ANALÝZA: Ruská stopa nedá Zemanovi spát. Za kladením ‚zpravodajských pastí‘ na šéfa BIS je dostavba Dukovan
Premium
Doporučujeme
PRAHA -
Předložte mi jména ruských zpravodajských důstojníků operujících v Česku, jména jejich českých spolupracovníků a popis operací, které na našem území provádějí ruské tajné služby. S takto nebývale konkrétním zadáním se podle serveru iRozhlas.cz obrátil prezident Miloš Zeman na Bezpečnostní informační službu (BIS).
Už ve čtvrtek by se okolnostmi zadání tohoto úkolu měli zabývat členové sněmovní kontrolní komise k BIS.
Na první pohled se může zdát, že ze strany vrchního velitele ozbrojených sil Zemana jde jen o běžné úkolování. Ve skutečnosti však obsahuje několik zásadních „ale“. Navíc přichází v době čím dál více se zhoršujících vztahů mezi BIS a právě hlavou státu.
Zeman má s ředitelem BIS Michalem Koudelkou nevyřízené účty. Dva roky s ním vede tichou a někdy i mediální válku. Otevřeně hovoří o potřebě vyměnit tohoto klíčového důstojníka. Ostatně již pětkrát jej prezident odmítl jmenovat generálem, navzdory opakovaným doporučením vlády a podpoře, jíž se Koudelka těší jak v obou komorách parlamentu, tak i u našich aliančních spojenců. Jak upozornil server Lidovky.cz, loni dostal cenu George Teneta od šéfky CIA.
„Úkolníček“ Hradu
Pro pochopení vztahu obou mužů je nutné sejít do politického a zpravodajského zákulisí. Tajné zprávy či úkoly pro zpravodajce nikdo v činné službě komentovat nechce. Přesto z poznatků serveru Lidovky.cz vyplývá, že jádrem Zemanovy nevraživosti je aktuální debata o případném vyřazení ruských a čínských firem hlásících se do tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.
Zemanova střelba do vlastní tajné služby
Zpravodajské služby včetně BIS požadují, aby Rusové i Číňané nebyli vpuštěni do soutěže. Naopak Zeman mluví o chybě, která se Česku prodraží, pokud by se tendr na dostavbu zúžil na méně zájemců. Zeman taktéž pochopil, že Koudelka, na jehož doporučení kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) slyší, ze stopky vystavené těmto dvěma velmocím nesleví.
„A to je problém. Zeman má seznam úkolů, jež hodlá do konce svého mandátu prosadit. Dukovany mezi nimi jsou. Koudelka mu tím překáží,“ řekl serveru Lidovky.cz pod podmínkou anonymity ministr české vlády.
Zemanovi skončí jeho prezidentský mandát sice až za tři roky, jenže projekt dostavby Dukovan se plánuje s velikým předstihem. A to včetně klíčových dodavatelů.
Hrad ústy svého mluvčího takovou interpretaci odmítá. „Seznam úkolů si pan prezident nevede,“ reagoval Ovčáček. Záhy ale doplnil: „Omlouvám se, jeden úkol ano. Přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. To je záležitost srdce.“ Mluvčí též odmítl, že by Hrad šel v případě své žádosti pro BIS za hranu zákona: „Prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky striktně dodržují zákon.“
Bývalí zpravodajci však Zemanovo zadání pro BIS označují za silně nestandardní. Kupříkladu exšéf BIS Stanislav Devátý pro ČTK uvedl: „Je jasné, že pan prezident je spíše nakloněn panu (prezidentu Vladimiru) Putinovi, tak bych mu já osobně, jako ředitel, žádné takové informace nedával.“
S údivem na zadané úkoly hledí i opoziční ODS. „Požadavky považuji za bezprecedentní a nehorázné. Jako by si prezident a vrchní velitel našich ozbrojených sil neuvědomoval, že jejich splnění by znamenalo ohrožení bezpečnostních zájmů nejenom České republiky, ale také partnerů v NATO a EU,“ uvedl Pavel Žáček (ODS), člen sněmovní kontrolní komise k BIS.
Právě tento čtvrtek při jednání komise by se měl požadavek Hradu vůči BIS probírat.
Klíčové informace o působení špionů u nás putují do Česka i od našich zahraničních spojenců. A ti rozhodně nechtějí riskovat možnou kompromitaci svých zdrojů a informátorů. Díky spojencům měli Češi například možnost zpovídat ruského exšpiona Sergeje Skripala, který se rozhodl zběhnout na Západ.
Mimochodem toho samého Skripala, který byl předloni přiotráven novičokem v britském Salisbury. Ačkoli pak Londýn uvedl, že za pokusem o zavraždění Skripala stála Moskva, Zeman se soustředil na to, že novičok se vyráběl i v Česku. Tehdy se ostatně Hrad pustil do Koudelky poprvé.
Absence „rady moudrých“
V létě sáhl prezident po tvrdším kalibru. Povolal Jiřího Roma, bývalého šéfa analytiky BIS, který odešel od zpravodajců ve zlém. Právě o Romovi se v minulosti mluvilo jako o možném řediteli kontrarozvědky.
Jenže tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v roce 2016 ukázal na Koudelku. Rom má nyní ideální příležitost pomoci Zemanovi v kladení zpravodajských pastí na současného ředitele BIS. Kombinace znalosti prostředí tajných služeb, v nichž roky působil, a osobní motivace vytvářejí z Roma silného protivníka. Zeman už se nechal slyšet, že premiérovi předal soupis argumentů shrnujících důvody, proč by Koudelku neměl v čele BIS ponechat. Z Romova pera.
Z uvedeného plyne, že by bylo příhodné, aby práci tajné služby posoudil nezávislý orgán. Aby dal za pravdu jedné, či druhé straně. Byť zákon o zpravodajských službách s vytvořením pětičlenné „rady moudrých“ už dva roky počítá, dodnes vláda nenavrhla vhodné členy.
Přitom právě takový orgán by – na rozdíl od sněmovních komisí – směl nahlédnout i do živých spisů, tedy probíhajících operací. Babiš ani vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) včera na dotazy ke vzniku rady neodpověděli. Loni napsala LN za Úřad vlády Vanesa Šandová, vedoucí tiskového oddělení, toto: „Existuje pracovní seznam možných kandidátů na členství v orgánu nezávislé kontroly, avšak dosud není, i vzhledem k velice přísným požadavkům, úplný.“
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
