„Ti, kteří měli přijít, nepřišli.“ Těmito slovy premiér Andrej Babiš (ANO) 12. října na tiskové konferenci vysvětloval, proč se Česko propadlo do hluboké koronavirové krize. Počet mrtvých v ten den překonal tisícovku, hrozil kolaps zdravotnictví a začalo se veřejně mluvit o lockdownu,“ píše server iRozhlas.
Premiér se už tehdy odvolával na matematické modely, které měly nový nápor nemocných předem odhalit. Ty však podle jeho slov kabinet, až na jednu výjimku v podobě modelu manažera Pavla Řeháka, nedostal. I nadále však premiér tvrdil, že on nepochybil. Jak je ale možné, že vláda tyto matematické modely, které by dokázaly predikovat vývoj pandemie, neměla?
Server iRozhlas si za pomoci zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal veškeré podklady, na jejichž základě kabinet během letních měsíců rozhodoval. Až do poloviny září v nich však podle iRozhlasu není ani zmínka o předpokladech dalšího vývoje šíření viru.
„Byla shrnuta situace v ČR a variantní prediktivní scénáře,“ cituje server zápis z jednání 18. září. Až do té doby se však expertní tým řídil pouze aktuálními statistikami, což potvrdil i exministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Situaci vysvětlil tím, že podle něj nešlo scénáře dalšího vývoje nákazy koronavirem modelovat, jelikož se vyskytovala lokálně - především v Praze a Moravskoslezském kraji.
„Řešení epidemie bylo na úrovni jednotlivých krajských hygienických stanic. Vývoj v regionech ministerstvo zdravotnictví neustále vyhodnocovalo a bylo v úzké komunikaci s místními hygieniky,“ reagoval na dotazy exministr Vojtěch.
Na rouškách jsem měl víc trvat, ohlíží se Vojtěch. S návrhem narazil u odborníků, ani na ministerstvu se tehdy neshodli |
Tyto výstupy jsou však vždy opožděné o inkubační dobu, to znamená, že reflektují stav zhruba o čtrnáct dní dříve. To je fakt, na který však již od jara opakovaně upozorňují experti.
Podle Vojtěcha však nebylo údaje nutné pro další odhady kde brát. „Ve chvíli, kdy ve většině krajů byl výskyt nulový či v řádu jednotek případů, o čemž svědčil i epidemický semafor, který byl většinově bílý, tedy bez rizika komunitního šíření, nebylo možné dělat kvalifikované celostátní predikce,“ uvedl bývalý ministr zdravotnictví.
S ohledem na výrazně odlišnou situaci by podle něj z těchto čísel nebylo možné spočítat reprodukční číslo pro celou republiku, ze kterého se dané modely vytváří.
Experti postup zpochybňují
Experti však takový postup zpochybňují. „Čekal bych, že členové rady vlády pro zdravotní rizika budou vyžadovat ke svému rozhodování víc než jen koukat 14 dní do minulosti,“ okomentoval záležitost pro iRozhlas Michal Bláha, expert na otevřená data a tvůrce webu Hlídač státu, který zpřístupňuje veřejnosti nejrůznější státní databáze.
Dodal, že už od jara se vědělo, že šíření covidu má určitou dynamiku. Stejně tak se vědělo i o časovém zpoždění jednotlivých projevů - a právě proto byly prediktivní modely tak důležité. „To, že je nedostali, je jednoznačně chyba odborného týmu ministerstva zdravotnictví. Ten je měl připravit, měl je dát k dispozici a měl je interpretovat,“ dodal Bláha. Soubor materiálů, který podle redakce čítal víc než 600 excelových tabulek a prezentací pak nazval jako „velký chaos“, ve kterém jde o výpis holých dat, avšak žádné interpretace.
Ekonom Daniel Münich, jenž na jaře působil jako poradce Ústředního krizového štábu a který se modelováním také zabývá, si na nedostatek podrobných dat stěžoval už v době svého působení. „V důsledku toho došlo k obrovským škodám. Je to i obecný příznak neschopnosti a neochoty jak politické reprezentace, tak státní správy využívat, poptávat, zadávat výzkumná témata a využívat poznatky vědy,“ nastínil Münich.
O druhé vlně se vědělo
Zdravotničtí statistici však podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška vytvářeli alespoň obecné modely, každý týden docházelo k přepočtu reprodukčního čísla a téměř na denní bázi podle něj probíhaly mítinky, na kterých se řešil vývoj epidemie. To, že s podzimem přijde druhá vlna, se podle něj dalo očekávat. „Rámcová predikce o tom, že na podzim dojde k intenzivnímu šíření nemoci, byla k dispozici. Pokud se ale ptáte, zda existovala predikce, k jakému datu dojde ke konkrétnímu nárůstu, to nejde udělat ani dnes,“ vysvětlil.
Lyžařské areály otevřou podle Babiše dřív než 24. prosince. Přesné datum má dnes oznámit Blatný |
S výhledy na podzimní sezónu pracovala během léta podle epidemiologa Rastislava Maďara také expertní skupina pro uvolňování karanténních opatření při ministerstvu zdravotnictví. „Nepředpovídaly na září žádný dramatický trend, modely ale nejsou aplikovatelné bezvýhradně za všech okolností, zejména ne v situaci nové pandemie,“ napsal redakci iRozhlasu v SMS zprávě Maďar. Velkou roli podle něj během léta hrál také epidemiologický semafor, na který se někteří vládní zmocněnci výhradně spoléhali.
„Reakce výlučně podle semaforu však hrozila pozdním zásahem. V tabulkách totiž vidíte to, co se stalo před zhruba dvěma týdny, a brždění trvá ještě déle,“ pokračoval Maďar s tím, že z toho důvodu bylo nutné dát na názor epidemiologů, kteří dokázali alespoň částečně předpovídat vývoj epidemie.
