Lidovky.cz

Česko

Bude to bolet? Hledá se co možná nejpříjemnější, ale spolehlivá metoda testování ve školách


Antigenní testy na koronavirus | foto: Reprofoto

Premium
PRAHA - Návrat dětí k normální výuce vytýčil jako prioritu urychlené pocovidové obnovy skoro každý stát. Neplatí to jen v Česku, jiné země se snaží, aby jejich budoucnost nevyšla do světa asociální a nedovzdělaná. Zároveň je nutné nepovolit v ochraně nemocnic před kolapsem, a dokud nebude vakcinace v pokročilém stádiu, odpověď je jediná: pravidelné testy.

Vláda přislíbila, že s nádechem ve vzdělávání začne od 1. března, kdy se mají se spolužáky naživo potkat maturanti, případně deváté ročníky. Pak je řada na středoškolácích s praktickou výukou a zbytku ročníků základek: prvňáci a druháci už paní učitelku vídají.

Než se spustí ohromná akce dodávek testů a odvozu vzorků do laboratoří, musí vláda určit, jaké testy se budou používat. A to jak v ohledu odběru, tak vyhodnocení. To existuje dvojí: PCR metodou, jíž chce ministerstvo školství po středoškolácích, a antigenní metodou, která se má vázat na základní školy.

Maturanti by se mohli vrátit do škol od března, zavedlo by se pravidelné testování

Rozdíl je jednoduchý: PCR trvá až den, na výsledek se bude čekat, je ovšem spolehlivější. Antigenní metoda ukáže verdikt do čtvrt hodiny, nemusí se vozit do laboratoře. Po ní sáhli Rakušané, kteří už svoje základní školy zaplnili dětmi. Stejně jako u nás, aspoň dle plánu, se u nich testuje přímo ve školách, nestačí přinést negativní osvědčení z domu; je to mimo jiné pojistka proti podvádění. 

Děti se na covidní nepřítomnost osvědčují dvakrát týdně, nižší stupně vždy v pondělí a ve středu, jejich učitelé jednou týdně. Starší žáci mají výuku kombinovanou a na stěr z nosu chodí v pondělí a ve středu, podle toho, v jakém jsou zrovna turnusu: prezenčním, nebo dálkovém.

Slováci otevřeli první stupeň a poslední ročníky středních škol, od dětí ze základek testy nežádají, když se jím prokáže jeden z rodičů: je-li zdravý, má se za to, že dítě, které s ním žije, bude taky. Stát nechal na školách a lidech, zda sáhnou po PCR nebo antigenní metodě, je mu to jedno. V nejhůře zasažených okresech se zatím pořád učí dálkově, ve středně o tom rozhoduje místní hygiena.

Škola si může zřídit svoje mobilní testovací místo, musí si ale obstarat zdravotníka, třeba z řad ochotných praktiků či specialistů. Když nechce, zamluví si externí. Odběry vzorků rovněž probíhají přímo ve školách.

Metoda vyhodnocení je především otázkou rychlosti a spolehlivosti; při odběru jde o pohodlí. Čím vyšší bude, míní česká váda, tím ochotněji rodiče i děti pravidelnou detekci infekce podstoupí. Ve hře jsou čtyři možnosti od různých výrobců, nad jejichž vhodností bádá Státní zdravotní ústav. Finální schválení musí přijít od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a svolení, aby si děti braly vzorky samy, od ministerstva zdravotnictví. A jaké jsou tedy možnosti odběru?

1.Kloktání

Malotřídky chtějí zavést kloktací testy pro žáky. Cílem je vrátit děti do lavic

Dítě dostane odměrku s vodou a transportní zkumavku. Tekutinu z odměrky si nalije do úst, rozhodně nepolyká a pod nasazenou rouškou trpělivě 20 až 30 sekund kloktá. Pak roušku stáhne a plivne do zkumavky, kde už čeká stabilizační prášek. Ten je nutné nešťastnou náhodou nevysypat.

Tuhle odběrovou metodu s následným PCR vyhodnocením vyrábí třeba Gargtest. Na straně výhod je, že test ověřila kvalitní laboratorní studie, notifikoval SÚKL a pilotního ověření v praxi se za nás zhostilo Slovensko ve svých školách.

2.Plivání

Žák se chopí trychtýře a zkumavky, to první nasadí na druhé. Pak přitiskne na trychtýř ústa a slintá tak dlouho, dokud měrka neukáže, že stačí. Poté už jde jen o to sejmout náustek a zkumavku zašroubovat.

V oblasti PCR analýzy tohle umí třeba zdejší DIANA Biotechnologies, notifikaci a glejty od tuzemských autorit má.

Se slinami pracují taky švédské antigenní testy ZandCell AB, ovšem pro správný výsledek je nutné, citlivější prominou, ze sebe vytáhnout hlen. Z toho plyne docela vysoké riziko neplatných vzorků, protože ne každý testovaný daný úkol zvládl.

Na slinách stojí, a stačí opravdu sliny, český test Saligen od BakterMedical. Co se týče spolehlivosti, vede si dobře, když ho nezávislý ústav porovnával s výtěrem z nosohltanu, shoda byla stoprocentní. V obou případech, švédském i českém, musí ale ministerstvo zdravotnictví dovolit samoodběr, zatím to smí dělat jen odborný personál.

3.Houbička

Nejdřív se musí vyndat ze zkumavky speciální houbička, pak si ji testovaný vloží do úst a dvě minuty to s ní vydrží. Kousat se do ní nesmí. Nepožvýkaná houba se vrátí do zkumavky.

Žádný test na covid není určen pro domácí použití, tvrdí odborníci. Nemají potřebnou certifikaci

Na PCR úrovni s houbou pracuje firma GenSpector, metodu už mají certifikovanou pro samoodběr, což jim dává oproti konkurenci náskok. Na poli antigenní metody je tu dostupný Vcheck od Quicksealu. Umí dodat až čtyři miliony sad týdně, což je bonus. Minus představuje, že před vložením houby se nesmí 2 až 4 hodiny jíst ani pít, což by se dětem po ránu obtížně vysvětlovalo. Za dva týdny bude hotová validační studie pro Českou republiku.

4.Mělký stěr

Štětička se zasune jen asi centimetr hluboko do nosní dírky a obkrouží se po obvodu. Aby byl stěr hotov, musí se to zopakovat i ve druhé dírce. Tyčinka se pak zašroubuje do zkumavky.

Antigenní LEPU test, který staví na mělkém otěru, koupili do svých škol Rakušané, výrobce by zvládal až 3 miliony kitů týdně. Do 2 týdnů má mít hotovou validaci pro Česko, samoodběr ale musí dovolit ministerstvo. Stěrový je taky PCR test, co vyvinula olomoucká lékařská fakulta, ta by zvládla až 100 tisíc testů týdně, pokud si dokoupí vybavení.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.