První den školáků s antigenními sadami vyvolal rozpaky. Plaga už má zvažovat hlídání dětí PCR testy |
Lidovky.cz: V pondělí jste v rámci studie otestovali v Sedlčanech a v Dublovicích školáky antigenní i PCR metodou současně. Proč jste tuto kombinaci zvolili?
Obě školy se rozhodly testovat své žáky PCR testy, které jsou vysoce citlivé a mají stoprocentní záchyt v případě pozitivity ještě dříve, než se vůbec projeví příznaky onemocnění. Jenže je nehradí stát, protože jsou dražší. V materiálu ministerstva školství je sice uvedeno, že škola nemusí dělat antigenní testy, pokud bude provádět jednou za týden PCR, ovšem při prvním testování po návratu do škol musí zároveň udělat dodané antigenní testy, v dalších týdnech již nemusí. V případě tříd, které se střídají, to platí pro první testování každé ze tříd.
Laura Roden
Lidovky.cz: Jak tedy testování dopadlo? Prokázaly se nějaké rozdíly?
Ze 161 dětí nebyl nikdo pozitivní ani v antigenním, ani v PCR testování.
Lidovky.cz: Čím si to vysvětlujete? Byla to jen náhoda?
Náhoda to určitě nebyla. Prevalence viru je skutečně u dětí velmi nízká, zejména u těch mladších prvostupňových. Proto bojujeme ve sdružení Lékaři pomáhají Česku o to, aby byla na prvním stupni zrušena rotační výuka. A aby se ve školách používaly PCR testy. Virová porce je zvlášť u těch bezpříznakových dětí totiž tak nízká, že detekční limit antigenního testu je nad ní, tudíž ten antigenní test má strašně malou šanci to zachytit. Myslela jsme si, že to nyní prokážu. Ale nemůžu to prokázat na skupině, kde nemám nikoho pozitivního. Stejně se budeme takto snažit, příští týden testujeme čtvrté a páté třídy.
Lidovky.cz: Jak testování PCR metodou vypadá?
Jedná se o odběr ze slin, takzvaný houbičkový test. Slina se vsakuje do malého vatového válečku, který si žák vsune rovnou ze zkumavky do pusy a cucá ho asi minutu. Pak ho vysune jazykem zpátky do zkumavky, kterou zazátkuje, případně mu pomůže paní učitelka. Ta potom zkumavku označí čárkovým kódem konkrétního žáka. Vzorky se odvezou do laboratoře, kde je vyhodnotí PCR technologií. Výsledky známe večer. Stát to neplatí, umožnila nám to Nadace ČEZ.
Lidovky.cz: Využívá se metoda sdružování, tedy poolování vzorků?
Ano, s poolováním jsem začali hned. Abychom zjistili, jak velký má být ideální poolovací vzorek.
Lidovky.cz: Kolik dětí jste tedy dali do jednoho vzorku?
Zatím se to dělo většinou po třídách, tedy měli jsme okolo dvaceti vzorků v jednom. Jde o to, že v první fázi bychom věděli, že byl v nějaké třídě někdo pozitivní, potom by ten vzorek v laboratoři rozebrali a řekli by, kdo konkrétně. Ale protože tam nikdo pozitivní v pondělí nebyl, tak jsem nemohla prokázat, že ho na PCR „chytím“ a na antigenu ne.
Lidovky.cz: Do plošného PCR testování ve školách se ale ministerstvo zdravotnictví moc nežene. Prý je to drahé a kapacitně nezvladatelné.
Celé to dělám proto, aby se znova obnovila jednání o tom, že všem školám by stát platil PCR testy, ne antigenní. Cena není tak vysoká. Nám například daly laboratoře cenu pro školy 150 korun za jeden test v případě poolování. A dělal by se jednou za týden, možná i jednou za 10 či 14 dní.
  |
Lidovky.cz: Jenže za jeden antigenní test pro školáka platí stát 32 korun.
S takto nízkou cenu sice PCR nemůže konkurovat, ale na druhou stranu, když to má detekční limit výš, než je běžná porce viru u dítěte, tak je to vyhozených 32 korun.
Školy hledají cestu k PCR testům. Rotační výuky se učitelé bojí, žáci se prý nesrovnají se změnou prostředí |
Lidovky.cz: A co kapacity laboratoří?
Po celou dobu se laboratoře připravují na velký nápor testů ze škol, tvrdí, že kapacity mají a budou to schopné zvládnout opakovaně. Není to tak, že by to naslibovaly, a pak to nebyly schopny splnit. Cenu 150 korun na žáka daly i proto, protože vědí, že je u dětí nižší prevalence a mohou si to dovolit. Pro firmy to za tuto cenu dělat nemůžou, protože tam by byl poolovací vzorek jinak velký.
Lidovky.cz: Kde je tedy zakopaný pes?
Teď to celé visí na ministerstvu zdravotnictví, které se stále drží matematického modelu vytvořeného skupinou okolo pana doktora Smejkala. Udělali to na základě dotazníkového šetření, jak se stýkají děti uvnitř školy, ale nemají žádné dotazníkové šetření a žádný matematický model o tom, jak se stýkají děti mimo školu. Počítají s tím, že děli jsou izolované v domácnosti. A to není pravda, všude vidíte skupiny dětí, děti se scházejí. Skupiny se různě mísí. Kdyby udělali matematický model mezi dětmi, které ve škole nejsou, tak bude možná ještě strašidelnější než ten, co je uvnitř školy. A pak by je možná honem rychle všechny nahnaly zpátky do lavic, kde je mají alespoň zkontrolované a v jedné skupině.
