úplný extrém,“ sdělil meteorolog. „I kdyby byly takové teploty třeba třikrát do týdne, není to běžné.“ Z tohoto hlediska je podle Tomáše chladnější počasí oproti předchozím letům naprosto v normě.
„Chybí ale dlouhodobější vliv tlakové výše, což znamená méně slunečního svitu, který pocit tepla umocňuje a dodává počasí psychologicky více letní charakter,“ dodal meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu Martin Tomáš.
Vlna veder do konce měsíce nejspíš nehrozí
V následujících dvou týdnech se počasí ustálí. Do konce července bychom se neměli dočkat vlny veder. Podle Tomáše se ale nějaké teplejší dny objeví, třeba už teď v pondělí by se denní maxima mohla vyšplhat v nejteplejších místech ČR na 30 stupňů Celsia. „Do konce července nečekáme žádné extrémy, ani co se týká vysokých teplot nebo množství srážek, ale samozřejmě vzhledem k období se nedají vyloučit lokální silnější bouřky,“ dodal meteorolog.
Četné srážky v červnu přispěly ke zlepšení stavu podzemních vod. Situace se podle Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) výrazně zlepšila zejména na Moravě. „Srážkově velmi vydatné poslední týdny června, vedly k nárůstu hladiny podzemních vod na silně až mimořádně nadnormální úroveň,“ píše se v tiskové zprávě Českého hydrometeorologického úřadu.
V Čechách je situace nejpříznivější na východě a severovýchodě, mezi Českomoravskou vrchovinou a Orlickými horami je pak stav mělkých zvodní (hladina podzemních vod pozn. red) mimořádně nadnormální. Na zbylém území Čech převažuje normální stav.
Jedinou oblastí, která zůstává silně podnormální, je oblast Mostecka, kde se může částečně projevovat efekt srážkového stínu pod Krušnými horami (většina srážek jde do Česka převážně od západu a od oceánu, a pak narazí na hory. Ty jsou pro mraky překážkou, takže srážky spadnou především tam, a za těmi horami už nemá z čeho pršet pozn. red).
„Dalo by se říct, že se srážky těm oblastem vyhýbají. Pokud by přišly naopak od východu, tak se tam srážkový stín neprojeví a srážky tam spadnou, ale většinou to jde od západu,“ vysvětlil pro Lidovky.cz vedoucí oddělení hydrologie na pobočce ČHMÚ v Praze Tomáš Fryč.
Jak bude o víkendu: žádné vedro, občas zaprší. Letní počasí se v nejbližších dnech nevrátí |
„Letošní situace je výrazně lepší než v předchozích dvou letech, kdy byl celkový stav podzemních vod silně podnormální a řada oblastí ČR dosahovala dokonce mimořádně podnormální úrovně,“ míní pracovníci ČHMÚ v tiskové zprávě.
Z potravinářské pšenice se může stát krmná
Voda ale trápí zemědělce. „V současné době dozrávají zrniny, potřebujeme je rychle sklidit, ale díky dešti se do polí nedostaneme,“ řekl pro Lidovky.cz tiskový mluvčí Svazu zemědělců České republiky Vladimír Pícha. „Čím déle na poli budou, tím více se snižuje jejich kvalita,“ dodal. Z potravinářské pšenice se díky tomu může stát krmná.
Nejvíce jsou podle Píchy ohroženy ty plodiny, které se touto dobou sklízí. Patří mezi ně například obiloviny, řepka nebo hrách. „Díky přívalovým dešťům a kroupám plodiny polehly. Tím se kvalita snižuje také,“ sdělil tiskový mluvčí Svazu zemědělců. „Naopak toto období vyhovuje úrodě, která se bude sklízet na podzim - a to třeba okopaninám či kukuřici,“ dodal.
