ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA
Covid necovid, volí všichni. K volbám může dorazit přes 16 tisíc lidí z karantény |
Ve volbách do krajských zastupitelstev přitom rozhoduje opravdu malý počet hlasů. Tradičně k nim chodí zhruba třetina oprávněných voličů. K těm posledním v roce 2016 jich dorazilo 34,5 procenta, letos může být volební účast v některých krajích o deset procentních bodů nižší.
Důvod je prostý – vývoj pandemie v Česku není příznivý a lidé mají strach z nákazy u volebních uren. „Zejména starší občané se oprávněně cítí být více ohroženi, proto se mohou bát přijít k volbám. Myslím si, že u nich volební účast výrazně klesne, což pak může celkově zamíchat s výsledky,“ řekl pro Lidovky.cz politolog Petr Sokol.
Oslovení experti se shodují, že ve volbách může nejvíce ztratit levice a vládnoucí ANO. Mají totiž nadprůměrnou podporu právě mezi seniory. „Ti často volí hnutí ANO nebo obě levicové strany, tedy ČSSD a komunisty. Starší voliče má ještě KDU-ČSL, ale ti jsou často z venkova a tam nemají z nemoci takové obavy,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz sociolog Jan Herzmann, který je odborníkem na výzkumy veřejného mínění.
Dodal, že záleží na vývoji nákazy v příštích dnech. „Pokud poroste počet nově nakažených, tak si myslím, že účast v krajských volbách bude kolem 30 procent,“ uvedl Herzmann.
Část voličů se tak může rozhodnout těsně před otevřením volebních místností. „Účast může být nižší i kvůli tomu, že volby nemají jasné celostátní téma, které by přilákalo voliče,“ myslí si Sokol.
Politolog Jan Kubáček se domnívá, že na některých místech klesne volební účast až o deset procentních bodů. „Třeba v Ústeckém či Moravskoslezském kraji, kde chodí obecně méně voličů,“ uvedl.
Druhým důvodem, proč lidé nemusejí přijít k volbám, může být zklamání z celkové situace. „Voliči budou mít pocit, že se o ně stát v době krize nepostaral. K volbám pak nepřijdou, a tím vládu potrestají,“ upřesnil Kubáček, jenž se specializuje na politickou komunikaci a volební marketing.
Prymula zřejmě vládě navrhne vyhlášení nouzového stavu. Ale až po volbách |
Kdyby se přitom volby konaly na jaře, vládnoucí hnutí ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem by mělo pevnější půdu pod nohama. „Tenkrát Babiš působil na voliče, že na co sáhne, to vyřeší. Ve zvládání krize jsme byli premiantem Evropy, teď tomu tak není. Naopak čím větší očekávání lidé měli, tím více jsou teď zklamaní,“ vysvětlil Kubáček.
Současná krize může ve volbách naopak pomoci Pirátům, SPD či Trikolóře. „Jejich voliči se letos mohou v důsledku koronaviru zmobilizovat. Mají menší voličské jádro, ale pokud se zvedne a k volbám dojde, tak jim to může výrazně prospět. To samé platí u regionálních uskupení,“ uvedl Kubáček. Piráti navíc podle politologů těží z toho, že jsou v poslední době kritičtí vůči vládním opatřením.
„Na jejich stranu by se mohli přidat odpůrci roušek, kteří mají pocit, že povinné nošení ústenek je omezování osobní svobody. Jde zpravidla o mladší lidi a střední věkovou skupinu,“ myslí si expert na výzkumy veřejného mínění Herzmann.
Někteří lidé v Ústeckém kraji na protest nenosí roušky, vzájemně se v tom podporují |
Podle Kubáčka si může ve volbách polepšit i opoziční ODS. „Nemyslím si, že by jim dramaticky přišli noví voliči, ale tím, že poklesne účast jiných voličských skupin, na tom mohou vydělat,“ uvedl politolog. Ztratit pak podle něj mohou mimo levici a ANO i lidovci, neboť mají také starší voličské jádro.
Herzmann ale upozorňuje, že ČSSD může na současné situaci také vydělat, přestože část jejích voličů bude mít strach přijít k volbám. Sociální demokraté za to vděčí předsedovi strany Janu Hamáčkovi, který v průběhu epidemie mohl na voliče zapůsobit jako „zachránce“.
„Symbolický červený svetr sehrál svou roli a přinesl bod zvratu. Pro ČSSD je svým způsobem dobře, že se krajské volby konají v těchto podmínkách. Takže jim krize může zároveň prospět i ubrat,“ uvedl sociolog.
ANO by sice opět vyhrálo volby, pohoršilo by si ale o pět procent. Starostové by pronikli do sněmovny |
Kvůli epidemii musela vláda řešit i to, jak budou volit občané, kteří mají od hygieny nařízenou karanténu. Ti mají tři možnosti – hlasovat z auta, hlasovat z domova do zvláštní přenosné schránky či hlasovat v uzavřeném sociálním zařízení. Do minulého pátku bylo v povinné karanténě dle ministerstva zdravotnictví celkem 14 395 lidí. I kdyby je izolace od voleb odradila, statisticky to podle expertů nebude mít dopad na výsledky. „To se procentuálně vůbec nemůže na volební účasti promítnout,“ okomentoval Herzmann
Přestože koronavirová epidemie může krajským a senátním volbám značně uškodit, politologové souhlasí s názorem ministra Hamáčka nepřesouvat je. „Termín voleb by se neměl měnit, protože to vždy destabilizuje společnost. Když hýbáte s volbami, tak už pak můžete hýbat se vším,“ uvedl expert na politickou komunikaci Kubáček.
