Na úterní tiskové konferenci k loňským hospodářským výsledkům to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Prodej aktiv v Bulharsku podle něj společnost plánuje uzavřít do poloviny roku.
Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
ČEZ vyhlásil výběrové řízení na dostavbu horkovodu. Povede z Temelína do Budějovic, jde o zakázku za 1,4 miliardy |
Prodaná aktiva v Rumunsku zahrnují podle Beneše distribuční společnost, prodejní společnost, větrné parky Fântânele a Cogealac, čtyři malé vodní elektrárny a servisní společnost CEZ Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Smlouvu o prodeji firmy uzavřely loni v říjnu - analytici odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun.
„V prosinci loňského roku obdržel kupující antimonopolní souhlas s transakcí od evropského generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu. V lednu následně transakci schválila bezpečnostní rada rumunského státu. Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl po dohodě s kupujícím stanoven na konec tohoto měsíce, tedy 31. března 2021,“ řekl v úterý Beneš. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005.
Do konce června podle něj ČEZ očekává také vypořádání transakce spojenou s prodejem aktiv v Bulharsku. ČEZ podepsal dohodu o prodeji aktiv s bulharskou pojišťovací a finanční skupinou Eurohold. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil. Hodnota transakce podle dřívějších informací činí 8,8 miliardy korun.
Navzdory pandemii si ČEZ loni meziročně polepšil. Dividenda poroste, míní analytici |
ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení.
V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. „Na začátku března rozhodčí tribunál potvrdil oprávněnost vedení arbitráže v rámci současné jurisdikce, a tím posun do další fáze, ve které bude posuzováno meritum sporu,“ uvedl dnes Beneš.
V prodeji polských aktiv ČEZ podle něj postoupili do další fáze čtyři zájemci. „Druhá fáze bude ukončena podáním závazných nabídek ve druhém čtvrtletí 2021,“ dodal. ČEZ loni oznámil, že začal hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami.
Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.
