Už proto, že počet nakažených, kteří potřebují nemocniční péči, začal v posledních dnech opět růst a zaplněnost nemocnic je jedním ze stěžejních faktorů, podle nichž se určí míra případné restrikce, kdyby virus získával na síle.
Odborníci řeší, jak odlišit covid od podzimní rýmy. Příznaky jsou podobné, testovat každého by zahltilo systém |
Od počátku koronavirové epidemie léčily české a moravské nemocnice celkem 1559 lidí, u nichž hospitalizace dopadla dobře: uzdravením nebo přesunem do domácí izolace. K tomu je ještě potřeba připočíst 416 pacientů, kteří boj s nemocí prohráli.
Lidovky.cz oslovily reprezentativní výběr nemocnic a z jejich odpovědí plyne, že u těžkých případů dosahují náklady na jednoho pacienta s covidem nejčastěji milionu až jednotek milionů. „V průměru se jedná zhruba o milion korun za jednoho pacienta – celkové náklady se odvíjejí zejména od doby strávené na mimotělním oběhu a plicním ventilátoru. Je potřeba brát v potaz, že jsme se starali o pacienty s nejtěžším průběhem infekce, téměř všichni, čtrnáct z patnácti v první vlně, byli napojeni na ventilaci, která představuje vysokou ekonomickou zátěž,“ sdělila webu Lidovky.cz Anna Silná z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Zajímavé zjištění plyne ze srovnání pacientů, kteří trpí zápalem plic: „Vyšší náročnost péče o ‚covidového‘ pacienta lze asi nejlépe demonstrovat na pacientech s virovou pneumonií, což je jejich nejčastější takzvaná hlavní diagnóza. Náklady na léčbu pacienta s virovou pneumonií s covidem-19 jsou ve srovnání s náklady na ostatní pacienty s virovou pneumonií bez covidem-19 cirka dvojnásobné,“ sdělil webu Lidovky.cz Viktor Wendler, ekonomický náměstek Fakultní nemocnice Plzeň.
Dvakrát tak drahý pobyt v nemocnici, když se do diagnózy přidá nový typ koronaviru, pramení z toho, že kvůli vysoké infekčnosti covidu bylo a je zapotřebí mimořádně zostřeného hygienického a protiepidemického režimu.
Vyklízela se celá oddělení, aby byla jen pro covidní pacienty, u nich musely být zvláštní směny zdravotníků, kteří se nepotkávaly s ostatními. A především jde o náklady na ochranné pomůcky – roušky, pláště, brýle, rukavice, jež se musejí často vyměňovat.
Johnsonův poradce Cummings v tom není sám. Jen v Anglii nedodržuje karanténu polovina lidí s příznaky |
„Účet za vyšší objem úklidových prací a vnitřní sanitní přepravu pacientů vzrostl o 1,5 milionu korun. Vysoké ceny ochranných pomůcek a jejich vyšší spotřeba zapříčinily výdaje ve výši 10 milionů. A v neposlední řadě investice do přístrojového vybavení, potřebného pro covidové pacienty, například ventilátory či ultramobilní sonografy, přesáhly 6 milionů korun,“ doplnil Wendler z Fakultní nemocnice Plzeň.
Druhou příčinu vyšších nákladů je, že hospitalizace lidí nemocných novým koronavirem trvá déle než u jiných pneumonií.
Obojí dokládají také čísla z ostravské fakultní nemocnice, kde měli do konce července kumulativně 161 covidních klientů, většinu na Klinice infekčního lékařství a osmnáct zvláště těžkých se léčilo na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM). Na té činila průměrná délka hospitalizace pacienta s covidem 17 dnů s celkovými průměrnými náklady ve výši 562 tisíc korun. Necovidní pacienti v tomtéž období na téže klinice potřebovali na zotavení 11 dnů, náklady léčby dosahovaly 366 tisíc.
Stejné poměry, tedy přibližně dvojnásobná délka léčení i dvojnásobná cena, vycházejí i na Klinice infekčního lékařství: covidní hospitalizace zabrala asi 14 dní za 81 tisíc, u pacientů bez nového koronaviru 6 dnů za 37 tisíc.
Nutno dodat, že statisícové částky na resuscitační klinice jsou dány skutečně těžkým stavem tamních pacientů, mnohdy napojených na ventilaci či mimotělní oběh. „Co se týče detailů spotřebovaných nákladů, jde zejména o nákladovost ošetřovacího dne lůžkového pacienta s plicní ventilací nebo mimotělním oběhem, náklady na léčiva nebo spotřební materiál,“ popsala pro Lidovky.cz Petra Petlachová, mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava.
Přidružené choroby
Dopracovat se k průměrnému číslu ceny za léčbu je složité, výpočet ztěžuje třeba to, že jen velmi výjimečně se do péče lékařů dostane těžký covidní marod, který by netrpěl i jiným neduhem. Léčí se tím pádem obojí.
K nejčastějším i největším komplikacím patří obezita, cukrovka, problémy s tlakem a srdcem, případy snížené imunity. Bývá to tak ale i u jiných plicních chorob, třeba u chřipky, takže průměrný milion za léčbu u těžkého průběhu představuje validní číslo.
Například v motolské nemocnici měli do konce června 50 hospitalizací, jeden pacient musel na příjem dvakrát, takže jde o 49 osob včetně pěti dětí. Koronavirové výdaje za stejné období dosáhly, bez započtení investic, celkově 97,5 milionu, což při rozpočítání na jednu léčbu vychází na 1,9 milionu.
„Ve vážném stavu v průběhu hospitalizace bylo cirka 25 procent pacientů, samozřejmě ne celou dobu; průběh onemocnění měl různý vývoj. U asi třetiny pacientů nebyl primárním důvodem hospitalizace covid-19,“ uvedla pro Lidovky.cz Ludmila Šimáčková z motolského tiskového oddělení.
Ve Fakultní nemocnici Olomouc prošlo léčbou několik desítek infikovaných, většina z nich spadala přesně do kategorie s jinou hlavní diagnózou nebo přidruženou chorobou – ceny za hospitalizaci se tudíž významně lišily. „Obecně lze říci, že nejméně komplikovaní pacienti s covid-19 si vyžádají náklady řádově v desítkách tisíc korun, velmi komplikovaní pacienti v nižších jednotkách milionů,“ řekl Adam Fritscher, mluvčí nemocnice.
S končícím létem nakažených v Česku přibývá. V úterý to dokonce byla třetí nejvyšší denní cifra od počátku epidemie: 367. V nemocnicích je k včerejšímu datu s covidem 130 lidí, v těžkém stavu je pak 31 pacientů.
Nepřeplnit si nemocnice
Ministerstvo zdravotnictví a jeho odborné skupiny opakovaně zdůrazňují, že prostý počet nakažených není primárním ukazatelem, jestli covid bezbřeze řádí. Tím je právě počet lidí, kteří kvůli komplikacím musejí do péče zdravotnických zařízení, podíl těch, které obtíže s dýcháním přivedou na plicní ventilaci a mimotělní oběh, a v neposlední řadě počty zemřelých. V těchto parametrech stávající průběh koronavirové letní sezony zatím nedosahoval jarní závažnosti, třebaže prosté denní přírůstky jsou už v některé dny vyšší než při amplitudě první vlny.
Mimořádné opatření, kterým od 1. září resort zdravotnictví zavádí roušky ve veřejné dopravě, zdravotnických zařízeních a na úřadech, ve zdůvodnění argumentuje právě ochranou nemocničních kapacit před nezvladatelným návalem. Vedl by ke zbytečným úmrtím i těch pacientů, kteří mají úplně jiná onemocnění.
„Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze vyloučit, že by celkový počet nakažených v ČR mohl dosáhnout milionů osob, přičemž u statisíců by nemoc mohla vyžadovat hospitalizaci. Za oběť nákaze by tak mohly padnout desítky tisíc osob,“ píše se ve zdůvodnění.
Podle centrální evidence disponuje český zdravotnický systém momentálně asi 4,5 tisíci lůžek intenzivní péče pro dospělé, ventilátorů jsou přibližně dva tisíce. „Z těchto kapacit je podstatný díl obsazený pacienty s jinými onemocněními, a pro koronavirové pacienty jich tak lze vyčlenit pouze část,“ dodává ministerstvo.
V černém scénáři uvažuje resort o počtu obětí v řádech stovek tisíc. Pro srovnání: dlouhodobý počet zemřelých Čechů dělá zhruba 112 tisíc lidí do roka, ať už je původcem nemoc, přirozené úmrtí nebo nehoda.
