Lidovky.cz

Česko

Očkovaní zdravotníci brzdí kolaps. Stále více jich před virem chrání vakcína

Stále více zdravotníků před virem chrání vakcína. foto: Shutterstock

Původní zpráva
PRAHA - Při podzimní vlně pandemie přesahoval počet nemocných zdravotníků i hranici deseti tisíc, přes Vánoce se rušily plánované a zasloužené dovolené, jinak by se nemocnice neudržely v chodu. Nyní čelí nebývalému náporu těžkých případů, k pátku jich bylo přes patnáct set. Katastrofu se vedle absolutního nasazení daří odvracet i proto, že mnohé zdravotníky už chrání vakcína.
  5:00

Počet nakažených zdravotníků opět stoupá, týká se to zejména sester. Nejvíce pozitivních je v Praze

Ubylo personálu, který covid odvleče do izolace či karantény. Proočkovanost je relativně vysoká, potvrdily serveru Lidovky.cz nemocnice napříč republikou. Stále ale není vyhráno. Alespoň první dávku obdržela více než polovina zdravotníků. Než se dokončí schéma, neposkytuje vakcína nejvyšší možnou ochranu, ale už kus rizika odvrací. Třeba v brněnské nemocnici se stalo, že asi dva týdny po první dávce se několik členů personálu nakazilo, ale byli to skutečně jen jednotlivci.

Po aplikaci obou dávek je benefit i v tom, že od 1. března takoví lidé po setkání s infikovaným nemusejí do dvoutýdenní karantény. „Očkování rozhodně pomáhá snížit počet pozitivních případů mezi pracovníky,“ potvrdila webu Lidovky.cz mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková.

Nemocnice začala zaměstnance očkovat již 26. prosince a dodnes stihla proočkovat 2800 pracovníků z 6,5 tisíce, řada z nich má za sebou již obě dávky. Za únor evidují ve fakultní nemocnici, kde během ledna zjistili covid u 215 lidí, zatím pouze 34 covid pozitivních pracovníků, z nichž se více než polovina již uzdravila.

Očividné zlepšení

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně dosáhli v míře podaných vakcín nad republikový průměr, dávky podali 60 procentům ze svých 1400 lidí. Teď už se hlásí jenom zbytkoví jednotlivci, kteří z rozličných důvodů nestíhali přijít na injekci v prvním sledu. Zlepšení personální situace je dle mluvčí Dany Lipovské očividné. „K poklesu nakažených došlo, a to poměrně velkému. Ještě začátkem listopadu jsme měli i 185 nakažených zdravotníků, pak to trochu kleslo a do ledna jsme se pohybovali neustále kolem čísla 100, přesněji v rozmezí 90 až 110, nyní jsme tedy zhruba na polovině,“ říká. Nakažených mají jednapadesát lidí, nikdo z toho není lékař.

Úlevu nenese jen samo očkování, napomáhá taky promořenost. Během krušného podzimu a přelomu roku chytili nákazu vyšší stovky zdravotníků. Většina „vánočních“ nemocných je pořád v devadesátidenní ochranné lhůtě, po niž se nemusí do karantény, když se člověk potká s infikovaným.

„Faktorem je i vysoká promořenost personálu, jehož velká část již toto onemocnění prodělala. V současné době máme v izolaci 36 zdravotníků, oproti špičce z loňského podzimu, kdy to bylo i přes dvě stovky, je to tedy znatelný pokles. Je velmi pravděpodobné, že trend souvisí s proočkovaností,“ potvrdil webu Lidovky.cz za Fakultní nemocnici Olomouc Adam Fritscher.

V Královéhradeckém kraji, jednom z nejzasaženějších, nemocnice také zaznamenaly, že očkování pomohlo. „Nejvýrazněji nemocných zdravotníků ubylo po druhé dávce očkování, která následovala tři týdny po první,“ popsala pro Lidovky.cz mluvčí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Lucie Chytilová. Nyní mají padesát nemocných zdravotníků.

Snížený počet zdravotníků v izolaci či karanténě potvrzuje i největší nemocnice v kraji, Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Pokles počtu zdravotníků nemocných covidem-19 určitě souvisí s jejich postupným očkováním. Přesto je však stále v práci z různých důvodů nepřítomných zhruba 300 zdravotníků a situace je nadále velmi složitá,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí Jakub Sochor.

Ambivalentní situaci zažívá Fakultní nemocnice Brno: přes pozitivní projev očkování se tam stav v posledních dnech mírně zhoršuje. Na konci prosince, těsně před zahájením očkování, tam bylo 251 zdravotníků v karanténě. Do konce ledna se však nemocnici podařilo naočkovat většinu zdravotního personálu, a nemocnost následně klesala. Situace se natolik zlepšila, že v půlce února opadl počet lidí v domácí karanténě na sedmdesát. Informace z uplynulých dnů však už nejsou tolik optimistické, protože ve špitálech nepracují jen doktoři a sestřičky.

„V tomto mezidobí se epidemická situace začíná zhoršovat, většina zdravotníků se drží, ale číslo se nám začíná opět zvedat. Onemocněli další zaměstnanci, kteří nejsou zdravotníci, proto nemohou být očkováni, ale pro chod nemocnice jsou nezbytní,“ vysvětluje pro Lidovky.cz nárůst v posledních dnech mluvčí FN Brno Veronika Plachá.

Kdy začne osvětová kampaň?

Ještě před týdnem celkový počet nakažených zdravotníků opadal. Zatímco úvodem listopadu jich bylo v celém státě přes osm tisíc, na začátku ledna skoro o patnáct set méně. Dobrý trend pořád platí, co se týká lékařů, těch nepřibývá, ale agresivní mutace viru začínají pronikat především mezi zdravotní sestry a další zdravotnické, ale nelékařské profese. Je to argument pro vyšší tempo očkování v prioritních skupinách.

Platí, že vakcinace je dobrovolná, nikdo nesmí být nucen, nicméně stát ještě pořád nezačal s propagační a osvětovou kampaní, kterou od loňska slibuje spustit. Měla by snad začít v březnu.

K očkování měli zdravotníci jako první riziková skupina přístup už na konci roku. Od loňského března, kdy epidemie v Česku začala, se nakazilo celkově přes 67 tisíc zdravotníků, z nichž asi 10 800 jsou lékaři, kumulativní počet nakažených sester překonal hranici třiceti tisíc. Aktuálně infikovaných zdravotníků je 2840, zhruba o 150 více než před týdnem. Z krajů zaznamenali největší mezitýdenní nárůst v Praze, hlavně u sester. Nakažení přibývali také ve Středočeském, Ústeckém, Libereckém a Olomouckém kraji.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.