Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Podle koaliční smlouvy přitom mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně.
Hamáček navrhl zrušit superhrubou mzdu, na rozdíl od Babiše chce sazby 19 a 23 procent |
ANO a ČSSD se dohodly, že superhrubou mzdu zruší, nenašly ale shodu na následném nastavení daní. Hamáček v neděli uvedl, že předložení vlastního návrhu nepovažuje za porušení koaliční smlouvy. Každopádně jsme se dohodli, že celý týden do příštího pátku, kdy bude třetí čtení daňového balíčku, využijeme k dalším jednáním,“ řekla Schillerová.
Podle ní je návrh premiéra Babiše výhodnější i pro nízkopříjmové skupiny. Dodala, že návrh Hamáčka je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Hamáčkův návrh podle ministryně totiž neobsahuje závazek, že tři čtvrtiny zaplaceného pojistného si mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dát do výdajů. To by podle ní znamenalo pro podnikatele fakticky zvýšení daní. „Navrhuje (pozn. Hamáček) sice také zvýšit slevu na dani, ale to zdaleka nekompenzuje to navýšení daní,“ dodala.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že situace je nestandardní a koalice se bude dál snažit najít shodu. I pokud se ji podaří najít, bude nutné pro finální návrh sehnat hlasy ve Sněmovně, připomněla. „Důležité je, abychom ulevili na daních zejména nízkopříjmovým. Aby byly sníženy daně lidem (se mzdami) nad 100.000 (korun), to si v tuto chvíli nemůžeme rozpočtově dovolit. Na to rozpočtově není dobrá doba,“ uvedla Maláčová po odpoledním jednání vlády.
Nyní se daň z příjmu zaměstnanců vypočítává jako 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Efektivní zdanění pro zaměstnance tak nyní činí 20,1 procenta. Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně doplnit sazbu 23 procent. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka.
Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu a zavést sazby 15 a 23 procent. Jde o plán s trvanlivostí dvou let |
Hamáček Babišův návrh kritizoval, podle něj způsobí výpadek 90 miliard korun ve státním rozpočtu i v rozpočtech krajů a obcí. V situaci, kdy vláda i bez zrušení superhrubé mzdy navrhuje rozpočet s deficitem 320 miliard, je to podle vicepremiéra nezodpovědné. Zda jeden z návrhů začne platit, se rozhodne při závěrečném hlasování o balíčku ve Sněmovně.
Návrh na zrušení superhrubé mzdy v současné situaci kritizuje Národní rozpočtová rada. Upozornila na to, že v odůvodnění Babišova návrhu je uvedeno, že snížení daně z příjmů je zamýšleno na dva roky a že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto podle aktuálního ekonomického a rozpočtového vývoje. „Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje,“ uvedla.
Babiš navíc do svého pozměňovacího návrhu navrhl další rozvolnění rozpočtových pravidel.
