Jste z Kostelce nad Černými lesy, malého města na Východ od Prahy. V čem se lišíte třeba od Divokýho Billa, který působí nedaleko?
Rozdíl se dá krásně vystopovat v tom, jaké máme kořeny. Divokej Bill je z Úval, kde se konají tak čtyřikrát do roka v sokolovně takové zábavy či festivaly a hrají tam místní kapely bez rozdílu kvality a věku. Takže tam třeba vyleze naprosto obskurní kinderpunková parta Screaming Rats , zasloužilí bigbíťáci na ně shovívavě hledí a fandí jim.
Co je na tom podle vás špatně?
Na jednu stranu je hezké, když vás otcovská generace podporuje, ale když dospíváte, měl byste přece jít proti ní. Pro autentickou, osobitou tvorbu je to ale naprosto zničující prostředí - naučí vás, že úspěch je snadný, stačí když děláte přesně to, co od vás lidi chtějí. Divokej Bill je skvělý důkaz pro české kapely, že dostat se nahoru neni nic obtížného, stačí chtít a dělat to "správně".
Novou desku otevírá písnička o Syndikátu "zpocenejch a chlupatejch chlapů" - tahle byste se rádi viděli?
Zpívá se tam sice o chlapech, ale vztahuje se to samozřejmě i na holky, to je jenom takové záměrné macho klišé. Spíš jde o celou scénu, "spiknutí" kolem našeho vydavatelství Silver Rocket - kapel a nadšenců, fanoušků ze kterých se stávají kamarádi.
Kdo vlastně kapelu Ememvoodoopöká tvoří? Našel byste nějaký společný rys?Společných vlastností máme vlastně celkem málo, máme různý vkus, záliby, oblíbenou hudbu, koníčky, životní režim, zvyky, všechno. Společný je ovšem zvláštní, poměrně radikální smysl pro humor, díky němu kapela funguje.
Říkáte, že nová deska je završením gastronomické trilogie. Co název Dort jak brus vlastně znamená?
Dort jak brus znamená něco jako výborný. I když je to vlastně první oficiální dlouhohrající album, Dortu ještě předcházelo pár podomácku vyrobených desek - nejdůležitjší se jmenují Maso a Houby. I když Houby byly vlastně koncepční deska, název jsme měli dřív, než jedinou notu - stejně jako u Dortu název definoval obsah. Možná stojí za připomenutí, že naším debutem na vinylu byla skladba Chleba. V trilogii jde vlastně o takové přílohové intermezzo.
Na obalu je reprodukce japonského tetování - je pro vás značkou příslušnosti ke klanu, nevratných změn, kódem nebo čím vlastně?
Tetování jsem objevil, když jsem hledal něco čistého, jednoduchého a zároveň významově plného. Deska se nám totiž začala pod rukama měnit a původní nápad na obal přestával fungovat. Narazil jsem na husy cupované orlem a přišlo mi to fantastické - souboj jednoho dobra s jinym dobrem, síly a elegance s jistotou a klidem. Mám k tetování obecně respekt, vnímám je jako symbol - mělo by mít konkrétní význam, ne jenom obrazový. Za formálně nejlepší tetování považuju autentické "kérky" z kriminálu, když v nich dokážete číst, je to jako kniha, biografie.
Na pražském Rádiu 1 připravujete pořad o literatuře. Jakým titulem by byla vaše kapela, kdyby byla knížkou?
Na začátku určitě novelou Mladý muž v neděli a ve všední den od Superviellea. Potom asi O‘Tooleho Spolčením hlupců, Prezydentem Krokadýlů od Warrena Millera a Queaneauovou Zazi v metru. Dneska nejspíš nějakým komiksem , křížencem mezi Hellboyem, Exitem od Thomase Otta a Manarovou Kamasutrou.
Na výtečný zvuk desky jste si museli počkat, protože zvukař a producent Ondřej Ježek u nás patří k nejžádanějším. Čím kromě zvuku albu přispěl?
Tak řeba tím, jak je rozumět zpěvu - vypíchnout ho je jeho nápad, pro někoho překvapivý. Taky měl docela dobrý nápad, že deska bude znít jinak než ostatní ze Silver Rocket, což se povedlo . Anebo že by potřeboval dostat piano z jednoho čtvrtého patra do jiného čtvrtýho patra na opačném konci Prahy. To se taky povedlo.
Kdy a kde vyjdete s novým albem poprvé na pódium?
Na třech koncertech, v Berlíně, Piensku v Polsku a 3. prosince v pražském klubu 007. Namísto klasických křtů desek, kde se všichni snaží vymyslet něco vtipného, to bude spíš vítání občánků. Spolu s námi budou hrát A Spoon Called Phranc, což jsou dvě hodně ulítlé Němky a trip-hopové trio River For Sale z Podluží.
Vaše stránky www.krasnej.net nabízejí např. generátor jmen metalových kapel - už ho nějací metalisti využili?
Hlavním nápadem bylo, že informace o kapele samotné budou jakoby potlačené a zařazené do hodně širokého kontextu věcí, které nás baví, vtipů, projektů a podobně. Jako když člověka poznáváte podle toho, jak se chová ve svém přirozeném prostředí. Vaše poznatky jsou pak blíž pravdě. Generátor vymysleli a napsali animátoři z Cattle Show, stejně jako já z Kostelce. Obsahuje ohromnou databázi různých koncovek, příšer, nechutností a bezbožností, ze kterejch potom opravdu nahodile skládá jména pro kapely. Systém je dokonalý a tuším, že na něj metalisti někde odkazují.
Rozdíl se dá krásně vystopovat v tom, jaké máme kořeny. Divokej Bill je z Úval, kde se konají tak čtyřikrát do roka v sokolovně takové zábavy či festivaly a hrají tam místní kapely bez rozdílu kvality a věku. Takže tam třeba vyleze naprosto obskurní kinderpunková parta Screaming Rats , zasloužilí bigbíťáci na ně shovívavě hledí a fandí jim.
| Odkaz na stránky, kde naleznete audioukázky skupiny |
Co je na tom podle vás špatně?
Na jednu stranu je hezké, když vás otcovská generace podporuje, ale když dospíváte, měl byste přece jít proti ní. Pro autentickou, osobitou tvorbu je to ale naprosto zničující prostředí - naučí vás, že úspěch je snadný, stačí když děláte přesně to, co od vás lidi chtějí. Divokej Bill je skvělý důkaz pro české kapely, že dostat se nahoru neni nic obtížného, stačí chtít a dělat to "správně".
Novou desku otevírá písnička o Syndikátu "zpocenejch a chlupatejch chlapů" - tahle byste se rádi viděli?
Zpívá se tam sice o chlapech, ale vztahuje se to samozřejmě i na holky, to je jenom takové záměrné macho klišé. Spíš jde o celou scénu, "spiknutí" kolem našeho vydavatelství Silver Rocket - kapel a nadšenců, fanoušků ze kterých se stávají kamarádi.
Kdo vlastně kapelu Ememvoodoopöká tvoří? Našel byste nějaký společný rys?Společných vlastností máme vlastně celkem málo, máme různý vkus, záliby, oblíbenou hudbu, koníčky, životní režim, zvyky, všechno. Společný je ovšem zvláštní, poměrně radikální smysl pro humor, díky němu kapela funguje.
Říkáte, že nová deska je završením gastronomické trilogie. Co název Dort jak brus vlastně znamená?
Dort jak brus znamená něco jako výborný. I když je to vlastně první oficiální dlouhohrající album, Dortu ještě předcházelo pár podomácku vyrobených desek - nejdůležitjší se jmenují Maso a Houby. I když Houby byly vlastně koncepční deska, název jsme měli dřív, než jedinou notu - stejně jako u Dortu název definoval obsah. Možná stojí za připomenutí, že naším debutem na vinylu byla skladba Chleba. V trilogii jde vlastně o takové přílohové intermezzo.
Na obalu je reprodukce japonského tetování - je pro vás značkou příslušnosti ke klanu, nevratných změn, kódem nebo čím vlastně?
Tetování jsem objevil, když jsem hledal něco čistého, jednoduchého a zároveň významově plného. Deska se nám totiž začala pod rukama měnit a původní nápad na obal přestával fungovat. Narazil jsem na husy cupované orlem a přišlo mi to fantastické - souboj jednoho dobra s jinym dobrem, síly a elegance s jistotou a klidem. Mám k tetování obecně respekt, vnímám je jako symbol - mělo by mít konkrétní význam, ne jenom obrazový. Za formálně nejlepší tetování považuju autentické "kérky" z kriminálu, když v nich dokážete číst, je to jako kniha, biografie.
Na pražském Rádiu 1 připravujete pořad o literatuře. Jakým titulem by byla vaše kapela, kdyby byla knížkou?
Na začátku určitě novelou Mladý muž v neděli a ve všední den od Superviellea. Potom asi O‘Tooleho Spolčením hlupců, Prezydentem Krokadýlů od Warrena Millera a Queaneauovou Zazi v metru. Dneska nejspíš nějakým komiksem , křížencem mezi Hellboyem, Exitem od Thomase Otta a Manarovou Kamasutrou.
Na výtečný zvuk desky jste si museli počkat, protože zvukař a producent Ondřej Ježek u nás patří k nejžádanějším. Čím kromě zvuku albu přispěl?
Tak řeba tím, jak je rozumět zpěvu - vypíchnout ho je jeho nápad, pro někoho překvapivý. Taky měl docela dobrý nápad, že deska bude znít jinak než ostatní ze Silver Rocket, což se povedlo . Anebo že by potřeboval dostat piano z jednoho čtvrtého patra do jiného čtvrtýho patra na opačném konci Prahy. To se taky povedlo.
Kdy a kde vyjdete s novým albem poprvé na pódium?
Na třech koncertech, v Berlíně, Piensku v Polsku a 3. prosince v pražském klubu 007. Namísto klasických křtů desek, kde se všichni snaží vymyslet něco vtipného, to bude spíš vítání občánků. Spolu s námi budou hrát A Spoon Called Phranc, což jsou dvě hodně ulítlé Němky a trip-hopové trio River For Sale z Podluží.
Vaše stránky www.krasnej.net nabízejí např. generátor jmen metalových kapel - už ho nějací metalisti využili?
Hlavním nápadem bylo, že informace o kapele samotné budou jakoby potlačené a zařazené do hodně širokého kontextu věcí, které nás baví, vtipů, projektů a podobně. Jako když člověka poznáváte podle toho, jak se chová ve svém přirozeném prostředí. Vaše poznatky jsou pak blíž pravdě. Generátor vymysleli a napsali animátoři z Cattle Show, stejně jako já z Kostelce. Obsahuje ohromnou databázi různých koncovek, příšer, nechutností a bezbožností, ze kterejch potom opravdu nahodile skládá jména pro kapely. Systém je dokonalý a tuším, že na něj metalisti někde odkazují.