Lidovky.cz

Česko

Hitem voleb není pouze souboj Lásky s rádcem Havla. Bratři Smoljakovi se utkají v Praze, o slovo se hlásí i Železný

Volební drive-in v Pardubicích. foto: Radek Kalhous, MAFRA

Praha - Úvodní díl senátních voleb je na pořadu tento pátek a sobotu. V sedmadvaceti volebních obvodech se o místo v horní komoře utká v úhrnu 235 registrovaných adeptů. Senátorů je celkově 81, každý je volen na šest let, každé dva roky se jich třetina obmění – tedy vyjma těch, kteří své křeslo obhájí, pokud znovu kandidují.
  5:00

Byť volby do horní komory voliče příliš netáhnou, jde o důležitou ústavní instituci. Projednává třeba návrhy zákonů postoupené sněmovnou – může je schválit, zamítnout či vrátit. Základní plat senátorů či senátorek činí trojnásobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, letos tedy pobírají 95 655 korun.

Virus zamíchá s výsledky voleb, účast bude podle politologů až o 10 procent nižší. Kdo si pohorší a kdo polepší?

Vzhledem k tomu, že většinu Senátu tvoří v poslední době zástupci opozice, funguje instituce i jako „protiváha“ vládní koalici – vždyť hnutí ANO má jen sedm senátorů, sociální demokraté pak třináct.

Do Senátu může být zvolen každý občan starší čtyřiceti let. Jednotlivé kandidáty nominují politické strany či hnutí, ucházet se o přízeň voličů však mohou i jako nezávislí, pokud získají alespoň tisíc podpisů občanů starších 18 let v daném volebním obvodu.

Do druhého kola voleb, jež se uskuteční 9. a 10. října, postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z úvodního dějství. Senátor se přitom může „zrodit“ už po sečtení prvního kola, a to tehdy, získá-li nadpoloviční většinu hlasů. K tomu však dochází zřídka, v roce 2018 to dokázal například poražený z prezidentské volby Jiří Drahoš.

Tři výrazní o jedno křeslo

Ve volebním obvodu Praha 5 se o hlasy voličů uchází celkem sedm kandidátů. Jedním z nich je ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík (57), který kandiduje za sociální demokraty a ANO. Vlivný člen ČSSD byl v letech 2016 až 2017 ministrem zdravotnictví a mezi roky 2002 a 2017 působil jako pražský zastupitel. Jeho výrazným soupeřem je Michael Žantovský (71), ředitel Knihovny Václava Havla. Kandiduje coby nestraník za ODS, STAN a TOP 09. 

V Žantovského CV stojí, že jde o překladatele z angličtiny, psychologa, publicistu, spisovatele, textaře, diplomata a bývalého velvyslance v USA, Izraeli a ve Spojeném království. V letech 1990 až 1992 pracoval jako poradce a mluvčí prezidenta Václava Havla. Oběma zmíněným se postaví stávající senátor Václav Láska (46). Rodák z Rakovníku byl do klání vyslán za hnutí SEN 21. Někdejší policejní vyšetřovatel působí jako advokát a dříve předsedal správní radě neziskové společnosti Transparency International, která bojuje mimo jiné proti korupci.

Souboj synů režiséra

To, že sourozenci mezi sebou tuze rádi soupeří, není nic nového, politiku nevyjímaje. Ostatně lze vzpomenout na střet mezi bratry Okamurovými v souboji o místa ve sněmovně. K něčemu podobnému – leč v senátním aranžmá – dojde ve volebním obvodu Praha 9, kde proti sobě stanou synové úspěšného režiséra a herce Ladislava Smoljaka, jedné z někdejších ikon Divadla Járy Cimrmana. 

Zatímco David Smoljak (61) se o své znovuzvolení senátorem pokusí v dresu společného kandidáta STAN (jímž je členem), Pirátů a TOP 09, jeho sourozenec, o sedm let mladší Filip, to coby nestraník zkusí v barvách politického hnutí PRO Zdraví. Zatímco David Smoljak se potatil a kromě působení v Senátu pracuje i jako scenárista a publicista, Filip Smoljak je aktivní v sociální oblasti, vede neziskovou organizaci Muži a ženy o. p. s. Zmíněný volební obvod nabídne klání v úhrnu jedenácti kandidátů na post senátora.

Comeback exšéfa Novy?

Politici vidí v Babišově projevu souvislost s volbami. Šlo o volební spot, píše Pekarová Adamová

„Dobrou chuť, pokud právě obědváte...“ Tahle věta, jíž tradičně zahajoval svůj televizní pořad, neodmyslitelně patří k Vladimíru Železnému (75), někdejšímu řediteli TV Nova, jenž se o hlasy voličů uchází ve volebním obvodu Znojmo. Do voleb jej navrhla Trikolóra, strana poslance Václava Klause mladšího. Železný je nestraník. Chodby a kanceláře Senátu rodák z ruského Kujbyševa dobře zná, do horní komory byl zvolen už v roce 2002 a setrval v ní dva roky, než přesídlil po úspěšném tažení v evropských volbách do Bruselu a Štrasburku. A není to ani jeho první pokus o comeback; ten před šesti lety v barvách Nezávislých demokratů mu nevyšel.

V Zemanově rodišti

Nositel příjmení Žantovský se uchází o hlasy voličů nejen v Praze, ale i v obvodu Kolín. Zatímco však v metropoli jde o již zmíněného Michaela, ve městě na Labi to je – dle mnohých kontroverzní – novinář Petr Žantovský (58), jenž kandiduje za hnutí SPD. Byť prezident Miloš Zeman netají, že právě žurnalisty nemá rád, udělil Žantovskému v roce 2017 státní vyznamenání, medaili Za zásluhy. 

Část veřejnosti to tehdy prezidentovi vyčítala. Zejména ti, kdo Žantovského považují za předního představitele české dezinformační scény, který šíří dezinformace a nepravdivé zprávy. Publikuje například na kontroverzním serveru Parlamentnilisty.cz, kde vytrvale kritizuje kupříkladu Českou televizi. Je členem Rady ČTK a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V obvodu Kolín – mimochodem rodišti prezidenta Zemana – se mu postaví dalších deset zájemců o post senátora, mezi mini i stávající členka horní komory Emilie Třísková (58), ředitelka Centra sociálních a zdravotních služeb Poděbrady. Bývalá členka ČSSD letos kandiduje bez politické příslušnosti.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.