ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA
Jenže na podzim už jí došly síly. Covid udeřil napodruhé a silněji, školy se opět zavřely a společenský život se v celém Česku zastavil. Maminka dvou dětí se psychicky zhroutila a musela vyhledat odbornou pomoc.
A není jediná. Zhoršení svého psychického stavu pozorují skoro čtyři pětiny populace, což je o dvacet procentních bodů více než na jaře. Ukázal to průzkum organizace Dělám, co můžu, jež sdružuje psychoterapeuty napříč republikou.
„Je to důsledek dlouhodobě zvýšené psychické zátěže, která v tomto případě plyne z nedobrovolného čelení nebezpečí a nejistotě, kdy to skončí,“ řekl pro server Lidovky.cz zakladatel projektu Pavel Pařízek.
Covid zmrazil léčbu nespavosti. Bez ní ale pacientům hrozí infarkt, deprese či demence |
Psychoterapeut přirovnává emoční vypětí k situaci, kdy se člověk snaží vyšlápnout kopec s dvaceti kilogramy v batohu navíc. „Prvních deset kilometrů ještě nějak dáme, ale pak nám všem postupně začnou docházet síly,“ vysvětlil.
Koronakrizi nejhůře zvládají ti, kdo přišli o práci. Zhoršení psychického stavu uvedlo až 86 procent nezaměstnaných, na jaře přitom dvě třetiny z nich.
„Nezaměstnanost je velmi psychicky náročná i za běžných okolností. Lidé cítí pocit bezmoci a bezvýchodnosti, což se podepisuje na jejich sebevědomí. V době covidu se tyto fenomény ještě násobí. Nezaměstnaní se trápí nejenom vlastní neschopností najít práci, ale ztrácejí i naději, že ji kvůli epidemické situaci vůbec někdy najdou,“ uvedl Pařízek. Mnozí pak stojí na rozcestí, zda mají změnit kariéru a hledat v jiném oboru, nebo vyčkávat, až bude opět možné pracovat v původní profesi. Takové problémy řeší kupříkladu číšníci nebo kuchaři.
Deprese, úzkosti i nespavost. Koronavirus podle nové studie působí na duševní zdraví člověka |
Další ohroženou kategorií jsou matky, které se o potomky starají samy. Psychické zhoršení zaznamenalo při druhé vlně 87 procent z nich. „Každá maminka krizi prožívá jinak podle toho, jak moc jsou omezeny její další potřeby jako třeba kontakt s přáteli, vlastní zájmy, práce či odpočinek. Když si k tomu přičteme celkovou nejistotu ve společnosti, nejasné vyhlídky ohledně návratu do ‚normálního stavu‘, může to vést k pocitu únavy a beznaděje. Pro rodiče samoživitele pak zodpovědnost o potomka bez finanční a emoční podpory od partnera zvýrazňuje pocity bezmoci,“ řekla pro Lidovky.cz Eva Kozáková, psycholožka a spoluzakladatelka projektu Dělám, co můžu.
Terapeutka navíc upozorňuje, že i nehledě na epidemii je rodičovství náročnou zkouškou a rodiče musejí často měnit návyky, což může vést až k pocitům deprese. Koronakrize depresivní stavy ještě prohloubí.
Průzkum probíhal od půlky loňského prosince do poloviny ledna, zúčastnilo se ho přes tisíc respondentů. Jarní šetření se konalo v druhé půli dubna 2020. Výrazně více dotázaných v zimě uvedlo, že častěji než obvykle pociťují smutek, stres, bezmoc, výkyvy nálad či úzkosti. Polovina Čechů zažívá frustraci, na jaře ji v dotazníku zaškrtla ani ne třetina. I deprese narůstá, v dubnu ji pociťovalo 15 procent lidí, na přelomu roku skoro dvojnásobek.
„Jde už o vážný stav, který by nikdo neměl podceňovat. Pozorujete-li na sobě dlouhodoběji příznaky deprese jako například prázdnotu, ztrátu motivace, neschopnost cítit a užívat si běžné radosti, pocit bezvýchodnosti, určitě je na místě vyhledat odbornou pomoc,“ apelovala Kozáková.
Terapeutickou pomoc v souvislosti s aktuální situací vyhledala čtvrtina lidí, na jaře jen desetina. Další čtvrtina respondentů uvedla, že o tom uvažuje. Kvůli vládním opatřením je přitom možné využívat služeb soukromých psychologů pouze online. „Lidé mohou chodit na osobní sezení k psychoterapeutům, kteří jsou registrovaní ve zdravotnictví, pro ty restrikce neplatí,“ doplnil Pařízek. Snažil se, aby zákaz osobních schůzek neplatil ani pro privátní terapeuty. „Ministr zdravotnictví k naší žádosti vydal opakovaně zamítavé stanovisko. Tato situace je důsledek dlouhodobě nevyjasněného legislativního rámce poskytování psychoterapie, na kterou nyní doplácejí běžní občané,“ postěžoval si.
Jen pětina lidí s depresí je léčena správně, říká psychiatr Cyril Höschl |
Pro část klientů je online sezení náročné. „ Tato forma terapie je nevhodná třeba pro matky na mateřské, mladé dospělé žijící u rodičů či jiné ohrožené skupiny. Ne všichni mají možnost online připojení nebo klidné místo, odkud by s terapeutem mohli pohovořit,“ vysvětlil předseda České asociace pro psychoterapii Jiří Drahota.
Nicméně terapie skrze monitor přináší i výhody. „Kupříkladu pohodlnost a flexibilnost, z distančních forem setkávání benefitují především klienti, pro které vlastní domácí prostředí přináší více pocitu bezpečí. Umožňuje nám to dostat se do témat, která byla kvůli zábranám při osobním kontaktu blokována,“ připustil Pařízek.
Projekt Dělám, co můžu sdružuje přes sedm set odborníků. Na jaře nabízeli pro všechny občany online konzultace zdarma, nyní už jsou bezplatné jen pro zdravotníky. „Zájem zdravotníků stoupá. Hlavními tématy je bezmoc, konkrétně neschopnost pomoci, nedostupnost účinných léků, dále také rozpor mezi povinností pomáhat a starostí o vlastní rodinu a sebe sama, přetíženost či frustrace z práce ve zdravotnickém systému,“ doplnil Pařízek. Pro běžnou populaci organizace spustila nově portál www.terapie.cz, kde mohou lidé najít vhodného terapeuta na řešení svých problémů.
Deprese u těhotných žen ovlivňují stárnutí mozku potomků, zjistila česká neurovědkyně |
Ženy v průzkumu častěji uváděly zhoršení psychického stavu, a to bezmála osmdesát procent z nich. Naproti tomu mírně přes šedesát procent mužů přiznalo, že jejich psychika v době epidemie oslábla. „Ženy jsou obecně citlivější a více vše prožívají. Společnost muže už od malička vychovává tak, že mají být silní a neplakat, proto si tolik nepřipouští city,“ odůvodnil dříve pro Lidovky.cz psycholog Michal Kniha.
Muži tak ani nemuseli svou slabost v průzkumu, v němž respondenti odpovídali prostřednictvím online dotazníku skrze sociální sítě, přiznat. Z výzkumu je patrné, že koronakrizi zvládají nejhůře lidé ve středním věku. „Můžeme spekulovat, jestli za to může nejistota ohledně finančního zabezpečení sebe a rodiny, která zvýšeně dopadá na ty v produktivním věku,“ uvedla psycholožka Kozáková.
