V pondělí na místě otevřeli most nový. A Kučera zase brázdí Evropou za volantem kamionu pro firmu SPED-IT. „Jsem ve Vídni. Právě jsem složil skládku,“ zvolal.
Lidovky.cz: Říkala jsem si, jestli jsem vás nechytila zrovna v Itálii...
Tam pojedu až zítra. Holt musím do Itálie a i když ty pocity nejsou nejlepší, jedu.
Lidovky.cz: Jedete ve středu do Janova?
Do Piacenzy, ve středu naložím, takže v pátek budu vykládat tam. V Janově jsem zatím nebyl. Nejblíž jsem se dostal do Turína, to je asi sto kilometrů od Janova.
Lidovky.cz: Ale asi vás tam práce někdy zavede, nebo ne?
Když tam cesta bude, tak pojedu. Někde zaparkuji a zavolám holkám z české obce v Janově, které se o mě staraly, a lidem z konzulátu. Rád bych je viděl, protože nebýt jich, tak bych tam týden ležel nahý. O všechno jsem přišel, oni mi dali tričko, telefon, postarali se o mě úžasně.
  |
Lidovky.cz: V pondělí se v Janově otevřel nový most namísto toho, ze kterého jste se zřítil. Budete ho objíždět nebo pojedete skrz?
Na tom původním jsem jel tenkrát prvně a takhle to dopadlo. Řidiči, co přes něj jezdili častěji, mi říkali, že z něj neměli dobrý pocit. Teď si ze mě dělají srandu, že na novém mostě dělali zatěžkávací zkoušky, tak jak to, že mě nepozvali. Že kdybych přejel a nic se nestalo, věděli by, že je v pořádku.
Lidovky.cz: Jak jste se měl během těch dvou let?
Přibral jsem, abych se přiznal. Přestal jsem kouřit. Od té nehody jsem si nezapálil, takže kila šla nahoru. Jinak žiju pořád stejně, nic extra. Prostě obyčejný život.
Lidovky.cz: Jak jste na tom po zdravotní stránce?
Fyzičku už nemám takovou, jak jsem byl zvyklý, asi kvůli té váze, ale bude to i věkem. Táhne mi na padesát. Zranění z nehody už jsou všechna v pohodě. Tři měsíce potom jsem začal zase jezdit.
Lidovky.cz: Jaké to bylo sednout si zpátky za volant?
Normální. Ostatní řidiči mi říkají, že už by do toho nevlezli. Ale to, co se stalo, nemělo s kamionem ani s řízením nic společného. Lidé, kteří šli v Troji po lávce, přece nepřestanou chodit, protože s nimi spadla lávka. Paradox spíš je, že v Itálii za necelé dva roky postavili kilometr dálnice, u nás nejsme kvůli byrokracii schopní postavit lávku v Troji, která má asi dvě stě metrů.
VIDEO: Dva roky po tragédii v italském Janově stojí nový most. Na tom starém zemřelo 43 lidí |
Lidovky.cz: Vzpomněl jste si za ty dva roky třeba na něco nového z nehody? Co jste třeba po nehodě zapomněl a pak to někde vyplulo?
Ne, když se to stalo, byl jsem celou dobu při vědomí. Neztratil jsem ho ani na chvíli. Až když jsem letěl vrtulníkem, začala se mi motat hlava, asi ze šoku, jak mě vytáhli. Dvě hodiny jsem visel vzhůru nohama, takže jsem měl prokrvenou hlavu, a jak mě vytahovali a začal jsem se klepat. Ale jinak si všechno pamatuji. Občas si vzpomenu, jak se to zahoupalo, zaprášilo a bylo po všem.
Zraněný řidič kamionu Martin Kučera, který přežil pád janovského mostu.
Lidovky.cz: Před dvěma lety zaznělo, že vám život zachránilo i to, že jste byl připoutaný a že šlo o nový náklaďák. Berete to tak?
Pás mám vždycky. Mám i opěrky, takže jsem zůstal viset v sedačce. Měl jsem také ohromné štěstí, návěs to utrhl a padal jsem pozadu. Zůstal jsem tak sedět v sedačce, která náraz utlumila. Teprve když jsem dopadl, se auto převrátilo na kabinu. To mi rozbilo ten nos. Za sebe, za sedačku jsem mohl natáhnout ruce, ale vedle hlavy, asi dvacet čísel, už jsem měl stropní světlo.
Lidovky.cz: A sehrálo roli i nové auto?
Určitě. Je to náklaďák, který má zesílené sloupky. Někdo spočítal, že kdybych padal po předu, bylo by to stejné jako kdybych ve sto sedmi kilometrech narazil čelně do zdi. Měl jsem ohromné štěstí v několika věcech - nové auto se zesílenými sloupky, že to vydržela kabina a celá se nezbortila, i to, že jsem padal pozadu. Byla to vlastně spousta náhod. Asi to mám v osudu. Máme to celá rodina.
Lidovky.cz: Jak to?
Můj táta byl horník. Zasypalo ho to a také to přežil. Synovce oslnilo slunko, vjel na železniční přejezd a smetl ho vlak. Praskla mu lebka, ale naštěstí přežil. Měl krvácení do mozku, ale neudělal se mu otok. Je to v rodu.
Lidovky.cz: Máte třeba od té doby nějaké nové návyky? Třebaže byste do starého náklaďáku nesedl?
To ne, staré vozy ani nemáme. Pořizují se na operativní leasing a po třech nebo čtyřech letech se vrací a berou se fungl nová auta. V listopadu dostanu nové, akorát přejdu na jinou značku.
Lidovky.cz: Pořád to vnímáte, jako kdybyste se podruhé narodil?
Jasně, budu mít druhé narozeniny a Janov je moje druhé rodné město. Jinak to beru, jak to je.
Lidovky.cz: Ale předpokládám, že jste přestal kouřit i díky tomu, nebo ne?
V nemocnici jsem tehdy ani neměl potřebu kouřit. A to jsem byl silný kuřák. Kouřil jsem čtyřicet denně. Ze dne na den jsem přestal. Měl jsem strach, že když půjdu na pivo, bude mi to chybět, ale ani mi nevadí, když mi někdo čadí pod nos. Připadá mi to, jako kdybych nikdy nekouřil. Lidi se mě ptají, jak jsem to udělal. Říkám jim: Musíš do Itálie, na nějaký most...
