Bez EU bychom těžko měli vakcíny, říká Vladimír Špidla. Jako první premiér vyhlásil nouzový stav
Premium
Rozhovor
Potenciál levice vychází podle průzkumů stále mezi 30 až 40 procenty. Jde o to, udělat v programu ostré hrany a jít do boje, řekl v rozhovoru k budoucnosti ČSSD na politické scéně její bývalý předseda Vladimír Špidla. Někdejšího premiéra a eurokomisaře nejvíc znepokojuje, že značná část lidí odešla od sociální demokracie k nevoličům.
Lidovky.cz: V posledním průzkumu agentury Kantar klesla popularita ČSSD na 3,5 procenta. Myslíte si, že stranu zachrání případná výměna předsedy Jana Hamáčka za Tomáše Petříčka, který oznámil zájem kandidovat na dubnovém sjezdu strany na předsedu?
Za prvé neberu průzkumy společnosti Kantar vážně. Nemá vůbec smysl o tom spekulovat. Když se podíváte na všechny jiné průzkumy, ČSSD se v nich pohybuje mezi pěti až sedmi procenty. Pod pět se jí dostává jen v Kantaru. Osobně jsem viděl průzkumy, které nám dávají potenciál 13,8 procenta. Čert ví. Jinak jsem už pouhým prostým a loajálním členem strany, takže personálie komentovat nebudu. To je věc sjezdu.
Lidovky.cz: ČSSD po boku Andreje Babiše a hnutí ANO přežívá osm let. Zdá se, že ANO za tu dobu vyluxovalo voliče jak ČSSD, tak KSČM. Čím je chcete získat zpátky?
Když se podíváte na osm let ČSSD u vlády, může být sociální demokracie hrdá. Prosadila mnoho věcí, na které v minulosti neměla sílu. Reálné výsledky tedy jsou. Na druhé straně je pravda, že z průzkumů, které jsem četl, vyplývá, že mnoho sociálních demokratů přešlo k ANO. Zajímavé je, že jen malinko jich od nás odešlo ke KSČM a případně k někomu dalšímu. To ale nejsou velké trendy. Co mě ale znepokojuje, je to, že nejvíce lidí odešlo k nevoličům.
Lidovky.cz: Znamená to, že ČSSD je otrávila?
To už je složitá otázka. Nemám dostatek dat pro takovou úvahu.
Lidovky.cz: Co prosadila ČSSD z programu, že to považujete za důvod k radosti?
Významně jsme zvýšili minimální mzdu. Pracovali jsme na tom už od Sobotkovy vlády. Podařilo se prosadit zálohované výživné. S tím začala Michaela Marksová Tominová a dotáhla to nyní Jana Maláčová. Zrušila se karenční doba, což by byla v době současné pandemie naprostá zkáza. Celková bilance opravdu není špatná.
Lidovky.cz: Proč na to neslyší vaši voliči?
Vnímám jeden dlouhodobý trend. A sice že se po třiceti letech uzavřela jedna etapa. U mnoha lidí jde o sporné období. Vnímají na něm řadu stínů. Část voličů chce změnu, ale jejími nositeli by neměli být ti, kdo byli spojení s transformací v 90. letech. Strany, které byly tehdy silné a vlivné, včetně ČSSD nebo ODS, jsou dnes daleko méně vlivné. Etablují se naopak politické strany a hnutí, která v 90. letech vůbec neexistovala.
Lidovky.cz: Takže byste navrhoval stranu přejmenovat nebo nějak rozmělnit?
Cestou k úspěchu je vrátit se k tomu, co sociální demokracie vždy byla a je. Tím myslím pokrokovou a svobodomyslnou stranou, která si uvědomuje, že lidé se mohou emancipovat a být svobodnými prostřednictvím společnosti. Společnost jim umožní rozvinout svůj potenciál. Klasický cíl sociální demokracie je víra v pokrok a přesvědčení, že věci se sice neodehrávají zcela podle naší vůle, ale že vždy existuje možnost společně věci zlepšit.
Lidovky.cz: A chtějí toto voliči slyšet? Neproměnily se za těch 30 let i jejich požadavky na politiky?
Ačkoli se voliči mění, tato základní tendence ve společnosti stále existuje. Z výzkumu veřejného mínění, který se týkal potenciálu levice, přičemž pečlivě analyzoval voliče dle jejich postojů, zda chtějí například veřejné zdravotnictví, vycházel potenciál stále mezi 30 až 40 procenty. Jde o to, udělat v programu ostré hrany a jít do boje. Bez toho, abyste se poprali o výsledek, v politice ničeho nedosáhnete.
Lidovky.cz: Asi před patnácti lety jsem s vámi hovořil o politice a vy jste už tehdy tvrdil, že jedinou cestou ke spáse strany je spojení se zelenými. Jsou současné námluvy ČSSD se zelenými potvrzením vašich slov, když mají zelení něco okolo jednoho procenta?
Podle mne by mělo být hlavním cílem integrovat levici. K tomu spojení se zelenými přispět může. Nepůjde o projekt na jedno volební období a jeden volební zápas. Bude to trvat dlouho, ale umožní to konsolidovat levicové a progresivistické síly ve společnosti. Jak říkal Antonio Gramsci, jde o boj o kulturní hegemonii. Neoliberalismu se musí postavit širší levice.
Lidovky.cz: Jak jde taková věc jako námluvy se zelenými dohromady s podporou ČSSD pro vybudování nového jaderného bloku v Dukovanech?
Přečetl jsem stranické programy a účastnil se řady debat. Programová blízkost se zelenými je podle mne až zarážející. Konkrétní věci jako jaderná energetika to nemohou změnit.
Lidovky.cz: Nedávno do voleb promluvil Ústavní soud, dle kterého je adiční klauzule pro koalice a d’Hondtova metoda přepočtu mandátů diskriminační. Jak se díváte na těch 20 let, kdy tato praxe byla diskriminační pro menší strany?
Ale d’Hondtova metoda není diskriminační. ÚS říká, že až kombinace této metody a různě velkých obvodů způsobuje diskriminaci. Volební zákon byl v minulosti zkoumán a ÚS ho nezrušil. Volby v tomto období byly vyjádřením vůle voličů. Nikdo je nezpochybňuje. ÚS byl ovlivněn podle mne praxí. Je smutné, že musíte mít v Liberci třikrát nebo pětkrát lepší výsledek než v Praze, abyste získal poslanecký mandát. Politici podle mne najdou shodu na znění nového zákona.
Lidovky.cz: V čem by mohl být problém?
Třeba v tom, jak rozdělit mandáty mezi různě velké strany a koaliční projekty. Řada z nich skládalo kandidátky do krajů právě podle d’Hondtovy metody. Když se pustíte do těchto debat, zjistíte, že každý systém má nějaké výhody a nevýhody. Pochopíte, že rvát se o jeden konkrétní systém hlava nehlava nemá smysl. Kompromis se najde.
Lidovky.cz: Co říkáte na bonus pro vítěze, který požaduje hnutí ANO s odůvodněním, že pomůže vytvářet stabilní vlády?
Nejsem pro bonus. Stabilita vlád je daná stabilitou politického systému, a ne volebním zákonem. Existuje řada zemí, kde je menšinová vláda spíše pravidlem než výjimkou. A fungují normálně. V Izraeli mají poměrný systém, který přináší řadu problémů, přesto zvládají existovat v mnohem extrémnějších situacích. Švédové mají, pokud se nepletu, tři procenta pro vstup do parlamentu a taky to jde. Svého času jsem také chtěl snížit pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.
Lidovky.cz: Proč?
Protože v našich poměrech zbavuje pětiprocentní hranice vlády obsahu. Blamuje kabinet v očích voličů. Vytvoří se sice bloky stran, které už nejsou tak mrňavé, ale nikdy se nestalo, aby se vítěz voleb jen přiblížil absolutní většině. V důsledku toho se musí vytvářet trojkoalice. Jestliže však děláte trojkoalici, bývá to už za hranou běžného stranického světonázoru.
Lidovky.cz: Jak moc věříte dvěma koaličním projektům Spolu a Pirátů a STAN, že se udrží po volbách a s dalšími partnery případně sestaví vládu, aby porazili hnutí ANO?
Pokud uspějí, budou muset velmi nekompromisně vyjednat koaliční smlouvu. Musí odůvodnit, proč jsou spolu ve vládě. Bez ohledu na klauzule pro vstup a metodu přepočtu mandátů bude sněmovna po volbách velmi roztříštěná. Proto bude hodně záležet na koaliční dohodě.
Lidovky.cz: Jako matadora vyjednávání koaličních smluv bych se vás zeptal, co bývají nejspornější body vyjednávání koalic?
Daleko nejvíce se řeší personálie. Bývají dramatické a je z toho hodně zle. Musíte zajistit, aby všechna uskupení ve vládě a koalici měla důstojné zastoupení. V koaliční dohodě musíte také zajistit, aby nebylo možné přehlasování, a ošetřit rozdání symbolických funkcí ve státní správě. Taky by nemělo být praxí, aby byl premiér a ministr financí z jedné strany.
Lidovky.cz: Podle vás tedy byla chyba, že si ČSSD neprosadila v kabinetu vlastního ministra?
Lepší by bylo, kdyby to tak nebylo. Pro příští koalici by to mělo být varování.
Lidovky.cz: Prezident Miloš Zeman se už nechal slyšet koalice nekoalice, že sestavením vlády po volbách pověří předsedu vítězné strany. Je to správné?
Myslím si, že toto prezident neříká správně. Koalice je volební strana. Prezident by měl vědět, že je stejně volební stranou jako strana bez koalice. Měl by to brát v úvahu.
Lidovky.cz: Kvůli rozsáhlým záplavám jste jako vůbec první premiér Česka 12. srpna 2002 vyhlásil nouzový stav. Jak se díváte na současné boje vlády a opozice o nouzový stav v pandemii? Jak by podle vás měla země projít tímto obdobím?
Nouzový stav jsem tehdy vyhlásil vůbec poprvé. Předcházel tomu však velký boj. Většina lidí mě od tohoto kroku zrazovala. Byl z toho strach. Udělal jsem to i přesto, protože jsem dospěl k závěru, že současné rozdělení pravomocí znemožňuje, abychom povodně efektivně zvládli. Vybavuji si, že rozhodující moment nastal během konfliktu dvou krajů, který se týkal nasazení jednotky záchranářů. Uvědomil jsem si, že to bez nouzového stavu nepůjde překonat. Jinak že se začnou mezi sebou kraje rvát, což bude nesmírně komplikovat řešení krize.
Lidovky.cz: Takže podle vás nynější vyhlášení nouzového stavu není protiústavní?
Řeči o protiústavnosti jsou falešné. Z prvního článku Ústavy ČR jasně vyplývá, že vláda musí konat vše pro ochranu zdraví a životů lidí. Vláda nemůže říci, že nebude konat, protože si to poslanci nepřáli.
Lidovky.cz: I když parlament odhlasoval konec nouzového stavu?
Kdyby se rozvolnilo, už by se džin nemusel dostat zpátky. A za týden už byste napočítal dalších pět stovek mrtvých.
Lidovky.cz: Pandemie covidu-19 se promítla i do práce EU. Podle Ursuly von der Leyenové EU tak trochu Unie s pořízením vakcín zaspala. Nebudeme kvůli tomu svědky rozpadu spojené Evropy?
Evropa to podle mne zvládla velmi dobře. Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby se členské státy začaly o vakcíny přetahovat? Kdyby nebylo EU, těžko bychom dnes měli nějaké vlastní vakcíny. Nehledě na to, že EU vznik vakcín zafinancovala, aby se dostatečně rychle vyvinuly. Předsedkyně Komise neřekla, že Evropa zaspala, ale že jsme podcenili náročnost výroby. Unie už minulý týden měla dodáno 27 milionů dávek. Zdá se, že do konce léta může splnit plán proočkovat 70 procent populace. Když se podíváte, jak se ve světě očkuje, relativně dobře je na tom v Evropě Velká Británie s patnácti procenty a pak Izrael a také USA. Všechny ostatní státy mají kolem pěti procent.
Lidovky.cz: Přijde mi, že Česko stále jakoby tápalo v zahraniční politice. V éře premiéra Bohuslava Sobotky se těsně přimknulo k čínským komunistům, nyní se od říše středu i kvůli bezpečnostním zájmům či obavě z ovládnutí kritické infrastruktury 5G zase vzdaluje. Bylo podle vás rozumné se pokusit o nadstandardní vztahy Česka s Čínou? V době největšího boomu jste byl šéf premiérových poradců, co jste mu radil?
Kolem Číny jsem premiérovi neradil. Můj názor k Číně byl ale vždy skeptický. Z odborné literatury zjistíte, že za posledních sto let nikdy žádné obchodní vztahy s Čínou vlastně neexistovaly. Vždy byl vzájemný obchod kolem dvou procent HDP. A to i za komunismu. Nikdy to nebylo velké. Čína je nám vzdálená. Měl jsem i osobní zkušenost.
Lidovky.cz: Jakou?
Jako komisař EU pro sociální otázky jsem měl s čínskými představiteli pravidelná jednaní. Měl jsem i osobní kontakty na prezidenta a polovinu členů jejich vlády. Několikrát jsem Čínu navštívil. Pro ně země velikosti České republiky neexistují. Když jsem měl chvilku čas mluvit s čínskými zástupci například o dovolené, řekli mi, že poletí do Evropy, do Paříže. Neřekli ani do Francie. Takové věci nerozeznávali.
Lidovky.cz: Čím se podařilo českou politickou elitu poblouznit, že budeme místem pronikání Číny v Evropě?
Četl jste od Pavla Kosatíka České snění? Myslím si, že to bylo takové české snění. (smích)
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
