„Příznivý výsledek hospodaření ČNB za rok 2019 byl tažen vývojem akciových indexů, neposilující korunou a přeceněním dluhopisového portfolia. Uvedené faktory se tak sešly a vytvořily druhý nejvyšší roční zisk ČNB v historii,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal, že vyšší zisk centrální banka zaznamenala pouze v roce 2013. Tehdy to bylo způsobeno zejména kurzovými zisky po oslabení kurzu koruny v listopadu 2013, kdy centrální banka zahájila devizové intervence.
Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2019, uvedla banka.
Předloňský zisk ČNB využila na částečnou úhradu účetní ztráty z minulých let. Ta tak klesla na 187,1 miliardy korun. „ČNB předpokládá, že kumulovanou ztrátu uhradí z budoucích zisků,“ uvedla banka v Roční zprávě o hospodaření za rok 2018. Je tak pravděpodobné, že i loňský zisk využije na snížení ztráty z předchozích let.
Otevře se debata na odprodejem výnosů z rezerv
Ztráta vznikla v roce 2017, kdy centrální banka vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Devizové intervence ukončila centrální banka v dubnu 2017 po 41 měsících.
Výraznější loňský zisk podle Seidlera otevře debatu, zda ČNB nezačne odprodávat část výnosů z rezerv, jak to činila před zahájením intervencí. Odprodeje výnosů podle něj od roku 2009 do roku 2012 činily zhruba jednu miliardu eur (25,3 miliardy korun) za rok. V letech 2004 až 2008 to bylo méně.
„Je tak pravděpodobné, že interní debata o zahájení odprodejů výnosů z devizových rezerv v ČNB zintenzivní a ČNB začne rezervy opět letos částečně odprodávat. To by alespoň částečně mohlo podpořit kurz koruny, ačkoli ČNB bude chtít trh ovlivňovat co nejméně a tomu přizpůsobí i odprodávaný objem rezerv,“ uvedl Seidler. Aktuálně má ČNB devizové rezervy 133,3 miliardy eur (3,387 bilionu korun).
ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
