Poslanci odhlasovali ve čtvrtek po 8,5 hodiny dlouhé debatě odsunutí konce nouzového stavu o 22 dnů. Bez souhlasu sněmovny by nouzový stav skončil s dneškem.
Na nouzový stav jsou vázány restrikce k omezení šíření nákazy, jak je stanoví i nový protiepidemický systém ministerstva zdravotnictví. Sněmovna schvalovala prodloužení už koncem října. Kabinet žádal stejně jako nyní o 30 dnů, poslanci tehdy souhlasili podle návrhu části opozice se 17 dny.
Na jaře v Česku platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav od 12. března do 17. května. Po souhlasech dolní komory se tehdy prodlužoval dvakrát na celkem 66 dní. Tentokrát by měl trvat nejméně 68 dní.
Sněmovna v noci na dnešek vládu doprovodnými usneseními pověřila, aby do 23. listopadu zajistila ukončení diskriminace českých obchodníků proti velkým nadnárodním řetězcům. Vláda by měla nastavit provoz maloobchodních prodejen za stejných hygienických opatření, aby se v nich nekoncentrovali lidé.
Vládu poslanci požádali i o to, aby revidovala protiepidemický systém PES tak, aby první stupeň nevyžadoval nouzový stav a definovala stav nula, kdy PES nebude vyžadován vůbec. Vláda dnes bude diskutovat o některých drobnnějších úpravách systému. Navíc by měla rozhodnout o uvolnění opatření z nejtvrdšího pátého stupně systému na čtvrtý.
Výběr informací o nouzovém stavu- Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.
- Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny i déle.
- Letos poprvé vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření koronaviru 12. března na 30 dnů. Šlo o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště. Sněmovnu kabinet požádal o prodloužení do 11. května, dolní komora ale souhlasila jen s 30. dubnem. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala o prodloužení do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.
- Jarní nouzový stav byl nejrozsáhlejší v historii samostatné ČR. Před tím byl vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007. I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá bezpečnostní opatření. Po konci nouzového stavu zbylá opatření, týkající se nošení roušek, provozu škol, stravovacích a ubytovacích služeb či o omezení konání hromadných akcí, vycházela znovu z mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
- V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvil koncem září. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenila příchod druhé vlny a nepřipravila se na ni. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září. Stav začal platit od 5. října na 30 dní (do 3. listopadu). Důvodem byla snaha zbrzdit tempo růstu počtu nemocných.
- Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovází od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí ve vnitřních prostorách, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny maloobchodních prodejen a služeb nebo zákaz nočního vycházení. Sněmovna souhlasila s prodloužením nouzového stavu o 17 dnů, do 20. listopadu, měl tedy platit 46 dnů. Kabinet původně žádal o možnost prodloužit stav nouze o 30 dnů, tedy do 3. prosince.
- Už začátkem listopadu ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že vláda požádá o prodloužení nouzového stavu znovu. Je třeba přiznat, že může trvat až do Vánoc, prohlásil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Hamáček to zopakoval i minulý týden s tím, že epidemická situace bude vyžadovat i po 20. listopadu platnost restrikcí vyhlášených na základě nouzového stavu, kam patří třeba uzavření části obchodů nebo omezení provozu škol.
- Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v uplynulém týdnu řekl, že cílem žádosti o prodloužení nouzového stavu nebude další zpřísňování opatření. Má naopak umožnit řízené uvolnění. "Ve chvíli, kdy nebudeme mít možnost opatření uplatnit, a k jejich nařízení je nutný nouzový stav potřeba, potom bychom se dostali do uvolňování neřízeného," uvedl ministr, podle kterého opatření i při nízkých stavech nebezpečí počítají s jistým omezením shromažďování.
- Platný nouzový stav přitom potřebuje k fungování minulý pátek představená riziková tabulka ministerstva zdravotnictví, podle které mají být zaváděna jednotlivá opatření. "Bez existence nouzového stavu vlastně se tato tabulka stává relativně bezcennou a všechna opatření se dostávají pouze do roviny doporučení," vysvětlil Blatný.
- Vláda v pondělí požádala Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů do 20. prosince. Sněmovna ve čtvrtek souhlasila s návrhem KSČM prodloužit nouzový stav do 12. prosince. Vláda dnes toto opatření schválila.
|
