„Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v Parlamentu politická shoda,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Sněmovna chtěla s volebním zákonem ušetřit čas, vláda ale přesto přijde se zcela novým návrhem |
Nahrazení 14 volebních krajů jedním obvodem, který podle expertů vyhovuje vůdcovským uskupením, preferují hnutí ANO a SPD. Ostatní strany chtějí zachování 14 krajů už vzhledem k tomu, že Ústavní soud toto uspořádání nezrušil. Podpořili to také senátoři, bez jejichž souhlasu nemůže být volební zákon změněn, i ústavní experti a odborníci na volební právo při jejich veřejné debatě minulý týden.
V obou variantách vláda zachovává pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. V případě koalic jsou hranice sedm, devět a 11 procent podle počtu stran, na čemž se parlamentní frakce vesměs shodují.
První varianta, kterou úřad označil za úzkou, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Použita by byla Hareova kvóta. Podle ní je celkový počet platných hlasů pro úspěšné volební strany vydělen číslem 200, tedy celkovým počtem poslanců, a je tak získáno volební číslo. „Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,“ uvedlo ministerstvo. Hareova kvóta se používala pro výpočet republikového mandátového čísla, toto ustanovení zrušil Ústavní soud.
Okamura se Zemanem o možných podobách volebního zákona. Verdikt Ústavního soudu byl účelový, shodli se |
Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením 14 volebních krajů, ČR by se tak stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při které se oproti Hareově kvótě celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by si vyžádala některé organizační změny, registračním úřadem by už nebyly krajské úřady, ale ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky.
V případě použití obou metod by podle volební kalkulačky ANO v posledních sněmovních volbách v roce 2017 získalo 63 poslanců místo 78. Polepšily by si méně úspěšné strany, zejména STAN a TOP 09 by měly po 11 poslancích. TOP 09 má nyní sedm poslanců, STAN šest.
Před dvěma týdny se sněmovní strany shodly na tom, že kvůli úspoře času využijí lidovecký poslanecký návrh. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale poté oznámil, že vláda předloží vlastní. Strany o nové podobě předpisu jednají kvůli tomu, že Ústavní soud část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil. Případná novela se uplatní už při letošních sněmovních volbách.
