Čím nám může Kreml zatopit? Tři kroky, které mohou podle expertů Česko bolet
Ruský prezident Vladimir Putin.
| foto: ČTK/AP
Premium
Doporučujeme
Praha -
Popírání, rozmělňování a skrytá protiofenziva. Moskva má hned několik možností, jak může Česko potrápit. Otázkou je, k čemu při své reakci na zjištění české policie a Bezpečnostní informační služby (BIS), že ruská vojenská rozvědka GRU stála za zničením muničního skladu ve Vrběticích – a v důsledku i smrtí dvou českých občanů –, nakonec sáhne.
„Bude to jednak odpověď demonstrativní, aby Kreml ukázal, že takto se k nim Česko chovat nesmí, velká část odpovědi však bude skrytá či popíraná,“ odhadl pro Lidovky.cz Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Počítají s tím i české bezpečnostní složky. Jejich zástupci, podobně jako diplomaté a experti, se vesměs shodují, že půjde o kombinaci několika akcí. Od symbolických až po ty, u kterých sice bude scházet (ruský) podpis, ale přesto mohou Česko bolet.
„Jestliže bylo potvrzeno ruské vměšování do voleb v USA a v Nizozemsku a do hlasování o brexitu ve Spojeném království, bylo by naivní myslet si, že se o to samé nepokusí i u nás. Mohou to provést v kombinaci s kyberútoky a šikanou zbytku české ambasády v Moskvě,“ uvedl Šír. Za pravdu mu dává i nedávné varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Sice nehovoří o konkrétní zemi, avšak v bezpečnostní komunitě panuje shoda, že útoky podporované Moskvou jsou nanejvýš pravděpodobné.
„Aktuální dění na národní i mezinárodní scéně může vést k vyššímu počtu kybernetických útoků proti České republice. Tyto útoky mohou mít nejrůznější povahu, od jednoduchých útoků na webové stránky až po sofistikované a velmi destruktivní útoky, jejichž cílem je nevratné smazání dat, kybernetická špionáž a další jevy,“ uvedl minulé úterý NÚKIB.
„Předností“ kyberútoků bývá skutečnost, že je lze vést na dálku a jen zřídka se podaří odhalit konkrétního pachatele. Ačkoli stát častokrát ví, že za útokem byla mocnost typu Rusko nebo Čína, málokdy existuje tolik důkazů, aby politici označili daný stát za útočníka i veřejně. „Očekáváme kyberútoky a jsme na ně připravení,“ řekl serveru Lidovky.cz pod podmínkou anonymity zdroj z bezpečnostní branže.
Očekává se i mohutná prokremelská propaganda, jejímž cílem bude co nejvíce rozmělnit fakta kauzy Vrbětice. „Mohou provést asymetrickou akci. Ta bude využívat našich zranitelností, a to včetně našeho proruského prezidenta, proruských sil v exekutivě a v parlamentu i proruského sentimentu části české společnosti. Pokusí se o destabilizaci i s ohledem na říjnové sněmovní volby,“ doplnil Šír.
Ostatně právě proruskou interpretaci kauzy Vrbětice podporují dezinformační kampaně. Před několika z nich už varovaly ministerstva obrany a vnitra. Kupříkladu odmítly tvrzení šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, že se ve Vrběticích skladovaly protipěchotní miny, což zakazují mezinárodní úmluvy. Lavrov naopak vyzdvihl nedělní slova českého prezidenta Miloše Zemana, že neexistují důkazy o tom, že dvojice ruských agentů GRU byla ve Vrběticích. Dle Zemana pracují policisté se dvěma vyšetřovacími verzemi – že šlo o možnou nedbalost při práci s výbušninami, nebo o sabotáž ze strany GRU. To však následně popřeli jak premiér Andrej Babiš, tak vicepremiér Jan Hamáček: uvedli, že existuje jednoznačně jen jedna vyšetřovací verze, a to ta s účastí ruských agentů.
„Prezident Zeman navrhl pouze pokračovat v prozkoumání všech verzí toho, co se stalo před sedmi lety, nic víc,“ řekl na to konto ruský šéfdiplomat Lavrov.
Diplomatické okopávání
Po vyhoštění osmnácti ruských agentů, kteří pracovali v Česku pod diplomatickým krytím své ambasády v Praze, zavelel Kreml k bleskové odvětě a ztenčil českou misi v Moskvě o dvacet lidí. Napětí částečně zmírnila shoda na paritě v diplomatickém zastoupení – sedm diplomatů na každé straně. Ani to však nemusí být tečkou za svárem. „Určitě přijdou provokace vůči českým diplomatům v Moskvě, kteří tam zůstávají. A očekávají se problémy s fungování ambasády,“ řekl serveru Lidovky.cz důvěryhodný zdroj z diplomacie.
Pivo, víno, hygiena
Jako značně pravděpodobná se jeví také možnost, že Moskva sáhne k omezení dovozu proslulého českého piva. S odvoláním na své zdroje z Kremlu to naznačil ruský list Kommersant. A s takovou možností kalkulují i české úřady. „Zatím to vypadá spíše na viditelné gesto než na něco zásadního. Může jít o spotřební zboží. Pivo je hodně reálné a navíc i mediálně vděčné,“ řekl důvěryhodný zdroj z české exekutivy.
Ekonomické sankce přitom mohou být zavedeny nápadně. Moskva s tím má zkušenosti. „Provedli to třeba Gruzii či Moldavsku. Vymysleli hygienickou normu, na základě níž zakázali dovoz minerálek a vína. Odvolávali se na to, že nesplňují normy. Takto provádějí ekonomický nátlak,“ uvedl Šír.
Naopak jako vysoce nepravděpodobné se jeví, že by Rusko omezilo dodávky strategických surovin pro jaderné elektrárny, ropy či plynu. Jejich výpadek by Česko mohlo nahradit z jiných zdrojů. Navíc by se Kreml vystavil riziku poškození reputace.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
