Lidovky.cz

Češi dohánějí Západ. O jedno auto se dělí dva lidé

Ekonomika

  7:01
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Po českých silnicích jezdí rekordních 4 581 645 osobních vozidel. Na tisícovku Čechů tak připadá 458 vozů. Česko se tak na úroveň statistické chyby přiblížilo průměru Evropské unie, v níž je na tisíc obyvatel registrováno 467 aut, a zároveň stupněm motorizace překonalo některé staré státy Unie jako Irsko, Portugalsko nebo Dánsko.
Dopravní zácpa (ilustrační foto).

Dopravní zácpa (ilustrační foto). foto: Lidové noviny

A co víc, počet nových registrací u nás nadále roste - loni stoupl o 2,4 procenta, zatímco Evropská unie jako celek zaznamenala pokles o 1,7 procenta.

Kdo má více registrovaných aut než Česko?

Česko dohání západní Evropu s počtem registrovaných aut

Od roku 2000 se počet registrovaných osobních aut v České republice zvýšil o více než milion. K masivnímu nárůstu došlo zejména v posledních pěti letech, kdy bylo zaregistrováno 500 tisíc vozů. Podle ekologů tak jde Česká republika zcela opačným směrem než západní Evropa, kde zejména ve velkých aglomeracích osobních aut ubývá a lidé začínají dávat přednost veřejné nebo takzvané ekologické dopravě.

Češi procházejí automobilovou pubertou

"Prostě si asi musíme projít jakousi automobilovou pubertou, abychom stejně jako obyvatelé zemí na západ od nás dospěli k závěru, že počet aut nelze zvyšovat donekonečna," řekl LN Vratislav Filler z pražského ekologického sdružení Auto-Mat.

Důkazem je podle něj Praha, která stupněm motorizace obyvatel patří mezi evropskými velkoměsty k absolutní špičce. Na tisíc Pražanů, včetně nemluvňat v kočárcích, dnes připadá 557 registrovaných osobních aut, zatímco například ve Vídni je to 400, ve švýcarském Curychu 350 a v Berlíně 300 vozidel. Praha, v níž má 1,2 milionu lidí registrováno 699 tisíc osobních automobilů, tak výrazně zvyšuje i celorepublikový průměr motorizace.

ČTĚTE TAKÉ:

V mnoha velkoměstech západní Evropy přitom statistici v posledních dvou letech zaznamenávají zcela opačný trend. Vlastnictví více automobilů v rodině zůstává doménou spíše venkovských, případně příměstských oblastí, zatímco ve městech se lidé aut zbavují. Důvodů je hned několik.

Jedním z nich mohou být restrikce vůči automobilistům, například zavedení poplatků za vjezd do centra města, rozšiřování bezautomobilových zón nebo zvyšování poplatku za parkování. Ve vídeňském okrsku Margareten se po zřízení placených parkovacích zón počet registrovaných osobních aut snížil o čtrnáct procent, podobný pokles hlásí i další vídeňské okrsky s placenými zónami.

Nikoli auto, ale chytrý mobil určuje sociální status

Kromě restrikcí ale někteří odborníci vysvětlují úbytek automobilů ve Vídni i investicemi do veřejné dopravy a cyklistických stezek a také některými sociologickými důvody.

"Pro řadu mladých lidí ve městech vlastnictví auta ztratilo kouzlo. Drahé chytré telefony nebo laptopy jsou pro ně důležitější než potřeba pochlubit se silným automobilem," popisuje posun preferencí mladší generace vídeňský sociolog Philipp Ikrath.

Podle Radka Martínka z Centra dopravních výzkumů přitom zahraniční zkušenosti ukazují, že restrikce vůči osobní dopravě, spojené s podporou cyklistické, pěší a veřejné dopravy, paradoxně přinášejí nezanedbatelnou výhodu pro ty automobilisty, kteří se jízdy autem z objektivních důvodů nemohou vzdát.

"Například v Drážďanech se po masivních investicích do podpory cyklistiky a veřejných dopravních prostředků zvýšila průměrná rychlost přepravy automobilem z původních 17 na 26 kilometrů v hodině," tvrdí Radek Martínek.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.