Lidovky.cz

Česko

Jourová zcela ignoruje fakta, říká maďarský ministr zahraničí. ‚Úředník si tohle nemůže dovolit‘

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. | foto: MAFRA

Premium Rozhovor
Praha - Česká eurokomisařka Věra Jourová svým prohlášením v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel z 26. září, že premiér Viktor Orbán vytváří nemocnou demokracii, vykopala válečnou sekyru mezi maďarskou vládou a Evropskou komisí. „V maďarských médiích je sotva nějaká kritika proti vládě, takže podstatná většina Maďarů již zřejmě vůbec není v pozici, aby si mohla vytvořit svobodný názor,“ řekla Jourová.

Její slova označil Orbán za nepřijatelná a okamžitě ji vyzval, aby odstoupila z funkce. „Výroky Věry Jourové překračují všechny hranice! Je to také hrubě urážlivé, zraňující a ponižující,“ reagoval v exkluzivním rozhovoru pro LN a Lidovky.cz maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó s tím, že její prohlášení, že v médiích v Maďarsku téměř neexistují hlasy kritické vůči vládě, je naprostá lež.

„Věru Jourovou ale neztotožňujeme ani s Českou republikou, ani s českou vládou,“ zdůraznil ministr, který navštívil Prahu v pondělí, aby jednal se svým českým protějškem Tomášem Petříčkem o pandemii covid-19 a o otázkách nelegální migrace. O kauze Jourová prý nepadlo za hodinu a půl jediné slovo.

Autor:

LN: Co bylo cílem vaší návštěvy v Praze u ministra zahraničí Tomáše Petříčka?
Existuje mezi námi strategická spolupráce, která je zčásti bilaterální a zčásti se odehrává v rámci zemí V4, a proto je třeba čas od času konzultovat na bilaterální úrovni. Nyní zavdaly důvod dvě události, jež se odehrály na evropské úrovni. Jednak to, že nedávno spatřil světlo světa pakt Evropské komise o migraci, proti čemuž se kriticky vyjádřil i předseda české vlády Andrej Babiš, a to dosti silně. My tento pakt pokládáme za naprosto nepřijatelný v tom, že by pašerákům lidí i nadále přenechával možnost rozhodovat o tom, kdo může žít ve státech EU a kdo nikoliv.

Maďarský ministr zahraničních věci a obchodu Peter Szijjarto vítá německou...
Mike Pompeo a Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu.

Maďarská vláda se i nadále domnívá, že migrace se nemá řešit, nýbrž musí se zastavit, a nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je nepouštět ilegální přistěhovalce na území EU vůbec, tedy zastavit je už před vnějšími hranicemi Unie. A jednak tím, že budeme vytvářet takové podmínky, aby se lidé zvažující příchod do EU vůbec nevydávali na cestu. Současně také vidíme, že tento nový pakt o migraci si zachovává systém kvót tak, jak jsme tady měli povinné přistěhovalecké kvóty v uplynulých pěti letech kvůli nátlaku ze strany Evropské komise a některých větších členských států.

Tento pakt v tomto ohledu prakticky opakuje stejné chyby. Je jím činěn gramatický pokus o nastavení kvót tak, jako by ani nebyly, přitom je zřejmé, že jsou to kvóty. To, co je tímto paktem označováno za sponzorovaný návrat nebo sponzorované navrácení, není nic jiného než uplatňování povinných kvót i nadále – a je pro nás zcela nepřijatelné.

LÉKO: Kdy Brusel pochválí Maďarsko? Levicový mainstream je přesvědčen, že jeho názor je norma

LN: Jak by to vypadalo v praxi, pokud by Maďarsko a Česká republika přijaly tento návrh?
No, tak to by byl velký problém! Neboť by se tak daly do pohybu další migrační vlny směrem do EU. Jelikož ten návrh, který předložila Evropská komise, je dobrý na to, aby jím byly spuštěny a inspirovány další migrační vlny. Ta by už nepředstavovala pouze bezpečnostní a kulturní riziko, jak tomu bylo i doposud, nýbrž by s sebou nesla i velmi vážná zdravotní rizika. Jelikož vlny nekontrolovaných mas by do Unie dostaly stovky tisíc infikovaných. Tím by byly systémy zdravotní péče v EU vystaveny takovému tlaku, který by byl neúnosný.

LN: Mluvil jste o gramatickém triku. Co tím myslíte?
Sponzorovaný návrat prakticky znamená, že pokud se někoho nepodaří navrátit do země jeho původu, musel by se přerozdělit v rámci EU. Ale to samé se dělo i dosud, protože i Evropská komise sice říkala, že je důležité vracet ty, kdo zde nemají právo zůstat, ale k tomu ve skutečnosti nedocházelo.

LN: V Evropě se objevila druhá vlna epidemie koronaviru. Jaká je tedy situace mezi Maďarskem a Českou republikou ohledně turistů?
O druhé vlně jsme si možná i před měsícem ještě mysleli, že bychom se jí mohli vyhnout. Nyní už je jasné, že je zde a je ještě silnější, než byla ta první. Rozdíl je v tom, že nyní už máme více zkušeností s léčbou, než jsme měli na jaře. Proto jsme byli schopni připravit na ni náš systém zdravotní péče. Máme k dispozici nezbytná zařízení, jako jsou například plicní ventilátory, respirátory, roušky či ochranné prostředky. Počet nemocničních lůžek je rovněž uspokojivý.

Musíme se tak vyhnout situaci, kdyby se systém zdravotní péče nedokázal postarat o všechny pacienty. Zároveň musíme kromě ochrany životů a zdraví lidí také jednoznačně zajistit, aby země, hospodářství i školy mohly dál fungovat. A toho lze dosáhnout jedině přerušením tras, kudy se k nám virus dostává. Proto jsme prvního září zavedli zákaz vstupu cizích státních příslušníků do Maďarska. Udělali jsme několik výjimek, které se dotýkají i visegrádských zemí.

Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničí.

V září jsme také rozhodli, že všichni Slováci, Poláci a Češi, kteří si rezervovali a zaplatili ubytování v Maďarsku před prvním zářím, k nám mohou s negativním testem přijet. Tato výjimka pro Čechy, Poláky a Slováky byla nyní prodloužena. Pokud tedy čeští občané již cestu, dovolenou či ubytování v říjnu zaplatili do prvního září, mohou přijet do Maďarska.

V Maďarsku jsme spustili velmi rozsáhlý akční program na ochranu hospodářství. Je to akční program, z něhož financujeme boj proti nezaměstnanosti, a nikoli nezaměstnanost. V rámci toho poskytneme významnou podporu 904 maďarským společnostem, které v nadcházejících měsících investují více než 1,2 miliardy eur, aby udržely stávající pracovní místa a nemusely propouštět. Vláda jim poskytuje podporu v hotovosti až do výše poloviny jejich investic. Nevkládáme tedy peníze do ekonomiky na sociální bázi, nýbrž na základě udržení pracovních míst.

LN: Ve vztahu k Maďarsku se česká veřejnost v současné době nejvíce zajímá o případ Jourová. Maďarská reakce na rozhovor, který česká eurokomisařka Věra Jourová poskytla německému týdeníku Der Spiegel, byla docela drsná. Bylo nutné být tak tvrdý? Požadovat odvolání české komisařky?
Nejprve bych chtěl uvést, že prohlášení Věry Jourové považujeme za prohlášení místopředsedkyně Evropské komise. Věru Jourovou tedy neztotožňujeme ani s Českou republikou, ani s českou vládou. Naše vynikající dvoustranné vztahy nejsou touto záležitostí v žádné míře a žádným způsobem ovlivněny. Je příznačné, že dnes, když jsme jednali s českým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem, jméno té dámy za tu hodinu a půl nebylo ani zmíněno.

Místopředsedkyně říkala velmi hrubé věci. Věci, které jsou již daleko za tím, co lze říci a tolerovat v bouřlivých politických debatách. Nazvat maďarskou demokracii nemocnou? To překračuje všechny hranice! Podle nás si žádný úředník Evropské komise nemůže dovolit označit jakýkoli národ, jeho demokratický systém za nemocný. Je to také hrubě urážlivé, zraňující a ponižující.

Z rozhovoru je navíc dobře patrné, že Věra Jourová prakticky zcela ignoruje fakta. Nenechává se nijak rušit fakty a vyslovuje prakticky pouze politická obvinění proti Maďarsku, což je od osoby zastávající funkci v Evropské unii nepřijatelné. Po větách s takto urážlivým a pro celý národ ponižujícím obsahem je velmi těžké si představit jakýkoli druh spolupráce mezi místopředsedkyní Evropské komise a Maďarskem.

LN: Věra Jourová se neinformovala o situaci u maďarské vlády ani na příslušných ministerstvech?
Podle mne i Věra Jourová dělá právě tu chybu – i když nevím, zda se jedná o chybu, nebo jestli tak evropští úředníci postupují záměrně –, že informace získává výlučně od liberálního mainstreamu, opozice, médií s nimi sympatizujících či nevládních organizací kladoucích důraz na svržení vlády. Přesto je více než jasné, že prohlášení, tvrzení a hlášení vytvářejí výlučně na základě konzultací s výše uvedenými skupinami. To je přece absurdní!

Prohlásit – jako osoba nemluvící maďarsky–, že v maďarských médiích téměř neexistují hlasy kritické vůči vládě? Snažně tak prosím, podívejte se, že v maďarském mediálním světě neexistuje sektor, v němž by nejčtenější a nejsledovanější média nebyla kritická vůči vládě. Tak tomu je v případě televizí, stejně tak u deníků, týdeníků i internetových stránek. Takže v každém mediálním segmentu je médium zastávající vedoucí pozici na trhu silně kritické nebo přímo nepřátelské vůči vládě. Nyní, po tom všem, je prohlášení, že v médiích v Maďarsku téměř neexistují hlasy kritické vůči vládě, naprostá lež.

LN: K Věře Jourové se do tandemu přidala také poslankyně Evropského parlamentu za německou sociální demokracii Katarina Barleyová, která prohlásila, že Maďarsko by se mělo nechat finančně vyhladovět. Čili aby země nedostávala peníze z unijních zdrojů. Mluvčí maďarské vlády na to v příspěvku na Twitteru odpověděl otázkou, jakou metodu vyhladovění konkrétně myslela – metodu uplatňovanou ve Stalingradu, Leningradu, či ve Varšavě... Zdá se, že válečná sekera mezi Maďarskem a Evropskou komisí byla dostatečně vykopána. Existuje šance, že bude znovu zakopána?
S prohlášením Katariny Barleyové jsou dokonce dva obrovské problémy. První je evidentně samotný styl. Používání těchto výrazů je opět nepřijatelné. Takové prohlášení také vylučuje osobu, která ho učinila, z řad evropských kultivovaných politiků. Je důležité znovu říci, a myslím si, že je to důležité pro všechny země střední Evropy, že zdroje z Evropské unie nejsou charitativní ani humanitární dary.

Nám tyto zdroje z EU náleží. Nejedná se tedy o volitelnou otázku, protože když jsme vstoupili do Evropské unie, přijali jsme určité závazky, jež také neustále plníme. Češi, Poláci, Slováci, Maďaři v té době otevřeli své trhy západnímu kapitálu, který dosahuje v těchto zemích obrovských zisků. Jejich významná část je také vyvedena z naší země. Abychom mohli učinit další kroky směrem k soudržnosti, tedy aby se následně vytvořily ještě lepší podmínky pro tvorbu zisku, tak máme na ty zdroje nárok.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó

Čili způsob, jakým němečtí sociální demokraté nastavují tyto zdroje, které jako by záležely na tom, zda jsou hodní na nás, či nikoliv, je zcela v rozporu s jakýmkoli psaným či nepsaným evropským pravidlem. Myslím, že ve výroku Katariny Barleyové stojí za prozkoumání nejen její styl, ale také obsah v něm skrytý, který je přinejmenším stejně tak nepřijatelný jako samotný styl.

LN: V souvislosti s prohlášením Věry Jourové se předseda vlády Viktor Orbán vyjádřil tak, že je třeba se vyhnout dvojímu metru, protože kdyby komisařka použila takový tón a mluvila by tak neuctivě o Němcích nebo Francouzích, můžeme si být jisti, že by nezůstala ve své funkci ani minutu, protože Němci a Francouzi by něco takového netolerovali. A pokud nelze takto mluvit s Francouzi a Němci, nelze s takovou neúctou mluvit ani s Maďary…
Jen si představte, kdyby například místopředsedkyně Evropské komise prohlásila, že německá nebo francouzská demokracie jsou nemocné, a obvinila by německého kancléře nebo francouzského prezidenta z budování diktatury. Podle mě k tomu není třeba žádné zvláštní a živé představivosti, abychom si domysleli, kolik minut by mohla zůstat ve své funkci místopředsedkyně, která takové prohlášení učinila.

Orbán vyrazil do útoku. Proč mu vadí česká eurokomisařka Jourová?

Myslím, že by mohl konečně nastat čas, aby se doba a kultura vzájemného respektu vrátily do Evropské komise a také do Bruselu. Pro nás je to základ naší zahraniční politiky. Vzájemný respekt. Maďarsko má tisíc let státnosti, očekáváme úctu a samozřejmě ji také vzdáváme. Ale tento respekt Brusel vůči maďarskému národu za poslední rok nebo dva neprojevoval.

LN: Mnozí jsou toho názoru, že kdyby Viktor Orbán zítra řekl, tak dobře, Maďarsko přijme padesát tisíc migrantů, nebyla by maďarská demokracie pozítří nemocná. Souhlasíte s tím?
Je zcela jednoznačné, že základem těchto politických útoků je naše protiimigrační politika. V roce 2015 jsme proti velmi vážně míněnému plánu EU, který lidé v Bruselu sehráli podle not George Sorose, postavili překážku, již dodnes nedokázali přeskočit. A to představitelé v Bruselu považují za takovou újmu, kterou nejsou schopni strávit a snaží se nás za to potrestat všemi možnými způsoby. Ale vůbec nezáleží na tom, zda to dělají, nebo ne, protože vždycky říkáme a také to děláme: nepřijmeme nelegální přistěhovalce, i kdyby se postavili na hlavu.

LN: Dokud tedy Maďarsko nepřijme přistěhovalce, bude maďarská demokracie podle evropských liberálů a levičáků nemocná?
Ten kontext bych trochu rozšířil: vidím, že pro liberální mainstream je absolutně nestravitelné, že maďarská vláda sleduje národně křesťanskou politiku založenou na patriotismu a navzdory tomu je úspěšná. Nemohou v Bruselu strávit, že nás vystavují útokům na každém kroku a snaží se nás neustále trestat, přesto většina Maďarů tvrdí, že je to pro ně ta správná cesta.

LN: Případ Jourová pronikl také do české domácí politiky. Prezident Miloš Zeman nepřímo odpověděl na otázku, že Věra Jourová není kompetentní... Nenarušuje kauza vztahy mezi oběma zeměmi?
Držíme se co nejdále od zasahování do české domácí politiky, protože máme dost těch, kdo neustále zasahují do maďarské domácí politiky, a my si velmi vážíme osobních a profesionálních vztahů s českou vládou, českým premiérem a českým prezidentem. Věru Jourovou neztotožňujeme ani s Českou republikou, ani s českou vládou.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.