Zjistíme, co po covidu opravdu pomůže, říká primář Vladimír Herout z Fakultní nemocnice Brno
Primář Vladimír Herout
| foto: FN Brno
Premium
Brno -
Centra postcovidové péče pomáhají pacientům, které i měsíce po vyléčení z covidu trápí zdravotní obtíže, nejčastěji dušnost. Centrum při Fakultní nemocnici Brno funguje od poloviny ledna, za tu dobu stihlo vyšetřit přes dvě stě pacientů. „Po roce budeme moct zhodnotit, co komu pomáhá. To nám pomůže při léčbě dalších pacientů,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz primář Vladimír Herout.
Lidovky.cz: Co objednané pacienty čeká?
Jde o klasické vyšetření pneumologem. Provádíme rentgen hrudníku ve dvou projekcích. Vyšetřujeme funkce plic spirometrem (přístroj k zjištění objemu plic pacienta – pozn. red.), bodypletysmografem (přístroj ukazující kapacitu plic a funkce plic – pozn. red.) a plicní difuzí (měří rychlost výměny plynů z plic do krve – pozn. red.). Eventuálně jim odebíráme krevní plyny, abychom měli představu o tom, jak mají okysličenou krev. To je v zásadě všechno na úvod. Další postup závisí na tom, jaké mají příznaky nebo potíže. Pokud je potřeba, doplňujeme další vyšetření.
Lidovky.cz: S čím nejčastěji lidé chodí?
Majorita pacientů je objednávána po prodělaném zápalu plic. Kontrolujeme, jestli po něm pacienti nemají nějaké přetrvávající symptomy nebo funkční deficit. Po třech měsících po prodělaném covidu vídáme už úplnou restituci (návrat – pozn. red.) funkcí a úplně normální rentgen plic. Pokud u pacienta přetrvávají problémy podle objektivních parametrů z vyšetření nebo má subjektivní potíže, snažíme se s nimi něco dělat. Eventuálně pacienta sledujeme, zveme na kontroly a hodnotíme, jestli má naše intervence smysl a výsledky.
Lidovky.cz: Setkáváte se s nějakými vzácnými projevy postcovidového syndromu?
Centrum funguje jako primární kontakt v rámci nemocnice i pro ty, které trápí jiné než dechové obtíže. Může to být chronická únava, nespavost, ztráta čichu a tak dále. Pokud u pacienta nedominují plicní potíže, zhodnotíme závažnost symptomů a případně pacienta objednáme ke specialistovi, který mu je schopen pomoci. Centrum je ale koncipováno tak, aby měl pacient možnost obrátit se na jedno místo. To ho pak případně nasměruje ke specialistovi, který mu pomůže.
Lidovky.cz: Kolik jste zatím měli pacientů?
Centrum funguje tři dny v týdnu, vyšetřujeme kolem deseti dvanácti pacientů denně. To znamená něco přes třicet pacientů týdně. Termíny jsou plné. V téhle intenzitě fungujeme od poloviny ledna. Za tu dobu bylo vyšetřeno přes dvě stě pacientů a počty budou narůstat. O vyšetření je velký zájem a současná kapacita pravděpodobně stačit nebude. Budeme ji muset nějakým způsobem navýšit. Začátky jsou těžké a nějakou dobu bude trvat nastavit kapacitu tak, aby byla dostatečná pro všechny pacienty.
Lidovky.cz: Kde jste sehnali personál?
Na tři dny v týdnu stačili lékaři z kliniky. Vzhledem k tomu, že je lehce omezená péče a nechodí tolik pacientů, mají lékaři prostor sledovat postcovidové pacienty. Ale pokud bude zájem o vyšetření narůstat, jistě budeme muset navýšit i úvazky. Nebo budeme potřebovat nějakého nového kolegu, který se bude věnovat třeba jenom této problematice. Mluvím o primárním vyšetření, případně o sledování potíží s plícemi. Protože jiné než plicní problémy vídáme relativně zřídka, nejsou zatím vyčleněni specialisté z ostatních klinik konkrétně na covid. Pokud to bude do budoucna potřeba a bude pacientů s mimoplicními problémy víc, tak samozřejmě budeme uvažovat i nad vyčleněním dalších specialistů. Zároveň pokud bude poptávka, tak bude Centrum muset fungovat i více dnů v týdnu. Zatím kapacita naší kliniky vystačuje pouze na tři dny v týdnu.
Lidovky.cz: Je centrum spojeno s nějakým vědeckým výzkumem?
Jistě, bude to unikátní soubor pacientů. Prvním výstupem může být už hodnocení a sledování těchto pacientů v rámci České republiky. Centra postcovidové péče vznikají i v jiných českých nemocnicích. Již existuje dohoda mezi praktickými lékaři a pneumology, že budou sledovat pacienty s tak zvaným postcovidovým syndromem. Do registru v rámci ISINu (Integrovaný systém infekčních nemocí – pozn. red.) budou zadávat údaje o tom, jaké má pacient potíže, jak jsme ho léčili, jaký je objektivní parametr třeba funkčního vyšetření plic. Třeba po roce budeme moct zhodnotit, co komu pomáhá, eventuálně budeme moct shrnout nějaké výstupy. To nám pomůže při léčbě dalších pacientů.
Lidovky.cz: Co dělat jako prevenci před covidem?
Nejjednodušší prevence je očkování. Až se povede proočkovat populaci, tak už možná budeme řešit postcovidový syndrom v rámci jednotek pacientů. Třeba nebudeme muset sledovat týdně stovky pacientů v rámci několika center. Pokud člověk není očkovaný, tak by měl být v co nejlepší fyzické kondici a mít pestrou stravu, dostatek vitamínů a dostatek tekutin. To jsou obecná doporučení, která platí v prevenci jakékoli infekce. Vidíme to i na rizikových skupinách, které mají větší šanci mít závažný průběh covidu, což jsou pacienti jednak starší, což neovlivníme. Ale co můžeme ovlivnit, jsou pacienti obézní, ti, kteří mají arteriální hypertenzi, kteří mají diabetes. To jsou všechno více méně civilizační choroby, které můžeme ovlivnit vlastním životním stylem.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
