Lékaři se bojí ordinovat bez ochranných pomůcek. Nezavírejte ordinace, apelují na ně úředníci |
„Mnohem více pacientů než jindy si u nás stěžovalo po telefonu, že měl jejich lékař zavřeno nebo omezené ordinační hodiny,“ říká Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory (ČSK), v níž jsou ze zákona sdruženi všichni zubaři.
ČSK prověřuje každý podnět. „Máme rozsáhlý aparát a pro jednotlivé kroky exaktní časové limity. Jaká je průměrná délka vyřízení stížnosti, na to je těžké odpovědět. Snažíme se to ale stihnout do jednoho roku. Většinou jsme rychlejší,“ upřesňuje Šmucler.
Spíše jen neformální podněty
Podle něj je teď ještě brzy říci, kolik březnových a dubnových stížností bude nakonec stomatologická komora skutečně vyšetřovat. „Pacienti si většinou postěžovali po telefonu nebo e-mailu, uklidnili se a pak nás požádali, ať to panu doktorovi ani neříkáme,“ vysvětluje Šmucler. Skutečné stížnosti na zanedbání zubařské péče během nouzového stavu mohou podle něj přijít až se zpožděním: „Nejprve se něco musí zanedbat, pak se na to musí přijít a teprve potom se napíše stížnost.“
Nárůst stížností neeviduje ani druhá profesní lékařská organizace, Česká lékařská komora (ČLK). Jejími členy jsou všichni lékaři kromě zubařů. I ta během března a dubna vyřídila převážnou většinu podnětů tak, že pacientům poskytla informace, které jim chyběly. „Zvýšený počet stížností neevidujeme. Vlastně šlo spíše o podněty pramenící z nedostatku informací, jak mají pacienti během nouzového stavu postupovat,“ říká prezident ČLK Milan Kubek. Jakmile podle něj pacienti potřebné informace získali, brali své stížnosti zpět.
Kubek hájí praktické lékaře, proti nimž některé stížnosti směřovaly. „Nebylo v jejich možnostech zvládat telefonický nápor přes 150 hovorů denně. Právě proto pak pacienti neměli dostatek informací,“ vysvětluje. I tak podle Kubka počet stížností na lékaře v porovnání s loňským březnem a dubnem spíše mírně klesl.
Stížnostem se během nouzového stavu nevyhnulo ani naše největší zdravotnické zařízení – pražská motolská nemocnice. „Pacienti se například nechtěli smířit s odložením termínů odkladných operačních výkonů anebo se před hospitalizací odmítali nechat testovat na covid-19,“ přibližuje obsah nejčastějších stížností ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Takové stížnosti v Motole většinou vyhodnotili jako neoprávněné a dotazy pacientů zodpověděli smírně. „Naším cílem je respektovat všechna zákonem garantovaná práva pacientů i v době pandemie,“ dodává Ludvík.
Největší česká zdravotní pojišťovna – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) – dostala od března na poskytovatele zdravotních služeb 23 stížností. „Šestnáct z nich jsme už vyřídili, a to do deseti dnů od přijetí,“ říká její mluvčí Vlastimil Sršeň. Za stejné období loňského roku přitom VZP obdržela jen polovinu stížností.
Přijde boom soudních sporů?
„Po opadnutí omezení nevylučuji nárůst právních konzultací týkajících se neposkytnutí péče během nouzového stavu, která měla za následek zhoršení pacientova zdravotního stavu,“ říká advokát Štěpán Holub, jenž se specializuje na zdravotnické právo.
LN potvrdil, že jejich zvýšený počet už zaznamenal. „Šlo zejména o stížnosti ze strany rodičů. Směřovaly proti omezení přítomnosti otce u porodu, a to ještě před jeho zákazem. Mnohé byly podány i kvůli oddělování rodiček od dětí po porodu, k čemuž po určitou dobu přistupovali někteří poskytovatelé zdravotních služeb,“ dodal.
