Podepsáno nic není, ale zástupci státu chtějí vědět víc. Znát konkrétní detaily, aby posoudili, zda IT systém, vyvinutý programátory pod vedením podnikatele Tomáše Vondráčka, zapadá do jejich představ o budoucnosti elektronických dálničních známek v Česku. A zatím se zdá, že ano.
Otázky a odpovědi v kauze exministra Kremlíka. Jak měla korupční nabídka vypadat? |
Klasické nálepky se už příští rok mají stát minulostí, ale ministerstvo dopravy stále nemá software, aby mohly jejich elektronické nástupkyně správně fungovat. Starou zakázku vysoutěženou za 401 milionů ministerstvo dopravy před dvěma týdny zrušilo s tím, že řešení je příliš drahé a zbytečně složité. Nepovedený obchod stál místo i šéfa resortu Vladimíra Kremlíka (za ANO).
V pátek odpoledne se sešel ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) a vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla s lidmi okolo zmíněného podnikatele Vondráčka.
Zapadne to do nové vize?
„Představili jsme jim, co jsme vyvinuli, ukázali jednotlivé funkce a domluvili se na dodání dalších detailů. Ocenili, že to není jen e-shop, ale komplexní řešení,“ popsal LN Tomáš Vondráček.
Příští týden si domluví se zástupci státu další setkání. Nyní se lidé z jeho firmy Actum ponoří do dalšího vývoje systému, který vznikl předminulý týden při takzvaném hackatonu, tedy jakémsi workshopu IT odborníků. Vondráček toto řešení následně nabídl ministerstvu dopravy zdarma.
„Stát nyní posoudí, zda je pro něj systém, či jeho části, použitelný. Vybrali jsme třeba jeden typ účetnictví nebo platební brány a bude na státu, zda jej bude chtít nebo zvolí jiný. Naše řešení umí také komunikovat s policejním systémem, který kontroluje, zda mají projíždějící auta zaplaceno,“ popsal Vondráček.
Závěry setkání potvrdil i vládní IT expert Dzurilla. „Máme změněnou architekturu systému a musíme si nyní říct, co je a co není vyvinuto. Stále ale platí, že pokud to bude fungovat, dávat smysl a vysoutěžíme provozovatele, pak to bereme,“ shrnul pro LN. Zadání bylo jednoznačné: zjednodušit systém tak, aby nebyl zbytečně komplikovaný jako původní „monolit“, který obsahoval vývoj, call centrum či několikaletou údržbu.
A obsahoval také utajené části, které měly zajistit provoz vozidel tajných služeb. Jisté je, že tuto „hemisféru“ softwarového mozku programátoři nemohli vyvinout, protože podléhá utajení. Takové řešení smí stavět jen firma s předepsanou bezpečnostní prověrkou.
Bude potřeba také spolehlivě zjistit, zda stát smí převzít zdarma od soukromé firmy nějakou službu, aniž by na ni vypsal soutěž.
