„Tyto faktory hrají opravdu velkou roli v přenosu koronaviru. Při takových aktivitách lidé šíří infekci do okolí velmi značně,“ řekl pro Lidovky.cz ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Ten zároveň ve středu melodickým aktivitám lidského hlasu učinil částečně přítrž. Na čtrnáct dní zmizí ze škol hudební výchova, omezena budou hudební představení jako muzikály a opery. V kostelech by neměl znít sborový zpěv.
Do divadel a kin diváci mohou, na fotbal ne. LFA nerozumí novým vládním opatřením |
Jako zlomový moment druhé covidové vlny Prymula opakovaně uváděl mejdan mladých sportovců v pražském klubu Techtle Mechtle. Výsledkem byly až stovky trasovaných kontaktů. Jenže jak upozorňuje novopečený člen vlády, nešlo v první řadě o zprofanované sdílení brček či míchaných nápojů v tzv. párty kýblech. „Lidé se nakazili, protože v klubu zpívali písně blízko sebe, křičeli na sebe a podobně. Tím se koronavir rychleji šíří,“ vysvětlil Prymula, který jako jeden ze svých prvních kroků v úřadu omezil otevírací dobu restaurací, barů a klubů do deseti večer.
Ne že by se v Česku chystal kompletní zákaz zpěvu, ale odborníci vědí o šíření covidu touto cestou své. V Německu či Austrálii například omezovali sborové zpěvy už na jaře, kdy se ukázalo, že při skupinovém pění má vir žně.
Australští výzkumníci z univerzity v Novém Jižním Walesu přišli dokonce na to, že kapénky zpěvákům od pusy létají nejvíce při notách „do“ a „fa“ na známé stupnici „do-re-mi-fa-sol-la-si-do“. Aerosolové částice přenášející vir navíc při zpěvu neusedaly na okolní povrchy, nýbrž se nechaly unášet jemným prouděním vzduchu dál.
Těžce zkoušení zpěváci
Výzkumníci citují také případ z amerického státu Washington, kde se během dvou a půl hodinového nácviku sborového zpěvu nakazilo 53 ze 61 účastníků.
To nebyla náhoda, jak pro Lidovky.cz vysvětlila i hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová. „Klíčové je namáhání hlasivek. Čím více je vytěžujete, tím více se stahují a kapénky se tak uvolňují na mnohem větší vzdálenost,“ popsala a dodala, že se jedná o rizikovou aktivitu, byť ne tolik, jako je třeba hraní kolektivních sportů.
Na území hlavního města podle Jágrové ale hygienici žádný shluk pozitivních případů spojených se zpěvem neevidují a nebudou prozatím vydávat ani doporučení vztahující se k podobným aktivitám. „Spoléháme na to, že každý už obecné zásady přenosu infekce zná,“ dodala pražská hygienička.
Neznamená to však, že bychom v Česku byli zpěvných přenašečů úplně prosti. Právě prozpěvování bylo zřejmě spouštěčem šíření nákazy v soukromém sanatoriu Topas v Holicích na Pardubicku. Celkem se tam covidem nakazilo 102 lidí. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) se vir rozšířil během muzikoterapie. „Nelze s jistotou říci, že nákazu přinesli ti, kdo muzikoterapii prováděli. Když klienti zpívali, zřejmě v uzavřeném prostoru, nákaza se rozšířila,“ uvedl.
Podobný případ museli hygienici řešit také v domově důchodců v Úpici na Trutnovsku, kde se nákaza rozšířila po návštěvě dvou muzikologů. Výsledkem bylo 45 pozitivních případů.
Zpěváci to zkrátka nemají v době covidové snadné. Otestovali to pořadatelé Jabloneckého kulturního léta už v červenci. „Zkoušeli jsme, zda se dá hrát a hlavně zpívat s rouškami a zda se to dá dobře nazvučit. Výsledkem je, že to moc nejde. Navíc se v roušce špatně dýchá a při zpěvu je potřeba se pořádně nadechnout,“ popsal MF DNES experimenty zvukařů a hudebníků dramaturg Jan Ocilka.
Oklikou se tím vracíme zpět k australskému výzkumu. Leckoho by totiž napadlo, že řešení je snadné: stačí přece nasadit ochranné štíty, jaké občas používají lékaři. Jenže pozor. „Štíty vám umožňují vdechovat aerosol zespodu plexiskla. Což je při mohutném nadechování během zpěvu ještě pravděpodobnější než v běžném denním provozu,“ upozorňují autoři studie.
