Petříček končí na ministerstvu, ČSSD chce být čitelná pro voliče. Zeman s odvoláním neotálel |
Přišel jako náhradník, na což on ani jeho okolí nikdy nezapomnělo. A to mu nakonec srazilo vaz. Když se v říjnu 2018 Tomáš Petříček posadil do křesla ministra zahraničních věcí, vytrhl své domovské sociální demokracii tak trochu trn z paty.
Oranžoví totiž navrhli do postu Petříčkova kamaráda a jeho někdejší šéfa europoslance Miroslava Pocheho, o němž ale nechtěl slyšet prezident Miloš Zeman. Poche podle něho zpochybňoval odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku. Petříček sice Zemanovi slíbil, že z Pocheho stínu vyjde, nikdy tak ale neučinil. Resort podle mnohých ovládal přes Petříčka právě vlivný pražský sociální demokrat Poche.
Vaz ale Petříčkovi nesrazil ani Hrad, s nímž měl od prvokrůčků vykopanou válečnou sekyru, ani premiér, který na Petříčkovu hlavu také valil jednu kritiku za druhou. Politicky smrtící rána přišla z vlastních řad, od spolustraníků. Nahradit ve vedení strany rivala Jana Hamáčka se mu nepodařilo, slova o tom, že ČSSD nemá být ve vládě s ANO, nepadla na úrodnou půdu. Petříček si naopak svou kandidaturou proti Hamáčkovi doslova naběhl na vidle.
Staronový šéf Hamáček si navíc zjistil, že tolik potřebné hlasy, které ČSSD shání do říjnových voleb, Petříček straně nepřinese. „Není známý, oblíbený ani důvěryhodný pro tu část lidí, která by byla ochotna ČSSD volit,“ řekl serveru Lidovky.cz zdroj blízký straně. „Petříček měl sympatie spíše městského liberálního voliče, ale ten nikdy nebude sociální demokracii volit. Strana se spíš snaží o konzervativní levicový elektorát, o který se přetahuje s ANO,“ dodal zdroj.
Nad Hamáčkovým ostrým řezem si včera unisono oddechl Hrad i Strakova akademie. Chybět ale podle mnohých nebude Petříček ani české zahraniční police, která se už řadu let nachází na scestí. „Tomáš Petříček se snažil, dlouhodobou slabost a vyprázdněnost české zahraniční politiky se mu ale zvrátit rozhodně nepodařilo,“ řekl pro Lidovky.cz bezpečnostní analytik a exdiplomat Tomáš Pojar.
Správce resortu, malý ministr
Podle bývalého šéfa diplomacie Cyrila Svobody byl Petříček dobrým správcem resortu, který neudělal žádnou zásadní chybu, ale také neudělal žádný čin, který by byl hodný zaznamenání. „Nevynikl ani v dobrém, ani ve špatném. Samozřejmě svoji roli sehrál i fakt, že byl ministrem v době covidové krize, která ale naopak byla výzvou a ukázala, kdo má politický talent vidět dál. Pro Petříčka to byla taková nenaplněná šance,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Za prvopočáteční chybu Svoboda označil Petříčkovu sázku na Pocheho. „Ministr je zároveň politikem. Pro politiku buď talent je, nebo není. Nemůže to být ale tak, že to dělá někdo za vás, že jste jen prodlouženou rukou někoho jiného,“ doplnil.
Pocheho vliv na ministerstvu nešel přehlédnout, v kuloárech se o něm hovořilo jako o faktickém vládci resortu. „Účastnil se porad, šlo přes něj všechno. Petříček byl takový malý ministr, velký byl právě Poche,“ řekl webu Lidovky.cz diplomatický zdroj. Zahraniční politika se tak podle nejmenovaného diplomata ocitla v žalostném stavu, jednotná koncepce pokulhává. Černínský palác byl navíc odstaven na druhou kolej, část zahraničněpolitické agendy si tvoří Hrad, zejména vůči Číně a Rusku, druhou podstatnou část vláda, která má na starosti celou problematiku EU. „Na ministerstvo zahraničí tak zbyly jen drobky,“ dodal zdroj.
‚Zemanův tlak i vnitrostranický boj.‘ Opozice reaguje na výměnu ministra půl roku před volbami s podivem |
„Tomáš Petříček je slušný člověk a v této vládě byl fakticky omylem, protože na slušnost se v ní nikdy nehrálo. Petříček vládě spíš dlouho dával alibi o zahraničněpolitické kontinuitě. ČSSD to ale hlasy nepřinášelo,“ uvedl pro LN někdejší ministr zahraničí a dnešní europoslanec Alexandr Vondra (ODS) s tím, že strana teď balancuje na hraně přežití a volby jsou pro ni důležitější než ono alibi.
Izrael, Dukovany i Sputnik
Dlouhodobě nejkomplikovanější vztah měl Petříček s prezidentem Zemanem, kromě vazeb na Pocheho byl pro Zemana těžko stravitelný i Petříčkův postoj k Izraeli. Právě podpora Izraele je Zemanovým nosným tématem řadu let. A když Petříček spolu se svými dvěma předchůdci v květnu uveřejnili článek, v němž pokárali Izrael za záměr zabrat si osady na Západním břehu Jordánu, prezidenta to „nadzvedlo ze židle“.
V poslední době vztahy ochladil i Petříčkův kritický postoj k ruské vakcíně proti covidu-19 Sputnik V a zejména jeho kritika přizvání Ruska a Číny do tendru ke stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
Na růžích ustláno neměl ministr zahraničí ani u šéfa kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož hnutí ministr poslední dobou hlasitě kritizoval. Na Petříčka si dlouhodobě stěžovali také komunisté, kteří do nedávna čas od času svou podporou drželi Babišův kabinet ve sněmovně.
Petříček (39), vystudovaný odborník na mezinárodní vztahy, začínal svoji politickou kariéru v roce 2007 jako asistent poslance Evropského parlamentu Libora Roučka, v letech 2009 až 2017 působil jako samostatný konzultant; zastával řadu funkcí, mimo jiné byl i asistentem a poradcem právě europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD). V roce 2017 byl sedm měsíců náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která mu nyní dělala v Černínském paláci politickou náměstkyni. Také její dny jsou nyní podle zdroje serveru Lidovky.cz sečteny.
Od roku 2002 byl Petříček, otec dvou dětí, členem Mladých sociálních demokratů, od roku 2005 je členem přímo ČSSD; ve straně byl mimo jiné vedoucím zahraničního oddělení, na sjezdu v březnu 2019 byl zvolen místopředsedou strany; po debaklu na pátečním sjezdu neobhajoval ani funkci místopředsedy strany.
