Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera. Podnět podal advokát Müller |
Rozčtvrcení. Způsob odklizení zavražděného lidského těla, který v 30. letech minulého století plnil titulky československých novin a svou bestialitou se zapsal do tuzemských učebnic kriminalistiky, neboť do té doby neměl na našem území obdoby. Tak se vrah, jenž nebyl nikdy vypátrán, zbavil dvaadvacetileté Otýlie Vranské. Děvčete z chudých poměrů a pochybné minulosti, jež na jaře 1933 odešlo ze Slovenska za lepším životem a štěstím do hlavního města.
Do Prahy ji dohnala bída
Otýlie se narodila 9. března 1911 v dnešním středoslovenském Brezne. Její rodiče kromě ní vychovávali další 4 děti a bývali takřka neustále ve finanční tísni. Možná proto Otýlie časem kradla, a to natolik, až se jí domovem na 3 roky stala polepšovna.
V zaměstnáních byla nestálá. Po nějaké době strávené v Žilině nakonec v březnu 1933 rozšířila počty pražských prostitutek. Tělem se živila za ubytování a stravu. Nevzdávala se ale naděje na seznámení s dobře zajištěným mužem, v jehož náruči by skončila.
A právě za jedním takovým, rotmistrem Josefem Pěkným, jenž jí kromě práce ve vojenské prádelně nabízel i vytoužený sňatek, se vydala osudného večera 31. srpna 1933. Setkali se spolu v pasáži Koruna v osm hodin večer. Pěkného však našla v náručí prostitutky Antonie Koklesové. Došlo k hádce, po níž se kupodivu všichni společně přesunuli do hostince U Kupců ve Štěpánské ulici. Rozdělili se až okolo 23. hodiny na Karlově náměstí. Pěkný s Koklesovou odešli k němu domů, Vranská se vydala na noční tah prvorepublikovou Prahou.
Svědci ji pak spatřili v hospodě U politické mrtvoly v Křemencově ulici, jíž mimochodem navštěvoval i Eduard Bass a kde jí nápadný mladík s kudrnatými blond vlasy objednal muškátové víno a jablko. Kdo to byl, to se nikdy nezjistilo. Lidé si vybavili Vranskou nahlížet do tanečního sálu restaurace U Šmelhauzů v Melantrichově ulici ještě v jednu hodinu po půlnoci, aniž však do něj vešla a jakoby tam jen od dveří někoho hledala. Pak se po ní slehla zem.
V kufrech ve vlacích na Slovensko
Ve vlaku vypraveném z pražského Masarykova nádraží našli 2. září 1933 v Bratislavě kufr s její hlavou a nohami a téhož dne v Košicích v rychlíku jedoucím z pražského Wilsonova nádraží její trup a ruce.
Vyšetřování se ujala pražská kriminálka, neboť za místo vraždy bylo určeno hlavní město. Kufry podle svědků večer 1. září 1933 naložil do vlaků tmavší podsaditý muž, jenž pak kupé kvapně opustil. O koho šlo, to kriminalisté nikdy nevypátrali.
Z cesty je svádělo mnoho anonymů, jimiž si lidé mezi sebou navzájem vyřizovali své účty. K vraždě se přihlásil i fantom podepsaný jako Karel Wodowary. Kvůli zdařilému oddělení jednotlivých částí těla byl z vraždy podezříván i pražský chirurg a blízký přítel TGM Arnold Jirásek.
Kdo Vranskou zavraždil, se nikdy nedozvíme. Kromě toho, její vražda je již dávno promlčená.
