Lidovky.cz

Ekonomika

Zaměstnavatelé vyzvali vládu, aby urychleně schválila kurzarbeit. Opatření prý zabrání propouštění a rušení výroby

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům...

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V Čechách by od roku 2015 měla platit nová pravidla foto:  František Vlček, Lidové noviny

Praha - Zástupci zaměstnavatelů vyzvali v pátek vládu, aby nejpozději o víkendu schválila pravidla kurzarbeitu pro firmy, na které dopadla koronavirová krize. Opatření podle nich zabrání propouštění a rušení výroby. Na tiskové videokonferenci to v pátek řekli viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
  14:44

Minimum pravidel. Kurzarbeit bude od příštího roku snazší

Kabinet ve čtvrtek rozhodl o tom, že zaměstnavatelům proplatí náhrady mezd lidem v karanténě a 80 procent mzdy pracovníků zavřených provozů. Další tři opatření kurzarbeitu, mezi která patří příspěvek státu na mzdy při omezení produkce kvůli poklesu poptávky, nedostatku surovin a výpadku pracovníků v karanténě, vláda zatím neschválila. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se o návrzích ještě povede debata. Kabinet by je mohl projednávat případně v sobotu.

Rafaj: Není to vydírání vlády, je to apel

„Není na co čekat. Jestli vláda nepošle zcela jasný signál během tohoto víkendu, že podpoří zaměstnance, pro které firmy nemají v tuto chvíli kvůli koronaviru práci, firmám nezbude nic jiného (než propouštět). Není to v žádném případě žádné vydírání vlády, je to apel,“ uvedl Rafaj. Podle něj by stát neměl na poskytnutí příspěvků na mzdy pohlížet jako na výdaje, ale jako na investice do budoucích výběrů daní či pojistného.

Stravenky zůstanou, ale bude i stravenkový paušál. Ani jedno nebude podléhat danění

Průzkum svazu a asociací zaměstnavatelů mezi dvěma stovkami firem ukázal, že devět z deseti z nich už zaznamenalo potíže kvůli koronavirové nákaze. Z nich pak téměř čtvrtina by bez pomoci státu nepřežila déle než měsíc. Podle šéfa komory Dlouhého řada podniků nemá úspory, a to třeba kvůli nedávným investicím.

Restart ekonomiky po koronavirové krizi

„Pořád věřím, že toto období (koronavirové krize) přejde, ale budeme muset naši ekonomiku co nejrychleji restartovat. Nejlevnější i z dlouhodobého hlediska je to, když i třeba přes kurzarbeit nyní podpoříme, aby firmy přežily a co nejvíc se jich mohlo vrátit do normálního výrobního procesu,“ řekl Dlouhý. Dodal, že vedle schválení kurzarbeitu je pak nutné i jeho rychlé vyřizování a čerpání.

Wiesner připomněl, že do problémů se dostávají po uzavření velkých podniků i jejich dodavatelé. „Chceme po vládě, aby urychleně řešila ekonomické problémy. Vím, že v první fázi na to nebyl dostatek času a musely se řešit problémy, které se týkají zdraví a chodu země. Ale teď je potřeba udělat vše pro to, aby podniky byly kryté,“ řekl Wiesner. Program na podporu zaměstnanosti Antivir, který osahuje kurzarbeit, připravilo ministerstvo práce. Odbory a zaměstnavatelé plán podpořili. 

K superhrubé mzdě se koalice vrátí až při debatě o rozpočtu, dohodla se ale na budoucnosti stravenek

„O některých věcech vláda mluvila celý týden. O některých věcech už mohlo být rozhodnuto před třemi čtyřmi dny, protože materiál byl připravený. Slyšíme z neformálních zdrojů, že se někde jedná, i o sporech uvnitř koalice i mezi jednotlivými členy vlády... Pokud budou takhle ještě další týden váhat (vláda), tak to bude hrozně drahé. Hodně firem, které teď zavřou, už nikdy neotevřou,“ dodal Dlouhý.

Podle návrhu by stát měl vyplácet čtyři pětiny výdělku lidem, kteří nemohou pracovat, protože minimálně 30 procent jejich kolegů skončilo v karanténě či na ošetřovném. Pětinu mzdy či platu by hradil zaměstnavatel.

 Při omezení práce kvůli nedostatku surovin či jiných vstupů mají lidé pobírat aspoň 80 procent příjmu. Stát by uhradil polovinu, a to po tři měsíce. Při omezení produkce a služeb kvůli poklesu poptávky by měl zaměstnanec dostávat aspoň 60 procent svého výdělku. I v tomto případě by stát poskytl polovinu po tři měsíce.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.