Předsedu Evropské rady Charlese Michela i předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou český premiér vyzval k vyslání jasného signálu ohledně sankcí vůči Bělorusku. Podle Babiše musí trvat do uspořádání svobodných voleb běloruské hlavy státu.
  |
„Nelze čekat. Bělorusové potřebují naši rychlou pomoc,“ uvedl Babiš. „Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů,“ doplnil. Uvedl, že v pátek ráno apeloval na Michela i von der Leyenovou, aby byl vyslán jasný signál ohledně sankcí vůči Bělorusku, které by trvaly, dokud se v Bělorusku neuskuteční transparentní volby. Český premiér už dříve odsoudil násilí vůči demonstrantům v Bělorusku.
V Bělorusku pokračovaly čtvrtou noc protesty, demonstranty podpořili lékaři |
Mluvčí polského premiéra v pondělí podle agentury PAP sdělil, že Morawiecki vyzval Evropskou komisi a Evropskou radu ke svolání mimořádného summitu k událostem v Bělorusku. Evropská rada je jednou z vrcholných institucí Evropské unie a jejími členy jsou hlavy států či premiéři zemí EU.
Mluvil jsem s polským premiérem @MorawieckiM a navrhneme @eucopresident urgentní videocall členů Evropské rady. Nelze čekat. Bělorusové potřebují naší rychlou pomoc. Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 14, 2020
České ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo běloruského velvyslance Valeryje Kurďukova. Zdůraznilo mu, že nesouhlasí s děním kolem prezidentských voleb i se zásahem policie proti demonstrantům. Ohradilo se také proti obvinění běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že Česko protesty organizuje.
Zásahy proti pokračujícím protestům v Minsku se stupňují. Běloruská policie postřelila ostrou municí jednoho člověka |
Volby prezidenta v Bělorusku podle tamní volební komise pošesté vyhrál autoritářský prezident Lukašenko. Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí. V reakci na výsledky voleb vyšly do ulic běloruských měst tisíce lidí, proti nimž tvrdě zasáhla policie. Nejméně dva demonstranti zemřeli a podle serveru BBC jich bylo na 6700 zatčeno. Násilí vůči protestujícím odsoudili mimo jiné předseda Evropské rady Michel či lidskoprávní experti OSN.
Ministři zahraničí ze zemí EU v pátek proberou možné uvalení sankcí vůči Lukašenkovu režimu. Zatímco některé státy v čele s Německem, které unii předsedá, vyzývají k tvrdšímu postupu, například Maďarsko nabádá k opatrnosti a dialogu. K přijetí postihů je přitom potřeba jednohlasné rozhodnutí unijních zemí.
Bělorusko je připraveno k dialogu se zahraničím
Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej v pátek uvedl, že Minsk je připraven vést „konstruktivní a objektivní dialog“ se zahraničními partnery o situaci po prezidentských volbách. Informuje o tom agentura Belta. Vůli k dialogu se zahraničními představiteli Makej vyjádřil při telefonickém rozhovoru se svým švýcarským protějškem Ignaziem Cassisem.
Policejní násilí a rozsáhlé zatýkání lidí, kteří protestují proti výsledku voleb, jež považují za zmanipulované, odsoudila řada zahraničních politických představitelů i zastánců lidských práv. Podle oficiálních výsledků svůj mandát s převahou obhájil Alexandr Lukašenko. Ten se drží u moci už od roku 1994.
Bělorusko propustí všechny vězně zadržené při protestech
Běloruské ministerstvo vnitra podle místní agentury Belta uvedlo, že zatím propustilo nejméně 2000 lidí zadržených při protestních akcích proti falšování výsledků nedělních prezidentských voleb. Náměstek ministra vnitra Aljaksandr Barsukov původně oznámil, že do pátečního rána propustí všechny zadržené, z porovnání údajů o celkovém počtu zatčených a propuštěných ale podle agentur vyplývá, že několik tisíc lidí je stále za mřížemi. Organizace hájící lidská práva Amnesty International uvedla, že policie podle svědectví propuštěných demonstrantů některé zatčené mučila.
Volby podle volební komise pošesté vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská však výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí. V reakci na výsledky voleb vyšly do ulic běloruských měst tisíce lidí, proti nimž tvrdě zasáhla policie. Nejméně dva demonstranti zemřeli a podle serveru BBC jich bylo na 6700 zatčeno.
Hlavní protikandidátka Lukašenka Cichanouská je v bezpečí v Litvě. Naznačila, že k opuštění Běloruska byla donucena |
„Všechny propustíme do 6:00 (5:00 SELČ),“ sliboval Barsukov lidem, kteří před jednou z věznic v metropoli Minsku čekali na informace o svých blízkých, které policie zadržela. Barsukov zároveň tvrdil, že k žádným excesům při zacházení se zatčenými nedocházelo. „Se všemi jsem mluvil,“ prohlásil, než nasedl do auta a odjel.
Na internetu se však množí obrázky i videa dokumentující tvrdé zacházení se zadrženými. Amnesty International uvedla, že řadu zadržených policisté ve vězení svlékli do naha, bili je a vyhrožovali jim znásilněním. „Propuštění vězni nám řekli, že se věznice proměnily v mučírny, kde musí protestující ležet na zemi v hlíně, zatímco je policisté kopou a mlátí je obušky,“ řekla Marie Struthersová, ředitelka organizace pro východní Evropu a střední Asii.
„Bilo mě deset omonovců (příslušníků speciálních zásahových sil OMON). Stále mě bili, ponižovali, vyhrožovali smrtí, stáhli mi kalhoty a řekli, že se na mně vystřídají,“ vypověděla na videozáznamu zveřejněném na webu Tut.by dívka propuštěná z věznice v Minsku. „Zacházeli se mnou jako se zvířetem... Hrozili, že dostanu deset let. Proč? Že jsem prý teroristka. Vůbec nic z toho, co říkali, jsem přitom neudělala,“ dodala.
O bití a špatném zacházení informovaly i další ženy. Jedna z nich portálu Tut.by řekla, že v celách se čtyřmi postelemi bylo 35 žen. „Mlátili se strašnou brutalitou. Všude byla krev,“ uvedla.
Policejní násilí a rozsáhlé zatýkání v Bělorusku ve čtvrtek podle agentury AFP odsoudili také lidskoprávní experti OSN.
Předsedkyně Senátu Natalia Kočanovová již ve čtvrtek večer uvedla, že úřady propustí asi 1000 lidí pod podmínkou, že se už nebudou účastnit „nepovolených demonstrací“. Rozhodnutí osvobodit všechny vězně je podle serveru BBC potvrzením názoru některých pozorovatelů, že se běloruské úřady snaží nasadit smířlivější tón poté, co tvrdý zásah policistů proti protestujícím vyvolal odpor veřejnosti a odsoudila ho řada světových zemí. Ministři zahraničí EU mají v pátek jednat o tom, zda na Bělorusko kvůli jeho postupu z tohoto týdne neuvalí sankce.
