Lidovky.cz

Česko

Vakcíny v Evropě jsou bezpečné, očkování je naší jedinou šancí proti viru, tvrdí šéf farmaceutického průmyslu Dvořáček

Jakub Dvořáček (44) vede od roku 2011 Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Je také předsedou představenstva Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL). V minulosti působil jako poradce na ministerstvu školství. V letech 2009 až 2011 pracoval v divizi investic agentury CzechInvest. Působil také v neziskové organizaci Charita ČR, kde měl na starosti řízení rozsáhlých osvětových kampaní či rozvojových a humanitárních projektů po celém světě. foto: Twitter/Jakub_DvořáčekReprofoto

Když se nám povede proočkovat 75 až 80 procent populace, koronavirus potlačíme, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Vakcína přitom funguje podobně jako rouška – nechrání jen naočkovaného, ale i ostatní. Třeba onkologicky nemocné, kteří vakcinaci podstoupit nemohou.
  5:00

Očkování proti koronaviru bude dobrovolné a hrazené státem, lidé pak nebudou muset do karantény

Lidovky.cz: Zvládne se Česko dostat z epidemie koronaviru bez účinné vakcíny?
Ne, na to je velmi jednoduchá odpověď. To, co teď děláme, je jakási houpačka. Na chvíli sociální kontakty utlumíme a zavedeme přísná opatření, pak to opět pustíme. A pořád dokola. Tímto způsobem ale virus nezmizí, v populaci bude přežívat dál. Vakcína je naší jedinou šancí. Samozřejmě ale pomůže jen v případě, kdy bude proočkovaná velká část populace.

Lidovky.cz: Kolik přibližně procent populace se musí proočkovat?Můžeme to srovnat s jinými nemocemi. Když se nám povede proočkovat 75 až 80 procent populace, koronavirus potlačíme.

Lidovky.cz: Kdo by se měl primárně nechat naočkovat?
Naočkovat by se měli ti, kdo se naočkovat mohou. V populaci máte vždy řádově procenta, možná i nižší desítky procent lidí, kteří z různých zdravotních důvodu nemohou. Očkováním tedy chráníme nejenom sebe, ale i ty nenaočkované jedince. Musíme si uvědomit, že tady žijeme společně, na to se často zapomíná. Nepřijde mi správné, že ministerstvo zdravotnictví hlásá, že naočkovaní občané budou mít různé výhody, nebudou muset nosit roušku a podobně. Měli bychom to prezentovat jinak. Jsme přece na jedné lodi a musíme být zodpovědní vůči ostatním.

Jakub Dvořáček (44) vede od roku 2011 Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Je také předsedou představenstva Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL). V minulosti působil jako poradce na ministerstvu školství. V letech 2009 až 2011 pracoval v divizi investic agentury CzechInvest. Působil také v neziskové organizaci Charita ČR, kde měl na starosti řízení rozsáhlých osvětových kampaní či rozvojových a humanitárních projektů po celém světě.

Lidovky.cz: Z jakých důvodů lidé nemohou podstoupit vakcinaci?Kvůli různým závažným chronickým onemocněním. Třeba kvůli vážné cukrovce nebo kvůli oslabené imunitě, kterou mají lidé po operacích či po onkologické léčbě. Mají nějakým způsobem narušenou imunitu a v určité době pro ně očkovaní není vhodné. Pak také někteří starší lidé vakcinaci podstoupit nemohou. Odhaduji, že takových lidí je v Česku 10 až 20 procent. Na ně musíme myslet a musíme je chránit. Proto si myslím, že zdravá populace by se měla v ideálním případě naočkovat celá.

Lidovky.cz: Podle zářijového průzkumu agentury STEM/MARK by se ale skoro tři pětiny Čechů nenechaly proti koronaviru očkovat. Kde se v nás bere takový odbor proti vakcínám?
Jsem přesvědčený o tom, že za to může naprosto nezvládnutá edukace Čechů za posledních deset let. Už léta tady neproběhly žádné vzdělávací kampaně, které by o důležitosti vakcinace informovaly.

Odpor proti očkování u lidi neskutečně narostl

Lidovky.cz: Takže posledních deset let bylo zlomových?
Ano, za posledních deset let odpor proti očkování u lidi neskutečně narostl. Skupina několika stovek lidí, která byla extrémně proti očkování ze svého vlastního přesvědčení, se rozšířila do běžné populace. Je to z toho důvodu, že když si budete hledat na internetu informace o očkování, jako první na vás vyskočí různé weby a blogy, které kritizují vakcíny a v podstatě nemají žádnou vědeckou oporu. Stát rezignoval v oblasti edukace, nevzdělává společnost o tom, že očkování je nejúčinnější typ prevence na světě.

Lidovky.cz: Je to tak i v jiných evropských zemích?
Když se podíváte na Británii, Německo či Skandinávii, tam je proočkovanost proti chřipce nad padesát procent. U nás jsme na sedmi procentech, v nejohroženějších skupinách na dvaceti. Takto bych to asi porovnal. Česká vláda nevysvětluje lidem, jakým způsobem vakcíny vznikají, jak jsou zabezpečené, jak funguje klinické hodnocení a Evropská léková agentura. 

Z označení “Boj v první linii” se již stalo mediálním klišé. Jenže tady na...
Někteří ze zdravotníků na oddělení doslova žijí. Jídlo, tělesné potřeby...

Češi musí vědět, že se k pacientům dostávají pouze vakcíny a léky, jež jsou opravdu účinné a bezpečné. V Evropě máme precizní systém, který se stará o to, aby se k lidem nedostalo nic, co by je mohlo ohrozit. Pozitiva musejí dramaticky převažovat nad riziky. Za poslední léta si u očkování proti chřipce nepamatuji ani jeden případ, kdy by látka v těle vyvolala závažné nežádoucí účinky.

Lidovky.cz: Právě možné nežádoucí účinky mnohé lidi od očkování odrazují...
Důvod k obavám není. Neříkám, že nemohou nastat, člověk je složitý organismus. Může mít něco skrytého v imunitním systému, a v těle pak vznikne nežádoucí účinek. Ale jde skutečně o promile případů. Vakcíny jsou biologické přípravky, které jsou nesmírně precizně vyráběny. To ale nemohu lidem vysvětlovat já jako ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, to musí primárně stát. My jsme ekonomické subjekty, vyděláváme na tom, proto nám lidé nemusí věřit. Je to logické.

Češi málo vědí o očkování proti covidu-19. Je třeba edukace

Lidovky.cz: A co byste státu doporučil? Jak by měl lidi vzdělávat?

Musíme primárně připravovat praktické lékaře a pediatry. Vysvětlovat jim důležitost očkování, protože oni ve finále v první linii s lidmi mluví. Praktik musí být schopen velmi rychle a bez jakýchkoliv pochybností odpovědět pacientovi na jeho dotazy. To je první rovina, která je podle mě zásadní. V další řadě je důležité obecné poskytnutí informací běžným občanům a veřejnosti. Řešením ale není udělat web, kam naházíte hromadu informací. Potřebujeme aktivní kampaň a aktivní edukaci. To ale musí ministerstvo zdravotnictví a odborné společnosti.

Lidovky.cz: Očkování proti koronaviru se snaží vyvinout stovky mezinárodních týmů po celém světě. Nezávodí mezi sebou? Nemůže se stát, že farmaceutické společnosti v rámci boje o prvenství něco zanedbají?
Je pravda, že ruský prezident Putin a americký prezident Trump z toho udělali závod. To je samozřejmě extrémně špatně. Proto deset největších farmaceutických společností, jež aktuálně vyvíjejí vakcíny proti covidu, podepsalo prohlášení o tom, že politické tlaky pro ně nemají absolutně žádný význam. 

Podepsala to třeba AstraZeneca či Pfizer, které právě dokončují poslední fázi klinického hodnocení. V prohlášení se zavázaly k tomu, že vývoj probíhá precizně v souladu se všemi pravidly a že nepodlehnou žádné politické moci. Při vývoji vakcíny postupujeme stejně, jako jsme byli zvyklí doteď. Máme určitý standard, jejž neměníme.

Nemůžeme si dovolit šlápnout vedle

Lidovky.cz: Ale přece jen – být první z celého světa, opravdu to firmy neovlivňuje?
Většina velkých farmaceutických společností už je na trhu přes šedesát let, některé firmy existují klidně sto let. Za tu dobu se naučily, že rychlé vítězství znamená v budoucnu velkou porážku. Když na něco uspěcháte a přinese vám to na chvíli benefit, tak vás to nakonec zničí. Farmaceutický průmysl to moc dobře ví a politický tlak na něj nemá vliv. Nemůžeme si dovolit šlápnout vedle a něco zanedbat.

Lidovky.cz: Jak probíhá registrace vakcíny?
V Evropě na registraci léků a vakcín dohlíží nezávislá Evropská léková agentura (EMA), která sídlí v Nizozemsku. Má přes tisíc zaměstnanců, jsou to specialisté, odborníci, vědci. Když se klinické hodnocení chýlí ke konci, farmaceutická společnost začne předkládat agentuře jednotlivé výstupy a výsledky. Vše musí být naprosto detailně propracované. 

(Pozn.red. - informace od SUKL: Vakcíny proti nemoci COVID-19 jsou dle legislativy povinně registrovány centralizovaně, tedy samotnou registraci uděluje Evropská komise na základě odborného zhodnocení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Taková registrace je pak platná pro všechny členské státy EU.  Odborné posouzení v rámci EMA provádí tým složený ze dvou různých členských států (tzv. raportér a koraportér). Ti připraví společnou hodnotící zprávu, kterou mohou připomínkovat zástupci jednotlivých členských států ve Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Na základě finální hodnotící zprávy vydá CHMP buď pozitivní, nebo negativní stanovisko k registraci. Rozhodnutí o registraci na základě tohoto stanoviska vydává Evropská komise.)

Lidovky.cz: A co se děje dál?

Následně farmaceutická společnost musí v daném státě předložit výstup Evropské lékové agentury o tom, že vakcína je bezpečná a účinná. 

Lidovky.cz: Přesto se někteří lidé obávají, že vakcína proti covidu nebude účinná...
To je nesmysl. Přes Evropskou lékovou agenturu neprojde nic, co by nebylo účinné. To prostě nejde. Pacient vždy dostává účinný lék či vakcínu.

Jak vzniká vakcína

■ PREKLINICKÉ HODNOCENÍ

Vakcína nejprve podstoupí testy v laboratoři, zpravidla na zvířatech či buněčných kulturách. Uspěje-li, přichází klinické hodnocení.

■ KLINICKÉ HODNOCENÍ

Vakcína se již testuje na lidech. Mívá čtyři na sebe navazující fáze.

1. fáze: Už se testuje na lidech – na zdravých dobrovolnících.

2. fáze: Testy na desítkách až stovkách lidí, vybraných tak, aby vznikl kýžený reprezentativní vzorek například podle věku.

3. fáze: Klíčová část. Testování se děje na mezinárodní úrovni a účastní se jej více zemí. Do třetí fáze se musejí zapojit tisíce lidí. Na základě mezinárodních výsledků se rozhodne o registraci vakcíny, tedy o povolení k užívání.

4. fáze: Nebývá pravidelnou částí klinického hodnocení. Provádí se po registraci vakcíny a jejím cílem je získat další data o účinnosti a výskytu nežádoucích účinků.

Lidovky.cz: Proč vývoj vakcíny proti covidu ale probíhá rychleji než u jiných nemocí? Vyvinout některá očkování trvá klidně deset let.

Protože tomu všechny společnosti věnují tu nejvyšší prioritu. Do výzkumu zapojují mnohem více zaměstnanců, než je běžné. I klinických testů se účastní o dost více dobrovolníků a zemí v různých koutech světa. Tím se celý proces urychlí. Určitě to ale není tím, že by se něco podcenilo.

Lidovky.cz: Vakcína proti covidu nebude podle ministerstva zdravotnictví v Česku povinná. Měla by?
Já si myslím, že ne. Lidé by si měli sami uvědomit, že očkování je ochrana nejen pro ně, ale i pro ostatní. Bojím se, že u Čechů převládá určitá míra sobectví. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale společnost je čím dál tím více zaměřená na sebe. Každý přece máme babičku či nemocné příbuzné, které chceme ochraňovat.

Lidovky.cz: A myslíte si, že v některých zemích bude očkování povinné?
Maximálně někde v totalitních státech. Myslím si, že celý euroamerický prostor bude postupovat na bázi dobrovolnosti. Jsem ale přesvědčen o tom, že jiné země své občany lépe připravují a vysvětlují jim, že vakcína bude bezpečná a podobně. Když o ní v Česku začneme pořádně mluvit čtrnáct dní předtím, než se k nám dostane, bude to pozdě. To už názor lidí nezměníte. Na tom musíte dělat měsíce dopředu, v létě bylo pozdě.

Svět znervózňuje vakcína na covid, skeptičtí k očkováním jsou i Češi. Farmaceutické firmy jsou téměř nežalovatelné

Lidovky.cz: Ví se už nyní, jak často by se proces očkování proti viru měl opakovat?
V tuto chvíli víme, že aplikace musí proběhnout nadvakrát, přeočkovat by se mělo přibližně po měsíci. Ještě ale nevíme, jak přesně dlouho bude očkování účinné, jak dlouho v těle vydrží protilátky. Mělo by to být v řádu let, záleží také na tom, jak se virus bude měnit. Doživotní imunitu očkováním ale určitě nezískáme. Předpokládám, že to bude podobné jako u chřipky, že budeme chodit na přeočkování jednou za rok či za dva roky.

Lidovky.cz: Stát by měl vakcínu lidem uhradit. Víte, kolik jedna dávka stojí?
Přibližně 75 až 80 korun. Farmaceutické společnosti na tom nevydělávají, proto je cena tak nízká.

Lidovky.cz: Kdy se podle vás Česká republika dočká účinné vakcíny?
Už dvě společnosti – AstraZeneca a Pfizer – předložily výsledky prvních fází klinického hodnocení Evropské lékové agentuře. Třetí fázi dokončují. Myslím si, že výsledky této poslední etapy předloží v následujících týdnech. EMA to pak asi za měsíc až dva vyhodnotí. Vakcína by tedy mohla být registrována na konci roku a do Česka by se pak mohla dostat někdy v lednu či v únoru.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.