ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA
Covid ohrožuje kuřáky. Ti ale kvůli vystresování spíš kouří víc než obvykle, varuje lékařka |
Vést statistiku zemřelých na nový typ koronaviru ovšem není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Na ministerstvu zdravotnictví proto vznikne pod vedením náměstka Vladimíra Černého pracovní skupina, která by měla rozklíčovat, co stojí za jednotlivými úmrtími. Jejími členy by mělo být kolem patnácti klinických lékařů, kteří v první etapě budou zkoumat až pět tisíc úmrtí.
„Hned jak bude vše formální, bude mít expertní tým k dispozici databázi závěrečných zpráv, na základě kterých zkušení kliničtí lékaři rozdělí úmrtí do tří hlavních kategorií,“ uvedl pro Lidové noviny Černý.
Jednou skupinou budou ti, u kterých je covid jednoznačnou příčinou smrti. Ministr Blatný už uvedl, že by to mohla být zhruba třetina vykázaných obětí. Druhou kategorií jsou zemřelí, u nichž se covid na úmrtí s velkou pravděpodobností mohl podílet.
Blatný tvrdil, že Česko vyšlo testování na covid na 25 miliard korun. Údaje budí rozpaky, smlouvy mluví totiž jinak |
„Pokud například pacient zemřel na plicní embolii a zjistí se, že dva dny předtím byl pozitivně testován na covid, pak je velmi pravděpodobné, že se covid na úmrtí nějakou měrou podílel. A je podlé mého názoru nutné jej později zahrnout do statistik dopadů covidu na zdraví populace v Česku,“ říká náměstek. Třetí skupinou jsou lidé, kteří zemřeli a byli pozitivně testovaní, ovšem z klinického kontextu je jen málo pravděpodobné, až nepravděpodobné, že by na úmrtí člověka měl koronavirus významný podíl.
Česko nyní do statistik zahrnuje všechna úmrtí pozitivně testovaných na covid. Zdaleka ale není samo. Blatný říká, že Česko vykazuje čísla příliš poctivě, a proto taky vychází z hlediska epidemie v mezinárodním srovnání hůř.
Britská mutace koronaviru je v Česku pod kontrolou, říká ministr Blatný. Hygienici podezřelé trasují přednostně |
„Každá země se s těmito statistikami vypořádává jinak, zejména průběžné počty úmrtí, které aktuálně země poskytují, se mohou v metodikách velmi lišit. Některé státy skutečně nezapočítávají všechna úmrtí, která nyní do statistiky za Česko spadají. Průběžná mezinárodní data jsou tak velmi těžko srovnatelná,“ uvedla mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Lenka Svobodová.
Každý sice informace zpracovává jinak, jak ale uvádí materiál k vymezení úmrtí na covid-19, většina zemí to dělá podobně jako Česko. Je to například Itálie, Španělsko, Rakousko, Řecko či Slovinsko. Některé jdou dál, a jsou tedy slovy ministra ještě poctivější. Například Belgie zahrnuje všechna úmrtí – včetně těch, kde není virus laboratorně prokázán, nicméně se předpokládá, že k úmrtí došlo v důsledku covidu.
Rozbor, který nyní začne zpracovávat skupina ustanovená ministerstvem, nelze podle Černého udělat pouze na základě listu o prohlídce zemřelého. V něm je uvedený jen číselný kód diagnózy a může se stát, že není správně. Jediný způsob, jak s nejvyšší pravděpodobností posoudit korektnost údajů, je, že odborníci prozkoumají jednu lékařskou zprávu za druhou.
Tým klinických lékařů by mohl na analýze pracovat několik týdnů. U některých případů to totiž nemusí být tak zřetelné jako u ministrem zmiňovaných autonehod. Případy, jež budou sporné nebo nejasné, projednají členové expertní skupiny společně. Pokud v jednotlivých případech experti zhodnotí, že příčina úmrtí byla jiná, než jaká je uvedená na listu o prohlídce zemřelého, pak by nemocnice měla dostat informaci, že list by se měl upravit, protože na základě lékařské zprávy bylo vyhodnoceno, že původní vyplnění bylo chybné.
Výsledky analýzy předloží pracovní skupina Ústavu zdravotnických informací. Ten bude společně s Českým statistickým úřadem v první polovině letošního roku pracovat na tom, aby jeho čísla odpovídala metodice Světové zdravotnické organizace (WHO).
Její pokyny zní: „Pro potřeby epidemiologického sledování se úmrtí v důsledku covidu-19 definuje jako úmrtí v důsledku klinicky odpovídajícího onemocnění u osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem covidu-19, pokud není jiná příčina úmrtí, která s covidem-19 nesouvisí.“ Příkladem příčiny, která nesouvisí, je třeba úraz. Nesmí jít ani o úmrtí osoby, která se před smrtí uzdravila a vykazovala negativní test na koronavirus.
V důsledku to znamená, že české statistiky by mohly být nakonec ještě horší. Nyní se do nich totiž započítávají ti, kteří měli pozitivní test na covid. Nikoliv ti, u nichž je nákaza pravděpodobná, ale žádný test ji nepotvrdil.
Jak ostatně upozornili už někteří odborníci, fakt, že se do statistik započítávají i pozitivně testované oběti autonehod, celková čísla – s ohledem na skutečný stav – zásadně nezhoršují. Zejména proto, že existují oběti covidu (a je jich mnohonásobně víc než pozitivních obětí autonehod), které se do statistik vůbec nepropsaly. Jednoduše proto, že se neocitly v oficiálním kolečku.
Ale zpět k nové pracovní skupině: „Podstatné je, aby se očistila úmrtí o situaci, kdy bude z celého kontextu zcela evidentní, že covid se na něm nemohl podílet. Nejde přitom ani tak o zmiňované autonehody. Medicína je natolik barvitá a variabilní, že mohou existovat i jiné situace, které mohly vést lékaře k tomu, aby napsal, že pacient zemřel na covid. Kliničtí lékaři mohou na základě lékařské zprávy lépe posoudit míru příčinné souvislosti,“ vysvětluje Černý.
Analýzu není možné udělat například na základě pitvy, ta totiž byla provedená jen u malého počtu pacientů. Dle náměstka jsou to jednotky procent.
Že se u některých osob nakonec příčina úmrtí změní, je pravděpodobné. Podle Černého především proto, že i v „necovidové“ medicíně je někdy těžké jednoznačně určit příčinu skonu.
„Může se stát, že pacient leží v nemocnici, jde na operaci a dojde například ke vzniku komplikací spojených s provedeným operačním výkonem. Pacient zemře a později se zjistí, že měl pozitivní test. I tak se může stát, že je případ vykázán jako úmrtí na covid,“ líčí Černý.
