Lidovky.cz

Česko

Otevření škol je velká zkouška, říká lékař Dražan. Úspěch přinese naději pro návrat k dalším aktivitám

Dětský praktický lékař Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti. | foto: MAFRA

Premium Rozhovor
Děti mají za sebou první týden rotační výuky, ve škole se střídají po týdnech, aby se tak snížilo riziko nákazy covidem. „Periody, ve kterých jsou děti mimo školu, fungují něco jako kolektivní karanténa. Rotace by tím měly snížit reprodukční číslo, tedy zpomalit šíření viru v populaci i ve škole,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz dětský praktický lékař Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti.

Další plán pro otevírání škol není zatím jasný, uvedl Babiš. Za nelogické považuje především uzavření těch mateřských

Vakcíny pro děti od 12 let budou podle něj registrovány v blízké době, možná ještě do léta. Očkování pro mladší by mohlo být dostupné příští rok.

Lidovky.cz: První kolo výsledků testování ve školách vyvolalo bouřlivé reakce dvojího typu: mezi dětmi není covid na jedné straně, antigenní testy nejsou spolehlivé, volá se po radikální nápravě na straně druhé. Co jsme se z výsledků dozvěděli podle vás?
Testování bylo provedeno bezprostředně po otevření škol. Bylo možné předpokládat, že procento pozitivity testů bude velmi nízké. Je pravděpodobné, že při PCR testu by byl počet zachycených pozitivit vyšší. Důležité bude vidět změnu tohoto čísla v čase a korelovat ho s šířením viru v celé populaci. Postupné otevření škol je velká zkouška. Pokud se podaří ji úspěšně zvládnout a udržet epidemii pod kontrolou i s otevřenými školami, získáváme naději, že se podaří otevřít i další běžné aktivity. Všichni věříme, že v dohledné době budeme moci sportovat, dojít si do kina nebo do divadla, na oběd nebo s kamarády na pivo.

Dětský praktický lékař Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti.
Dětský praktický lékař Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti.

Lidovky.cz: Jsou antigenní testy vhodné k tomu účelu, k němuž se používají? Tedy zabránit vzniku ohnisek.
Pro screeningové testování ve školách je možné použít jak antigenních, tak PCR testů. PCR se zdají pro tento účel výhodnější. Výhodami antigenních testů jsou nižší cena, rychlejší získání výsledku. Nevýhodou je naopak nižší citlivost, tedy možnost, že určitá část skutečných pozitivit není testem zachycena.

Lidovky.cz: Používají se dva druhy testů, Lepu Medical a Singclean. Jde o dostatečně spolehlivé a účinné testy? Nezkreslí výsledky, že se netestuje v celé zemi jedním typem, jednou značkou?
Výběr použitých testů musí zohledňovat i jiné parametry, než je cena. Použít by se měly testy, které jsou validované a mají vysokou citlivost. Pokud tyto parametry použité testy nesplňují, nemuselo jít o správnou volbu. Testovat v celé zemi stejným typem testu bych nepovažoval za nezbytné. Cílem testování není vytváření přesných statistik a soutěžení škol o nejlepší výsledek, ale kontrola epidemie a včasné podchycení jejího ohniska.

Lidovky.cz: Nakolik může výsledky pokroutit, jestli děti provádějí test správně? Objevily se i pochybnosti, že malá pozitivita je důsledkem špatného odběru nebo odečtu výsledku.
Ano, citlivost antigenních testů se při nesprávně provedeném samoodběru dále snižuje.

Lidovky.cz: Je stěr z nosu u dětí vhodný? Nebylo by lepší odebírat ze slin?
Metoda odběru testu by měla být pro screeningové vyšetření u dětí co nejméně invazivní. Odběr ze slin by mohl být přijatelnější než výtěr z nosu.

Lidovky.cz: Ministerstvo, i kvůli kritice, hledá způsoby, jak na školy zavést hrazené PCR testování. Je to adekvátní? Pomůže to proti epidemii lépe?
PCR testy mají svoje výhody, především vyšší citlivost. Díky tomu by bylo možné je provádět méně často. Z těchto důvodů někteří odborníci PCR testování ve školách preferují.

Lidovky.cz: Děti se vrátily do škol po mnoha měsících. Benefity jsou zřejmé, ale co epidemická rizika? Nakolik jsou děti riziková skupina z pohledu vzniku ohnisek?
I když riziko covidu je pro děti v porovnání s dospělými velmi malé, děti se podílí na šíření viru v populaci. Většina evropských zemí přistupovala k uzavření škol a pravděpodobně žádná země by se nerozhodla otevřít školy při našich číslech (počtech případů a úmrtí). Nicméně otevření škol je dlouhodobě považováno za prioritu a je potřeba najít cestu, jak to udělat co nejbezpečněji, aby nebylo nutné je znovu zavírat.

Lidovky.cz: Před zavřením škol vzdělávací instituce docela vysoký počet nákaz měly, a to i mezi malými dětmi. Uvádělo se, že je to i vlivem agresivnější mutace. To nebezpečí už jsme přestáli?
Epidemie má v současnosti v České republice sestupný trend, ale situace stále není dobrá. Britská varianta viru, která má proti původní variantě vyšší infekčnost, je již v České republice dominantní a rozhodně není možné tvrdit, že máme epidemii za sebou. Navíc existuje reálné riziko zavlečení či vzniku dalších variant, které mohou být méně citlivé k postinfekční nebo postvakcinační imunitě.

Lidovky.cz: Oproti situaci před zavřením škol jsou dvě věci jinak: část učitelů je naočkovaná, jsou povinné antigenní testy. Dá se říci, kolik rizika se tím odladí?
Netroufnu si efekt těchto opatření kvantifikovat. Všechna opatření se vzájemně doplňují a tato obě určitě pomohou.

Lidovky.cz: Bere se dostatečně v potaz, že návrat dětí do školy často znamená i návrat rodičů do práce? Tedy že mobilita se zvýší i pobočně?
Ano, návrat rodičů do práce je jak výhodou, tak rizikem návratu dětí do škol. Stále ale platí, že by se měly minimalizovat mezilidské kontakty, včetně využití možností práce z domova.

Lidovky.cz: I bezpříznakové děti mohou nakazit členy své rodiny, pokud se ve škole infikují. Jak velké je toto riziko, jak výraznými přenašeči děti jsou? Klesá nebo stoupá to s věkem? Jaká to může mít rizika v souvislosti s šířením covidu?
Zjednodušeně řečeno riziko s věkem stoupá. Starší děti bývají infikované podobně často jako dospělí, malé děti méně často. Děti mají často infekci bez příznaků, což zvyšuje riziko jejího neodhalení a rozšíření na dospělé členy rodiny.

Lidovky.cz: Třetí prvek vedle testů a očkování je rotace. Podle některých je nesmyslná. Pomáhá zpomalit virus?
Měla by. Jednak umožní přítomnost menšího množství dětí ve škole, tedy větší rozestupy mezi nimi. Jednak jsou děti v menších uzavřených skupinkách, tedy v případě pozitivity některého z nich má šanci nakazit menší počet dalších dětí. A periody, ve kterých jsou děti mimo školu, fungují něco jako kolektivní karanténa. Rotace by tím měly snížit reprodukční číslo, tedy zpomalit šíření viru v populaci i ve škole.

Lidovky.cz: Ve světě už se zkouší vakcína na mladistvých, hovoří se o tom, že virus se na děti zaměří, pokud zůstanou neočkovanou enklávou, jak bude vakcinace postupovat, že v jejich tělech bude mutovat do nových podob. Hrozí to?
Vakcinace rozhodně nezpůsobí, „že bude virus v těle dětí mutovat do jiných podob“. Naopak co nejrozsáhlejší vakcinace napříč věkovými kategoriemi riziko vzniku nových variant sníží. Mutace a tedy i nové varianty vznikají při rozmnožování viru. Ve chvíli, kdy mu tuto možnost navozením kolektivní imunity sebereme, frekvence vzniku nových variant se výrazně sníží.

Lidovky.cz: Měly by se očkovat proti koronaviru i děti? Od jakého věku? Je to kvůli ochraně jich samých, nebo spíš společnosti?
Děti by se určitě očkovat měly, ale pouze vakcínami, které jsou schválené pro jejich věk. V současnosti tedy od 16 let výše v době, kdy budeme mít dost očkovací látky pro všechny mnohem více ohrožené dospělé. Vakcíny pro děti od dvanácti let výše budou registrovány v blízké době, možná ještě do letních prázdnin. Registrace vakcín pro mladší děti lze očekávat spíše až někdy během příštího roku. Cílem vakcinace dětí je samozřejmě jejich ochrana, ale i ochrana jejich blízkých kontaktů a snaha o navození kolektivní imunity a zastavení šíření viru v populaci.

Lidovky.cz: Ve své pediatrické praxi se setkáváte s řadou dětí a rodičů – chtějí nechat své děti očkovat, ptají se na možnosti?
Ano, je mnoho rodičů, kteří se na možnost očkování dětí ptají. Bohužel jim zatím není možné dát uspokojivou odpověď.

Lidovky.cz: Proč jsou vlastně zatím vakcíny možné jen u dospělých? Reaguje dětské nebo mladistvé tělo o tolik jinak?
Nemoc covid-19 disproporčně postihuje dospělou a především seniorní populaci. Celkem logicky se prováděly první velké klinické studie na dospělých. Se znalostí účinnosti a bezpečnosti vakcín u dospělých se nyní v testování pokračuje věkem směrem dolů.

Lidovky.cz: Mohly by mít děti případně jiné vedlejší účinky po očkování než dospělí?
Právě to by mělo být výsledkem klinických studií. Nelze předem říci, že by měly mít děti jiné nežádoucí účinky. Jejich frekvence či intenzita se může v dětském věku odlišovat.

Vysoké školy by měly dostávat za test studenta na covid 150 korun, navrhuje ministerstvo

Lidovky.cz: Dává výhled na očkování dětí smysl i proto, že pár týdnů po prodělaném covidu se u nich může rozvinout multisystémový zánětlivý syndrom (zkratka PIMS či MIS-C – pozn. red.)? Mohla by vakcína toto riziko snížit? Tedy že by dítě třeba nemoc dostalo, ale syndrom se neobjevil.
Je pravděpodobné, že pokud nedojde k infekci koronavirem, bude i menší riziko rozvoje multisystémového zánětlivého syndromu dětí. Vzhledem k relativní vzácnosti tohoto syndromu to nebude možné ověřit v průběhu klinických studií, ale až během postregistračního sledování.

Lidovky.cz: Multisystémový zánětlivý syndrom se často objevuje u jinak zdravých dětí, které nejsou chronicky nemocné. Už se ví, jaké faktory ovlivňují, jestli se u dětí rozvine, nebo ne?
Proč dochází k rozvoji tohoto syndromu jen u některých dětí, se neví. Nejrizikovější věk je tři až dvanáct let, ale může k němu dojít ve kterémkoli věku, velmi vzácně i u dospělých. Pak to není multisystémový zánětlivý syndrom se zkratkou MIS-C.

Lidovky.cz: Dá se rozvinutí syndromu nějak předejít?
Jedinou možnou prevencí je prevence nemoci covid-19, tedy dodržování všech základních opatření a do budoucna snad vakcinace.

Lidovky.cz: S PIMS se zpravidla musí do nemocnice, je to v podstatě nepřiměřená imunitní reakce těla. Jak dlouho trvá rekonvalescence a co obnáší? A mají děti po PIMS nějaké dlouhodobé následky?
Onemocnění se vždy léčí za hospitalizace a často vyžaduje intenzivní péči. Riziko úmrtí je naštěstí velmi nízké. Děti, které v průběhu onemocnění měly postižené srdce, vyžadují i po propuštění další kardiologické sledování a mohou potřebovat omezení fyzických aktivit a dlouhodobou rekonvalescenci. O dlouhodobých následcích syndromu se toho vzhledem ke krátké přítomnosti koronaviru v lidské populaci mnoho neví.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.