Covid-19 zasadil léčbě spánkových poruch ránu – zmrazil činnost spánkových pracovišť, která je zkoumají a léčí.
Nové poznatky o koronaviru: na kůži vydrží přes 9 hodin, o komplikacích rozhoduje i spánek |
„Nevěřím na akutnost a neakutnost péče. Omezením činnosti těchto pracovišť kvůli covidu vypadlo asi 20 procent péče. Ta už nebude nahrazena – nelze ji dohonit, následky se bohužel projeví později,“ řekl pro Lidovky.cz vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc Milan Sova s tím, že obvyklá čekací doba na těchto pracovištích se i v „dobách míru“ pohybuje v rozmezí od čtyř do devíti měsíců.
„Apelujeme, aby k omezování nedocházelo – pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat,“ zdůraznil Sovův kolega Samuel Genzor.
Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe, tedy dechová zástava. Týká se přibližně dvaceti procent mužů a deseti procent žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.
Studie s názvem Vliv pandemie covid-19 na spánkovou medicínu v České republice a na Slovensku prokázala, že na jaře se kvůli viru nekonalo 1900 nočních monitorací spánku, při nichž lékaři hledají, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. A navíc neproběhlo tisíc léčebných procesů, při nichž lékaři nastavují vhodný režim, aby odstranili dechové zástavy a udrželi dýchací cesty průchozí.
Měsíc bez alkoholu? Vylepší se spánek, nálada, pokožka i sex, říká adiktolog k projektu Suchej únor |
V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května třiadvacet spánkových pracovišť v České republice a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 procenta z nich, další činnost výrazně omezila. Téměř 40 procent nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení.
„V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení – počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne. Není pochyb o tom, že spánková medicína v Česku a na Slovensku byla těžce zasažena nemocí covid-19 a výrazné snížení počtu diagnostických a terapeutických výkonů může být považováno za jednu z vedlejších škod,“ dodal Sova.
Škodlivá záře mobilů
Každá z poruch se léčí odlišně, využívají se medikamenty, operační zákroky i speciální přístroje. V případech spánkové apnoe lékaři úspěšně používají zařízení vytvářející přetlak, který je vháněn do dýchacích cest přes obličejovou masku.
Lidí trpících nespavostí podle odborníků v posledních letech výrazně přibývá. Mezi hlavní důvody patří nadměrný stres vyplývající z nezdravého životního stylu nebo nedodržování zásad spánkové hygieny. Před usnutím není například vhodné těžké jídlo, káva, debaty na vážná témata ani cvičení. Kvalitní spánek narušuje také alkohol, cigareta, televize či modrá složka světla z mobilu, tabletu a jiné elektroniky.
Nespavost má výrazný negativní vliv na každodenní život, způsobuje i pokles sebevědomí. Proto je třeba ji nepodcenit a léčit.
Lidé, kteří nemohli spát, odedávna hledali látku, která by jim spánek navodila. Od sedmdesátých let minulého století však lékaři pozorují, že spánek získaný prostřednictvím léků není normální. Je to spánek modifikovaný ve své struktuře, většinou lehčí, často provázený probuzeními, která si pacient ani neuvědomuje. Při delším užívání léky neúčinkují, mnohdy jsou navíc silně návykové a zdraví škodlivé.
V posledních letech proto lékaři sázejí i na kognitivně-behaviorální terapie, které mají v léčbě nespavosti prokazatelné účinky.
Potřebná délka spánku se v průběhu života mění. Lidé starší 65 let potřebují podle lékařů sedm až osm hodin. Od 18 let do 64 let organismus vyžaduje sedm až devět hodin. Mladší školáci by pro zdravý vývoj měli spát devět až jedenáct hodin. Předškoláci dokonce deset až třináct hodin.
