Přelomový skok ve vývoji vakcín? Očkování od Pfizeru má fungovat u 9 lidí z 10, akcie v USA prudce vystřelily nahoru |
Slibná vakcína už má nakreslenou trasu také do České republiky. Česko se totiž připojilo k iniciativě Evropské unie, která si od dvojice firem předobjednala tři sta milionů dávek. Dva miliony kusů by měly putovat i k nám.
„Věříme, že tak, jak je to teď nastaveno, bychom měli mít v době, až bude vakcína k dispozici, kolem pěti milionů dávek,“ oznámil ve středu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Připomněl tím fakt, že česká vláda už v nedávné minulosti objednala tři miliony dávek taktéž nadějně vypadající látky od britské společnosti AstraZeneca.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Kryštof Berka pro Lidovky.cz sdělil, že Česko samo s žádným výrobcem nevyjednává. Kromě dvou zmíněných vakcín prý ČR vyslovila nezávazný zájem i o dva miliony dávek od společnosti Johnson & Johnson, která se nachází (podobně jako její největší konkurenti) v poslední, třetí fázi testování.
Jelikož je potřeba podat každému pacientovi dvě dávky s přestávkou jednoho měsíce, vyšel by Blatným slibovaný objem tak akorát, aby se zvládly naočkovat nejrizikovější skupiny v celkovém počtu asi dvou a půl milionu lidí.
Podle očkovacího materiálu resortu zdravotnictví k nim patří v první řadě chronicky nemocní a občané nad 65 let. V první vlně očkování by k nim měli ideálně přibýt ještě zdravotníci vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a také pracovníci a klienti sociálních služeb, typicky domovů důchodců a pečovatelských domů.
Místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová pro Lidovky.cz řekla, že s nasazením vakcín ještě tento rok moc nepočítá. Upozornila také na řadu problémů, které se s hromadným očkováním pojí, a na něž prý zatím nejsme připraveni.
„Klíčový moment není ten, kdy vakcína fyzicky dorazí, ale příprava plánu, jak ji dostat k potřebným,“ nastínila pro server Lidovky.cz vakcinoložka Hana Cabrnochová, co nás má čekat v příštích měsících. A času není nazbyt, vakcíny by podle odhadů mohly začít chodit už po Novém roce.
Stojíme ale před něčím úplně jiným, než je očkování třeba proti chřipce, na které je většinou více času a očkuje se mnohem méně lidí. Jak v rozhovoru pro Lidovky.cz upozorňuje vakcinolog Jiří Beran, už jen samotné uchovávání vakcíny může představovat problém. Tu od Pfizeru je například nutné skladovat při minus osmdesáti stupních, což zvládne obstarat běžně používaný suchý led. Ten ale vysublimuje během 24 hodin.
Česko by rádo získalo dva miliony dávek vakcíny od Pfizeru, řekl Blatný. Další tři miliony zajistí AstraZeneca |
Ze hry se tak dostávají ordinace praktických lékařů, které by podle materiálů měly v očkovací infrastruktuře hrát prim. Ministerstvo s nimi počítá v případech, že bude možné očkovací látku uchovat v chladničkách při teplotách 2 až 8 stupňů Celsia. „Navíc je nutné, aby pacient po očkování ještě zhruba 30 minut v ordinaci počkal, což při tak velkých počtech nebude možné,“ upozorňuje Beran a dodává, že z praxe ví, jak složité je naočkovat třicet lidí denně. V případě vakcíny na covid by lékaři museli zvládnout více než 600 pacientů za měsíc.
Ať jsme na tom jako Němci
Podle Cabrnochové je teď nejvyšší čas vzít do hrsti všechny poznatky, které o vakcínách máme, a připravit podrobný plán pro jejich distribuci. „Absolutně to zatím není připravené. Dělá to na mě dojem, že se nic takového nepřipravuje. Co nejrychleji by se mělo sejít pár klíčových lidí, dát všechny poznatky dohromady a připravit scénář, který bude znamenat, že budeme připraveni třeba jako Němci,“ dodává odbornice na vakcíny.
Naše západní sousedy nezmiňuje náhodou. Německá vláda už naplánovala zřízení šedesáti očkovacích center po celé zemi. Budou vybavena tak, aby se v nich dala vakcína skladovat, což, jak uvádí německý vládní materiál, v řadě zdravotnických zařízení není možné.
„Potřebujeme proočkovat 55 až 65 procent populace, abychom dosáhli toho, čemu se říká skupinová imunita. Pevně věřím, že toho můžeme dosáhnout na dobrovolné bázi,“ řekl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Podle Cabrnochové jsou Němci v takové fázi přípravy, že by s hromadným očkováním zvládli začít ze dne na den.
Český očkovací manuál z dílny ministerstva zdravotnictví byl vydán začátkem září a nutně by potřeboval aktualizovat. Rozchází se totiž například s materiálem, který za stejným účelem připravila Evropská unie.
Hlavní rozpor je mezi tím, ke komu by vakcína měla putovat nejdříve. Dokument Evropské komise určuje jako první klíčovou skupinu zdravotníky a pečovatele, kteří se o nejohroženější skupiny – lidi starší 65 let – starají. Oproti tomu český přístup preferuje naočkovat nejdříve seniory a chronicky nemocné, byť by v první vlně mělo dojít i na klíčové lékaře a zaměstnance sociálních služeb. Jelikož ale ČR nedostane tolik dávek vakcíny najednou, není možné plán uskutečnit.
Ministerstvo zdravotnictví naplánovalo i druhou etapu vakcinace obyvatelstva. Do té by spadali praktičtí lékaři, zubaři, lékárníci a také zaměstnanci kritické infrastruktury – záchranáři, pracovníci energetiky, vláda a krizové štáby. Běžní zájemci o očkování by si vakcínu museli uhradit sami, navíc by museli počkat na skončení druhé vlny očkování.
Trump kritizoval firmu Pfizer kvůli zveřejnění výsledků nadějné vakcíny až po volbách |
„Myslím, že už uplynula dost dlouhá doba na to, abychom si uvědomili, že tuto nemoc bez vakcíny nezvládneme,“ predikuje Cabrnochová. Dodává také, že rozhodnutí, komu vakcínu poskytnout nejdříve, je na politicích.
Podle Berana bychom měli hledět na jediný ukazatel – úmrtí v jednotlivých skupinách obyvatelstva. Je zhruba 18 procent populace, do kterých spadají lidé nad 65 let a pacienti pečovatelských domů, kteří „zajišťují“ zhruba 94 procent všech úmrtí na covid v Česku. Pokud se podaří naočkovat těchto 18 procent, dle Berana přestane být epidemie problém.
Jako chronicky nemocní, kteří by měli dostávat vakcínu jako jedni z prvních, se podle ministerstva zdravotnictví počítají ti s chronickou obstrukční plicní nemocí, rezistentní hypertenzí, závažným onemocněním srdce, ledvin či jater, těžce obézní, cukrovkáři a lidé před imunosupresivní léčbou, jako je radioterapie nebo chemoterapie. Mezi klíčové zdravotnické posty jsou počítáni lékaři na odděleních ARO, JIP, urgentním příjmu či infekčních a plicních odděleních.
