Zákulisní hra o nadějný lék na covid. Nasazení isoprinosinu utnuly politické a osobní animozity
Na snímku Jan Beroušek (vpravo) vyšetřuje pacienta s covidem-19.
| foto:
Michal Sváček,
MAFRA
Premium
Doporučujeme
Praha -
Měl to být účinný a levný lék na boj s covidem. Isoprinosine, jehož součástí je aktivní látka inosine pranobex, dokonce koncem léta zaujal premiéra Andreje Babiše (ANO). Složil proto skupinu z odborných špiček, které se nejvýrazněji podílely na strategii Česka v boji s epidemií. Ta měla případné nasazení léku proti koronaviru připravit. Podle informací serveru Lidovky.cz ale celý záměr skončil v tichosti pod stolem. Lékaři přitom přípravek na covid běžně používají.
„Rozhodnutí jsme přijali na základě doporučení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL),“ řekl k tomu pro server Lidovky.cz Babiš.
Pětičlenný tým, ve kterém byl například bývalý ministr zdravotnictví a současný premiérův poradce Roman Prymula, se naposledy sešel 9. září. K posouzení účinků léku bylo totiž potřeba klinické hodnocení. Jeho výsledky by pak posoudil lékový ústav.
„O žádném takovém klinickém hodnocení v současnosti nemá SÚKL informace,“ uvedla pro server Lidovky.cz ředitelka ústavu Irena Storová. Připustila také, že látku lékaři podávají covidovým pacientům v „masovém měřítku“. Zdůraznila však, že tak činí na svoji odpovědnost.
Podle zdroje serveru Lidovky.cz z Úřadu vlády mohly za utnutím léku stát osobní rozpory mezi členy týmu a vakcinologem Jiřím Beranem, který nasazení látky prosazoval.
Vakcinolog Jiří Beran
Vakcinolog Beran, jenž je i členem klinické skupiny Covid na ministerstvu zdravotnictví, isoprinosine vyzkoušel na vlastní kůži. Když se totiž on a jeho syn nakazili koronavirem, neváhal lék použít. S výsledky byl podle svých slov spokojen, a proto jej otestoval ještě při vypuknutí ohniska v domově důchodců v Litovli.
Tam se dle něj prokázalo, že isoprinosine má v boji s covidem obrovský potenciál. Pomáhá prý totiž imunitnímu systému se s virem efektivně vypořádat ještě v začátcích onemocnění.
Jeho hlavní devízou je, že stimuluje tvorbu tzv. NK buněk, přírodních antivirových zabijáků, kteří jsou první reakcí těla na množení viru v organismu. „Výrazně zvýšit jejich hladinu se daří už 90 minut od podání. Dvojnásobné hodnoty pak dosahují v pátý den podávání,“ vysvětloval serveru Lidovky.cz ještě začátkem září odborník.
Možný Beranův střet zájmů
Se svými poznatky proto zamířil přímo k premiérovi, jemuž se nápad zkusit lék nasadit zalíbil. „V rámci toho viru jsme měli různé názory, doporučení od remdesiviru přes plaquenil. Teď je na stole isoprinosine a budeme spěchat,“ sděloval novinářům Babiš druhého září s tím, že by se do studie měly zapojit největší české nemocnice.
Ustavil proto odbornou skupinu, v níž byl kromě Berana a Prymuly také vedoucí klinické skupiny Covid při ministerstvu zdravotnictví Vladimír Černý, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch a primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Celá iniciativa ale vyšuměla poté, co se pětičlenná skvadra odborníků nad lékem neshodla. Podle zdrojů serveru Lidovky.cz z blízkosti vlády na tom měly podíl dva faktory.
Tím prvním byl vliv doporučení SÚKL a Storové. Ta však odmítá, že by do procesu rozhodování jakkoliv vstupovala. „Role našeho ústavu je čistě pasivní, nemůžeme iniciovat zahájení klinického hodnocení léku. Pokud taková žádost přijde, budeme se jí samozřejmě zabývat,“ vysvětlila serveru Lidovky.cz ředitelka SÚKL.
Druhým faktorem pak měly být pochybnosti členů týmu o propojení Berana s firmou Ewopharma, která drží v Česku na isoprinosine licenci. Vakcinolog měl pro farmaceutickou firmu například za peníze přednášet.
„Společnost Ewopharma, stejně jako další farmaceutické společnosti, využívá expertních názorů a konzultací těchto kapacit pro lepší pochopení potřeb lékařů a jejich pacientů. Podpora léku Isoprinosine profesorem Beranem pramení čistě z jeho osobní zkušenosti při léčbě covidu-19,“ napsal pouze na dotazy serveru Lidovky.cz ředitel Ewopharmy Jan Krejčí, podle nějž už jeho společnost žádost ke schválení léku k rukám SÚKL podala.
Výsledný názor odborníků byl však jasný. Podle zdroje serveru Lidovky.cz byly kromě Berana všichni proti tomu, aby se stát dále angažoval.
Vakcinolog Beran už v minulosti tvrdil, že lék se pravděpodobně masového využití nedočká, jelikož se na něm nedá postavit obchodní model. Důvod je jednoduchý: jeho účinná látka inosine pranobex je totiž známá už přes padesát let a výrobců je několik. Investovat proto do nákladného klinického testování by se nakonec nikomu nevyplatilo, naopak by z toho zdarma těžila konkurence.
Výlety za léky do Polska
V Česku, kde je na předpis lékaře, čelí isoprinosine problému s indikacemi. Ty říkají, k léčbě čeho se má lék oficiálně používat. Covid mezi nimi ale není. V Polsku, Maďarsku a dalších evropských státech už přitom lék má indikaci k léčbě akutních virových respiračních onemocnění, kam by nákaza koronavirem spadala.
Právě to vedlo řadu lékařů k tomu, že lidem lék na covid předepisují. Jak už bylo zmíněno ústy Storové výše, vědom si toho je i SÚKL. Dle informací serveru Lidovky.cz využívají isoprinosine i některé nemocnice. Oficiálně to však nepřiznají, v případě komplikací by totiž za nasazení léku, který je primárně určen třeba k léčbě herpesu, nesly odpovědnost.
S dodávkami do Česka nebyl od registrace léku v roce 2011 problém. Až do letoška. Z rejstříku SÚKL vyplývá, že jen za letošní rok došlo čtyřikrát k přerušení dodávek z kapacitních či distribučních důvodů. Po isoprinosinu se zkrátka jen zaprášilo.
Beran už v létě upozorňoval, že pro krabičku, která u nás stojí nejméně 500 korun, si Češi za dvě stovky jezdí do sousedního Polska, kde je lék navíc k dostání bez receptu. V Česku má lék indikaci pro léčbu snížené imunity provázené opakovanými virovými infekcemi.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
