LN Do voleb zbývá tři čtvrtě roku. Co chcete stihnout během této doby?
Velký úkol je dotáhnout zákony, které se nám podařilo dostat v parlamentu do druhého čtení, do konce. Jsou to zákony, které jsou pro naši zemi docela důležité. A potom máme samozřejmě dva velké úkoly, což jsou čerpání stávajících fondů Evropské unie a příprava České republiky na další finanční období, takže se rozhodně nenudíme.
LN V současnosti je v Poslanecké sněmovně zákon o nájemném. Myslíte si, že se ho podaří schválit ve stávající podobě, když například lidovci požadují zkrátit dobu uvolňování nájmů a vyšší růst nájemného?
Bohužel se začíná jevit, že se situace vyvíjí klasickou cestou. To znamená, že obě strany tohoto sporu jsou naprosto neústupné a nehledají žádný kompromis.
LN Které strany sporu jsou neústupné?
Myslím na jedné straně nájemníky a na druhé majitele domů. Obě ty skupiny se zatím nesnaží hledat kompromis a mám obavy, že by se to mohlo projevit v hledání kompromisů mezi poslanci. Jednám v téhle chvíli s jednotlivými zástupci poslaneckých klubů, chtěl bych je během tohoto týdne dokončit a pak předložit našemu poslaneckému klubu výsledky a dostat konkrétní mantinely, kam až je možné jít.
LN Prosazoval byste ten zákon i s komunisty, pokud byste nenašel podporu v koalici?
Budu se snažit ten zákon prosadit pokud možno v každém případě, pokud mi na to dá mandát poslanecký klub. Připadají v úvahu proto jednání s oběma stranami opozice. Je samozřejmě otázkou, jaké nabídky nebo jaké požadavky ta opozice bude mít ve vztahu ke stávajícímu znění zákona.
LN ODS zatím zákon nepodpořila...
Nepodpořila, ale oni jsou taky realisté a vidí, že musí tento problém řešit. Lidé, kteří to mají na starosti, vidí, že nelze ten problém řešit z roku na rok.
LN Takže to nejde řešit z roku na rok, ale vlády ČSSD to neřešily osm let...
Já bych to tak neřekl. Co aspoň já jsem v parlamentu, tak byl několikrát předložen návrh zákona. Já sám jsem předkládal před časem kompromisní návrh, který zjednodušoval celou tu záležitost. Ty návrhy reálně byly, ale nenašel se správný kompromis. Naposledy chyběl už jenom jeden hlas, aby bylo schváleno plošné zvýšení třikrát po deseti procentech.
LN Deregulace by měla začít od října příštího roku. Není to posunuté kvůli volbám do Poslanecké sněmovny?
Ne, není to posunuté kvůli volbám. Je tam nutná doba na přípravu. My zároveň chceme každý rok vycházet při uvolňování nájmů z aktuální cenové vyhlášky, která vychází na začátku roku. Pak zbývá určitý čas na to provést výpočty a následně to realizovat.
LN Koho se bude týkat ten největší nárůst při uvolnění nájmů?
Celkem je zhruba asi sedm set tisíc domácností, kterých se to týká. Pro šedesát procent z těchto domácností bude znamenat náš návrh měsíční zvýšení asi dvě až tři koruny k metru čtverečnímu. Dokonce si myslím, že ty sociální dopady nebudou tak strašné, jak si mnozí myslí. Výjimkou jsou pouze Praha 1, Praha 2 a střed Brna. To jsou tři oblasti, kde se bude pohybovat to zvýšení mezi šesti až sedmi korunami na metr čtvereční, což je podstatně vyšší zvýšení.
LN Kde jsou největší rozdíly mezi volným a regulovaným nájemným?
Upřímně řečeno, problém s nájmy, kdybych to chtěl hodně zjednodušit, je víceméně pražský problém. Na řadě míst republiky se už nabídka a poptávka víceméně vyrovnává. Ten největší rozdíl je samozřejmě v Praze, kde ty volné nájmy neodpovídají reálné hodnotě, mnohdy jsou silně nadnesené. Je evidentní, že v případě deregulace a dalšího pokračování nové výstavby budou rychle klesat. Ostatně už teď začínají klesat poměrně rychle, protože se staví poměrně hodně nových bytů, a rovněž kvůli samotnému faktu, že se vážně uvažuje o deregulaci.
LN Změní deregulace poměry na trhu s bydlením?
Nastane normální situace, která je v Evropě běžná, kdy pro majitele není zas až tak důležitá výše nájmu. Důležité ale je, aby klient byl solidní, protože pro každého majitele nemovitosti je důležité zejména to, aby měl zajištěnou pravidelnou platbu a nájemce se v bytě choval slušně. Takže i tyhle věci budou hrát určitě roli.
LN Vy jste říkal, že na konci přechodného období se nájemné určí dohodou mezi majitelem a nájemcem. Pokud se nedohodnou, tak přijde na řadu soud. Nebojíte se, že soudy budou zahlcené?
Já si myslím, že ani ne.
LN Uvedl jste, že ta deregulace už přispívá k snížení nájemného. Co bylo tím hlavním důvodem, že deregulace nemohla přijít dřív, že se to nedokázalo prosadit i v Poslanecké sněmovně?
Tak ten důvod je pragmatický. Jsou tady vypjaté zájmy, které mají svůj odraz v Poslanecké sněmovně, a jedná se o poměrně velké množství lidí, protože přece jenom sedm set tisíc domácností je sedm set tisíc domácností. Logické je, že žádní z těch, kteří bydlí a mají regulovaný nájem, sami od sebe nechtějí, aby se jejich nájem nějak zvyšoval a dramaticky už vůbec ne. Na druhé straně jsou zájmy majitelů, kteří by samozřejmě chtěli, aby z těch nemovitostí měli pokud možno co největší zisk. Tyto zájmy se potom odrážejí v nemožnosti najít rozumný kompromis.
LN Jak myslíte, že je reálné, aby se zkrátilo přechodné období, po které se budou uvolňovat nájmy?
O tom je samozřejmě možné diskutovat, nicméně je potřeba vidět, že to má souvislosti v ekonomických dopadech. Každé prodloužení nebo zkrácení přechodného období znamená větší dopad do inflace a ovlivňuje to rovněž sociální dávky. V okamžiku, kdy se zkrátí to období, logicky vznikne větší nárok lidí na případné kompenzace, s čímž je nutné počítat. Není to jenom otázka toho, že bychom rozhodli, že to bude o dva roky kratší, ale bude to znamenat taky, že to bude něco stát státní rozpočet.
LN Obcím se nelíbí, že neznají počet lidí, kteří dosáhnou na kompenzace. Obávají se proto, že by prostředky přidělené od státu nemusely stačit, a musely by je proto doplácet ze svého...
Já si myslím, že v tom prvním roce by se to mělo dělat stejným způsobem jako sociální dávka. To znamená, aby to bylo zúčtovatelné, v případě převisů by měla být zbývající částka dodána, a v případě, že by to bylo obráceně, by tam měl být nějaký motivační činitel, to znamená, že by část těch peněz mohla té obci zůstat tak, aby byla ta obec motivovaná, aby dejme tomu ty podmínky vytvářela. Ale fakt je, že v téhle chvíli reálně nikdo neví, kolik to vlastně bude peněz. Potřebujeme reálná čísla, která bychom měli až po tom prvním roce.
LN Lze odhadnout, kolik to obce bude stát?
Odhady se pohybují někde od 1,5 až po tři miliardy korun.
LN V prvním roce?
No tak záleží to zase samozřejmě na tom, jaký reálný bude zvolen model. Dneska se to těžko určuje, protože každé změkčení nebo naopak zpřísnění toho systému bude znamenat tadyty ekonomické dopady. K reálné částce se dostaneme až ten první rok po uvolnění nájmů.
LN Je pravda, že na tyto kompenzace dosáhne člověk, pokud splní kromě jiných předpokladů i to, že má adekvátní bydlení. Podle čeho se bude posuzovat ta adekvátnost bydlení, podle plochy bytu?
To zase není tak těžké. Pokud je to člověk, který žije sám ve velkém bytě, pak mu obec nabídne dejme tomu rozměrově menší byt.
LN Pokud obec ten byt třeba mít nebude?
To je velmi správná otázka. Je to potřeba doplnit tím, aby obce reálně mohly mít takové byty. To my máme možnost, jak jim pomoci, proto taky tvrdím, že to je záležitost dejme tomu delší doby, kdy se ten systém může stabilizovat. My máme k dispozici dotační programy na to, aby se mohly vystavět právě pro tadyty příjmově omezené lidi byty. To znamená, my můžeme obcím dát peníze na to, aby si vystavěly dejme tomu určitý počet bytů, který budou považovat za potřebný a který budou moct využívat právě na tyhle účely.
LN Jak velké prostředky půjdou na podporu bydlení třeba z fondu bydlení?
Příští rok budeme mít poměrně hodně peněz, když spočítám peníze na ministerstvu i na fondu bydlení. Celkem do podpory bydlení půjde v příštím roce sedm a půl miliardy korun. Z těch sedmi a půl miliardy jsou asi 2,8 miliardy dotační peníze a zbytek jsou v podstatě výhodné úvěry, které jsou ovšem vratné. Z toho například 150 milionů jde na dotaci družstevních bytů a něco přes miliardu jde na úvěry na výstavbu těchto bytů.
LN Nyní připravujete půjčky na modernizaci bytů pro mladé rodiny. Nehrozí ovšem to, že by na tuto půjčku dosáhli lidé, kteří ji nepotřebují, a použili by ji například na vybudování luxusní koupelny?
Ano, je to možné. Je to myslím extrém, který může nastat v nějakém procentu, ale rozhodně nebude typický. Uvažujeme samozřejmě o určitých omezeních použitelnosti. Ale pravděpodobně to sociální omezení, kdy by půjčku mohli využívat jen lidé s určitým příjmem, v závěru nevyužijeme. Systém obou novomanželských půjček i této půjčky má totiž ještě druhý smysl a tím je podpora mladých manželství.
LN Jak velký objem na to hodláte použít?
V příštím roce máme na novomanželské půjčky 1,3 miliardy a na půjčky na modernizaci jednu miliardu korun.
LN Co říkáte na stížnosti, které jsou u soudu pro lidská práva ve Štrasburku?
My jsme se samozřejmě připravili. Necháváme si dělat různé rozbory, ale nechceme je zveřejňovat, protože v případě sporu se Česká republika musí hájit a není dobré sdělovat postupy.
LN Myslíte, že se opravdu může stát, že Česká republika by musela platit až několik desítek miliard korun?
Stížnosti samozřejmě beru velmi vážně. Ale že by Česká republika měla něco platit, to považuji za nepřijatelné. Je potřeba udělat opatření, aby nebyl důvod k odsouzení České republiky. Já osobně se tím netajím a říkám už dlouho, že stávající stav je prostě nepřijatelný, a to i sociálně. V bytech s regulovaným nájemným bydlí i velmi bohatí lidé, zatímco desítky chudých lidí bydlí například na venkově ve svých vlastních domech a nikdo jim na bydlení nepřispěje.