Soud v Brně začal projednávat zrušení testování ve firmách, podobný návrh byl již zamítnut |
„Je zcela zjevné, že boj s covid-19 odčerpává obrovské množství prostředků k veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla koalice, jejíž součástí jsou stomatologové, ambulantní specialisté, gynekologové a praktičtí lékaři pro dospělé a děti a dorost.
Zdravotní pojišťovny v Česku vydaly loni kvůli epidemii covidu-19 za zdravotní péči 351,9 miliardy korun. Bylo to o 13 procent více než v roce 2019, vykázané péče ale bylo podle svazu přibližně stejně. Na očkování proti covidu-19 počítají se zhruba devíti miliardami korun. Na odměny zdravotníků by měly letos dohromady vydat 12,2 miliardy korun.
Testování stálo největší zdravotní pojišťovnu VZP loni asi čtyři miliardy korun, letos počítala s 4,3 miliardy. U ní je pojištěno asi 60 procent populace, další náklady mají ostatní pojišťovny. Náklady všech sedmi pojišťoven na příspěvky na testy ve firmách budou při současné frekvenci jednou týdně celkem 480 milionů korun za měsíc.
Podle koalice by se měla efektivita nákladů zejména na plošné testování antigenními testy vyhodnotit. „Malé promile pozitivních záchytů při něm, opakovaně diskutovaná sporná kvalita testů používaných pro testování ve firmách či školách vzbuzují logické otázky, zda jejich přínos odpovídá vynaloženým nákladům,“ uvedli lékaři.
„Tyto náklady vesměs zdůvodňované snahou obnovit školství či udržet průmysl, nemůže nést systém zdravotního pojištění,“ dodali. Nelze jimi tedy podle nich zatížit nemocné občany, kteří potřebují běžnou péči z veřejného zdravotního pojištění.
Testování ve firmách může pokračovat, potvrdil správní soud. Zamítl návrh dělníka |
„Pokud stát ze státního rozpočtu uhradí zdravotním pojišťovnám náklady na plošné testování a třeba i odměny zdravotníkům, je to nanejvýš spravedlivé a tyto výdaje nebudou brzdou jiné péče,“ dodali. Navíc bude třeba dohnat péči v prevenci a odloženou péči, zejména operace. Vítají proto debatu o dalším navýšení plateb za státní pojištěnce.
Za problematickou považují také organizaci očkování, zejména nevyužité kapacity praktických lékařů, kteří by mohli očkovat až 50 tisíc lidí denně. „Díky systému přidělování vakcín, který jednoznačně preferuje očkovací centra, není dopřáno naočkování ani osobám z nejkritičtějších skupin, kteří dávají z nejrůznějších důvodů přednost očkování v jim důvěrně známém prostředí ordinace jejich praktického lékaře,“ napsali ministrovi.
Chronických pacientů a lidí nad 70 let čeká na očkování v ordinaci podle nich 350.000 a v očkovacích centrem dostávají přednost mladší a zdravější lidé. „Považujeme za vhodné využít stávajících kapacit již existující sítě zdravotnických zařízení, namísto vzniku alternativní sítě očkovacích center na jedno použití,“ dodali.
