Využijte čas ‚doby covidové‘ ke zlepšení paměti. Odborník radí, jak si zapamatovat cokoliv
Paměť - ilustrační foto
| foto: pixabay
Premium
Doporučujeme
Praha -
Výhodou „doby covidové“ je skutečnost, že spousta lidí má více času, mimo jiné i na sebevzdělávání. Jednou z užitečných věcí, v nichž se mohou zdokonalovat nejen studenti na distanční výuce, ale i další lidé pracující nyní třeba na home office, je zlepšování své paměti.
Paměť lze procvičovat v každém věku, výrazně to doporučují lékaři i psychologové. Zakladatel Školy paměti a lektor Jakub Pok pro zapamatování prakticky čehokoli využívá ve spolupráci se svou ženou Lucií paměťové techniky, jež učí zájemce bez ohledu na letopočet narození i profesi. Inspiroval se u starých Římanů, kteří používali „paměťové cesty“ k tomu, aby si zapamatovali své proslovy trvající několik hodin.
„Paměťové techniky nám pomůžou se naučit vlastně cokoli, geniální je například metoda paměťových cest, díky které si můžeme zapamatovat neomezené množství informací – ať už jde o nějaké prezentace, seznamy, komplikované pojmy, informace k maturitě, nebo státnicové otázky,“ říká Pok.
Jakub Pok, který se svojí ženou Lucií vede kurzy paměťových technik.
Lidé podle něj mají největší problémy zapamatovat si čísla, jména a cizí slovíčka. Důvodem je, že jsou pro naši paměť neuchopitelné. Ale i to se dá za pomoci cílených metod napravit. „Existují na ně konkrétní paměťové techniky: master systém na čísla, metoda slovíček v příbězích a máme i paměťovou techniku na jména a obličeje,“ popisuje lektor.
Snazší výuka cizích jazyků
Mnoho studentů, ale třeba i manažerů nebo seniorů, kteří si chtějí rozšířit obzory, zajímá výuka cizích jazyků. Za použití metody slovíček v příbězích je to podle Jakuba Poka téměř hračka.
„Tato technika představuje skvělý způsob, jak se naučit i sto slovíček za hodinu a hlavně je udržet navždy v hlavě. Stačí si v každém výrazu něco najít a živě si to představit,“ říká. Klasické biflování podle něj studující nebaví a ani nevede k valným výsledkům. „Proto máme tolik falešných začátečníků nebo lidí, kteří se učí jazyk i několik let a vlastně neumí skoro nic. Tím, že si je jen dokola opakujeme, si je zapamatujeme jen velmi těžko. A stojí to hlavně hodně času,“ vysvětluje.
Důležitou roli podle něj hraje podvědomí. „Výzkumy jednoznačně ukazují, že jsme si schopni mnohem lépe pamatovat věci, jež máme spojeny se silnými emocemi, ať již negativními, nebo pozitivními, a také cokoli, kde zapojujeme naše smysly, například výrazné vůně, barvy a další,“ uvádí s tím, že paměť velmi dobře funguje v asociacích. Například když ucítíme vůni nějaké exotické květiny, okamžitě si vybavíme dovolenou, kde jsme ji cítili, i když to bylo třeba před mnoha lety.
„Vůbec jsem netušila, že můžu svoji fantazii využít i pro zlepšení paměti. Hodně mi to pomohlo v doktorandském studiu,“ řekla serveru Lidovky.cz absolventka kurzu Školy paměti Lenka z Prahy.
Trénování mozku i ve stáří
Lidé se podle lektora často domnívají, že se paměť s věkem zhoršuje, ale není tomu tak. „Mají často pocit, že to jde s pamětí z kopce, ale je to spíše tím, že většinu informací zpracováváme pasivně, aktivně se nic neučíme a netrénujeme mozek. Ten ale funguje jako sval, a když ho nepoužíváme, zakrní,“ říká a zároveň zejména starším lidem doporučuje učit se stále něco nového, klidně i cizí jazyk, a nezapomínat ani na fyzickou aktivitu.
V této souvislosti si vzpomněl na jednu svou kurzistku: „Nejstarší účastnicí našich kurzů byla 92letá paní Miluška, která přišla na kurz se slovy, že se zrovna začala učit španělsky prostě jen proto, aby nezblbla. Byla i v tomto pokročilém věku stále aktivní a velmi dobře věděla, že paměť je třeba trénovat.“
Jakub Pok se trénováním paměti zabývá již více než dvacet let a říká, že pomocí paměťových technik je schopen si zapamatovat 52 kanastových karet v přesném pořadí za méně než dvě minuty nebo 25 telefonních čísel do pěti minut.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
