Vypadají jako český e-shop, ale jsou to jen překupníci zboží z Číny. Na Vevio přišly stovky stížností
Premium
PRAHA -
České internetové stránky, které vypadají jako e-shopy, ale ve skutečnosti pouze zprostředkovávají prodej zboží nejčastěji z Číny, čelí stovkám nespokojených zákazníků. Marně se domáhají svých práv a vrácení peněz.
Zdeňka Srbová z Prahy si loni v říjnu objednala na webu Vevio dámskou obuv v hodnotě asi 400 korun. Zboží obdržela až téměř o dva měsíce později. Materiál byl nekvalitní a zapáchal, proto se boty rozhodla vrátit a odstoupit od kupní smlouvy. To jí zákon umožňuje ve lhůtě 14 dnů od převzetí zboží a bez udání důvodu. Na své peníze však čeká doteď.
„Píšu jim každý den. Ozvali se až minulý týden, že posílají peníze, ale pořád je nemám,“ napsala Srbová LN.
Podobnou zkušenost mají zákazníci, kteří nakoupili například na stránkách Rivalent, Velomont, Zizer nebo Lunzo. Téměř vždy mají českou doménu (.cz) a na první pohled vypadají jako běžný tuzemský internetový obchod. Odlišují se pouze tím, že se v obchodních podmínkách označují za „nákupní galerii“. A že tedy zákazník nejedná přímo s prodejcem, nýbrž s takzvaným provozovatelem.
Autor:
LENKA JANČAROVÁ
„Podle občanského zákoníku je to takzvané neočekávané ujednání, tedy informace, kterou nemůže běžný spotřebitel v obchodních podmínkách čekat. Zároveň se nedozví, že se jedná o zboží zasílané z Číny,“ sdělil LN mluvčí České obchodní inspekce (ČOI) Jiří Fröhlich.
Jenom na „galerii“ Vevio obdržela ČOI za posledního půl roku více než 360 stížností. Nejčastěji si zákazníci stěžují na dlouhou dobu dodání, nekvalitní materiály a komplikovanou reklamaci a vracení zboží.
Nejasné obchodní podmínky
„U každého nákupu by se měl zákazník dozvědět, s kým uzavírá kupní smlouvu. Zároveň by měl být při kliknutí do košíku poučen o tom, že jedná pouze s prostředníkem,“ vysvětluje Fröhlich. „Ideální by bylo, kdyby e-shop uvedl zvlášť cenu za zboží a zvlášť cenu za zprostředkovatelské služby,“ dodal.
Zklamaní zákazníci tak ve velkém odstupují od kupní smlouvy a požadují vrácení peněz. To může ale trvat i řadu měsíců. Mnohdy je „galeristé“ odkazují přímo na prodejce v Číně nebo si nevyzvednou zboží, které jim zákazník vrátil. Často ovšem vůbec nereagují na dotazy a přestávají úplně komunikovat.
Zástupci prodejní internetové galerie Vevio neodpověděli ani na opakované otázky LN. Na zaslané e-maily se vrátila automatická odpověď. Na svém webu nemají žádný telefonní kontakt. Vevio navíc v obchodních podmínkách uvádí, že peníze vrací v případě odstoupení od smlouvy ve formě takzvaného kuponu v hodnotě 110 procent zaplacené částky. Jenže ten musí zákazník uplatnit u stejného „provozovatele“, s nímž nebyl spokojený.
„To není ze zákona v pořádku. Zákazník má právo na vrácení peněz v hodnotě zboží,“ zdůrazňuje Fröhlich.
ČOI zahájila kontrolu
Podle Petra Šmelhause, vedoucího právního oddělení spotřebitelského sdružení dTest, chybí jasná a srozumitelná informovanost spotřebitele. „Nestačí, že je to v obchodních podmínkách.
Spotřebitel předpokládá, že se na něj vztahují práva, která mu dává náš právní řád. Tyto e-shopy ale mají vlastní podmínky, o kterých dostatečně neinformují předem,“ řekl LN Šmelhaus.
Řešení? Po neúspěšné reklamaci se někteří zákazníci obrátili rovnou na policii. Ta jim však nemůže v případě soukromoprávních sporů pomoci a odkazuje na ČOI.
„Zahájili jsme kontrolu. V tuto chvíli čekáme na dodání zboží ze všech rizikových e-shopů,“ uvedl Fröhlich. Policie by mohla jednat v případech, kdy zákazník zaplacené zboží vůbec neobdržel. ČOI však může udělit jen pokutu za nekalou obchodní praktiku.
„My nejsme poškozenou stranou a ze zákona se nemůžeme obrátit na soud. Poškozeným se ale logicky nechce soudit kvůli vysokým nákladům. Je to začarovaný kruh,“ uzavírá Fröhlich.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
