Regulované nájemné se vztahuje na 750.000 bytů, což je zhruba pětina bytového fondu. Zákon ještě musí schválit senát a podepsat prezident.
Zákon ve sněmovně prosadili poslanci vládní koalice, občanští demokraté a komunisté zákon nepodpořili. Norma získala hlasy 84 ze 165 přítomných poslanců.
Majitelé domů návrh zákona o nájemném odmítají a považují ho za protiústavní. S výjimkou Prahy jim totiž růst činží podle jejich názoru neumožní ani po skončení přechodného období pokrýt náklady na běžné opravy a údržbu. Ze 750.000 bytů vlastní zhruba 300.000 jednotek, ostatní patří obcím.
"Dosud náhodní, většinou nechudí regulovaní nájemníci zhruba týden v měsíci bydlí za
nájemné, zbytek za peníze majitelů domů. U obecních bytů za peníze nás všech," poznamenal místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin.
Spokojeni však nejsou ani nájemníci. "Plánovaný růst nájemného ve velkých městech může dramaticky ovlivnit život tisíců nájemců bytů, nepřijatelný je zejména růst nájemného v
bytech horší kvality," uvedlo Sdružení nájemníků. Obavy plynou zejména ze sociálních dopadů.
Stát počítá s příspěvkem pro lidi, kterým celkové výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí bude tzv. doplatek na bydlení, který bude definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi.
Nájmy se podle dnes schváleného návrhu budou zvyšovat až do pěti procent tržní ceny bytu, v případě čtvrté kategorie do 4,5 procenta. Byty se podle kategorií již nerozdělují, kvůli nájemním smlouvám se s těmito termíny ale stále počítá.
Za byt první a druhé kategorie by nájemník v centru Prahy měl v roce 2010 platit zhruba 90 Kč za metr čtvereční proti současným maximálním 37 Kč/m2. V bytě třetí a čtvrté kategorie by se nájem v této lokalitě měl zvýšit na zhruba 80 Kč ze současných maximálních 22 korun za m2 u třetí kategorie a zhruba 15 Kč/m2 u nejnižší kategorie.
Například v bytě o velikosti 60 m2, který spadá do původní druhé kategorie, by se měl měsíční nájem v Praze 1 zvýšit na 5370 Kč ze současných zhruba 1670 Kč. U stejně velikého bytu čtvrté kategorie by nájem v této lokalitě měl stoupnout na přibližně 4800 korun z necelých 930 Kč placených nyní.
Centrum Prahy a Brna patří k oblastem, kde by se nájmy měly zvyšovat nejvíce. V menších obcích bude nárůst pozvolnější a v některých obcích, například na Vysočině, se nepočítá s žádným nárůstem.
Sněmovna dnes odmítla návrh poslance KSČM Františka Beneše, který navrhoval zkrátit tzv. přechodné období na tři roky. Nájmy v tomto období měly růst jednou o 15 a dvakrát o deset procent ročně.
Martínek s plošným růstem nájmů nesouhlasil, považuje ho za nespravedlivý. Dolní komora rovněž neschválila návrh poslankyně ODS Zdeňky Horníkové, která mimo jiné navrhovala, aby
pronajímatel měl možnost vypovědět nájem z bytu bez udání důvodu s dvouletou výpovědní lhůtou, která by začala běžet po skončení přechodného období v lednu 2011.
Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance by pro úplnou deregulaci, jež se má uskutečnit během čtyř let, bylo zapotřebí zvyšovat tempo nájmů ročně o 30 procent.
Regulované nájemné by podle něj mělo na konci přechodného období v průměru stoupnout o zhruba 180 procent, aby dosáhlo rovnovážné úrovně na trhu. V některých částech Prahy by tak podle Marka nájmy měly vzrůst na pětinásobek. Naopak o třetinu až polovinu by v
některých lokalitách mohly podle odborníků klesnout tržní nájmy.
"Například nájemné za 2+1 na Vinohradech v Praze, kde se cena pohybuje kolem 15.000 korun měsíčně plus poplatky, by mohlo klesnout až na 8000 korun za měsíc," uvedla již dříve ředitelka realitní kanceláře Mexx Reality Iva Cikánková.
Kvůli regulaci nájemného podali majitelé domů, kteří jsou členy OSMD, již kolem 2760 stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Očekává se, že stížnost začne soud projednávat příští rok. Pokud začne platit zákon o nájemném podle současného znění, pomohlo by to kladnému vyřízení stížností, poznamenala již dříve advokátka Klára Veselá-Samková, která majitele u evropského soudu zastupuje.
Zákon ve sněmovně prosadili poslanci vládní koalice, občanští demokraté a komunisté zákon nepodpořili. Norma získala hlasy 84 ze 165 přítomných poslanců.
Majitelé domů návrh zákona o nájemném odmítají a považují ho za protiústavní. S výjimkou Prahy jim totiž růst činží podle jejich názoru neumožní ani po skončení přechodného období pokrýt náklady na běžné opravy a údržbu. Ze 750.000 bytů vlastní zhruba 300.000 jednotek, ostatní patří obcím.
"Dosud náhodní, většinou nechudí regulovaní nájemníci zhruba týden v měsíci bydlí za
nájemné, zbytek za peníze majitelů domů. U obecních bytů za peníze nás všech," poznamenal místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin.
Spokojeni však nejsou ani nájemníci. "Plánovaný růst nájemného ve velkých městech může dramaticky ovlivnit život tisíců nájemců bytů, nepřijatelný je zejména růst nájemného v
bytech horší kvality," uvedlo Sdružení nájemníků. Obavy plynou zejména ze sociálních dopadů.
Stát počítá s příspěvkem pro lidi, kterým celkové výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí bude tzv. doplatek na bydlení, který bude definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi.
Nájmy se podle dnes schváleného návrhu budou zvyšovat až do pěti procent tržní ceny bytu, v případě čtvrté kategorie do 4,5 procenta. Byty se podle kategorií již nerozdělují, kvůli nájemním smlouvám se s těmito termíny ale stále počítá.
Za byt první a druhé kategorie by nájemník v centru Prahy měl v roce 2010 platit zhruba 90 Kč za metr čtvereční proti současným maximálním 37 Kč/m2. V bytě třetí a čtvrté kategorie by se nájem v této lokalitě měl zvýšit na zhruba 80 Kč ze současných maximálních 22 korun za m2 u třetí kategorie a zhruba 15 Kč/m2 u nejnižší kategorie.
Například v bytě o velikosti 60 m2, který spadá do původní druhé kategorie, by se měl měsíční nájem v Praze 1 zvýšit na 5370 Kč ze současných zhruba 1670 Kč. U stejně velikého bytu čtvrté kategorie by nájem v této lokalitě měl stoupnout na přibližně 4800 korun z necelých 930 Kč placených nyní.
Centrum Prahy a Brna patří k oblastem, kde by se nájmy měly zvyšovat nejvíce. V menších obcích bude nárůst pozvolnější a v některých obcích, například na Vysočině, se nepočítá s žádným nárůstem.
Sněmovna dnes odmítla návrh poslance KSČM Františka Beneše, který navrhoval zkrátit tzv. přechodné období na tři roky. Nájmy v tomto období měly růst jednou o 15 a dvakrát o deset procent ročně.
Martínek s plošným růstem nájmů nesouhlasil, považuje ho za nespravedlivý. Dolní komora rovněž neschválila návrh poslankyně ODS Zdeňky Horníkové, která mimo jiné navrhovala, aby
pronajímatel měl možnost vypovědět nájem z bytu bez udání důvodu s dvouletou výpovědní lhůtou, která by začala běžet po skončení přechodného období v lednu 2011.
Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance by pro úplnou deregulaci, jež se má uskutečnit během čtyř let, bylo zapotřebí zvyšovat tempo nájmů ročně o 30 procent.
Regulované nájemné by podle něj mělo na konci přechodného období v průměru stoupnout o zhruba 180 procent, aby dosáhlo rovnovážné úrovně na trhu. V některých částech Prahy by tak podle Marka nájmy měly vzrůst na pětinásobek. Naopak o třetinu až polovinu by v
některých lokalitách mohly podle odborníků klesnout tržní nájmy.
"Například nájemné za 2+1 na Vinohradech v Praze, kde se cena pohybuje kolem 15.000 korun měsíčně plus poplatky, by mohlo klesnout až na 8000 korun za měsíc," uvedla již dříve ředitelka realitní kanceláře Mexx Reality Iva Cikánková.
Kvůli regulaci nájemného podali majitelé domů, kteří jsou členy OSMD, již kolem 2760 stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Očekává se, že stížnost začne soud projednávat příští rok. Pokud začne platit zákon o nájemném podle současného znění, pomohlo by to kladnému vyřízení stížností, poznamenala již dříve advokátka Klára Veselá-Samková, která majitele u evropského soudu zastupuje.
