Lidovky.cz

Stále mi ještě zbývá dost sil

Kultura

  12:31
PRAHA - Minulý týden měl za sebou ministr kultury Vítězslav Jandák sto dní v úřadu. S rozhovorem pro Lidové noviny souhlasil, ale protože až do konce roku nenašel čas se sejít osobně, zvolili jsme písemnou formu.

Ministr kultury Vítězslav Jandák foto: Marta Myšková ČTK

LN Jak sám sebe hodnotíte po sto dnech v úřadu?
Že se snažím, seč mi síly stačí. Že to dělám poctivě, s plným nasazením, s určitou vizí a že mne to pořád ještě baví, ačkoli se mi to hrstka lidí snaží stále znepříjemňovat. Vždyť víte.

LN Když jste se rozhodl přijmout funkci ministra, co byla pro vás největší motivace?
Taková nabídka je přeci zcela mimořádnou výzvou zkusit dokázat něco, co člověk dosud neřešil, protože k tomu ani neměl příležitost. Ale peníze ani velmi pomyslná sláva to nebyly, to mi věřte.

LN Znamená vaše ministerské angažmá, že jste herectví definitivně pověsil na hřebík?
S herectvím jsem samozřejmě na nějaký čas skončil. Nevím, na jak dlouho. Ale i kdybych předpokládal, že navždy, nikdy se neříká nikdy.

LN Nelitujete a neměl jste už pocit, že jste přecenil své síly?
Jak to zpívala Edit Piaf? Nelituji ničeho. Každý člověk v životě někdy své cíly přecení. Nejde o pocity. Jde o to, jaké závěry z toho v tu chvíli vyvodíte. Já si myslím, že i na tuto náročnou funkci mám a stále ještě mi zbývá dost sil.

LN Co říkáte tomu, že jste nejoblíbenější politik? Myslíte, že jste si to zasloužil a mají pro vás tyto průzkumy váhu?
Samozřejmě, že to potěší, stejně jako by mě asi zamrzelo, kdybych byl politikem nejméně oblíbeným. A jsem hrdý na to, že mě lidi mají rádi, přestože jim někteří novináři naznačují, že moje obliba svědčí o jakési jejich nedospělosti nebo hlouposti. Ale to je ten starý a stále stejný problém několika intelektuálních snobů, kteří by potřebovali vyměnit národ, aby konečně někdo pochopil jejich výjimečnost a ušlechtilost.

LN V říjnu jste oznámil, že se vám podařilo zastavit klesající trend přísunu financí do kultury. Jenže kultura pouze získala nominálně vyšší část, než kdyby v čele resortu zůstal Pavel Dostál. V porovnání s předchozím rozpočtem jde opět o nižší procento (0,47 -tj. o dvě setiny). Čili trend pokračuje. Je vůbec šance tento přístup změnit a co pro to uděláte?
Úvodem technická poznámka. Je třeba čtenářům upřesnit, k čemu porovnáváte těch 0,47 procenta. Podle toho zlomku předpokládám, že porovnáváte návrh rozpočtu kapitoly kultura k celkovým výdajům státního rozpočtu... Líbí se mi to vaše "pouze". Jsem však rád, že aspoň přiznáváte, že "kultura získala nominálně vyšší část, než kdyby v čele resortu zůstal Pavel Dostál". Zastavit nominální pokles byl přeci první krok a rozhodně nebyl snadný. A měl jsem na to jen pár dní, za permanentní palby novinářů. Možná dokonce, že po třetím čtení rozpočtu získá kultura ještě nějakou tu setinku navíc, takže ani procentuálně nepůjde o pokles. A když se vám podaří klesající trend zastavit, vytváříte si předpoklad pro to, aby v další etapě mohl stoupat. To taky není málo. Navíc zapomínáte, že se snažím - a to se mi též pomalu, ale jistě začíná dařit - získávat peníze i z jiných zdrojů, než je státní rozpočet. Ostatně i sami lidé z kultury hovoří o nutnosti vícezdrojového financování. Takže šanci na změnu vidím. A co pro to dělám? Pracuji. Jednám, mluvím, přesvědčuji. K faktům přidávám emoce, k emocím fakta...

LN Výše financí v grantech a programech na podporu živého umění nedosahuje ani úrovně roku 2000. Jak je to možné a co s tím hodláte dělat?
Na to je jednoduchá odpověď. Až do roku 2000 bylo zajišťování těchto zdrojů jen na státu. Po vzniku krajů jsou grantové programy v řadě případů podporovány z krajských rozpočtů. Někde jsou dokonce kraje zřizovateli kulturních institucí přímo. To je běžná praxe v západoevropských zemích a my jsme po ní už od poloviny devadesátých let sami volali. Mimochodem, právě na tomto příkladu vidíte, jak se věci sice pomalu, ale přeci jen vyvíjejí. Vždyť nejrůznější grantové programy tady nebyly od pradávna a možnost podpory z jiných než centrálních zdrojů také ne.

LN Kulturní iniciativa, která vzešla ze zástupců nezávislého umění, navrhuje systémové řešení a navýšení kapitoly 334 o 300 milionů korun. Co na to říkáte?
Čemu říkáte "nezávislé" umění? To, že nejsou zřizováni státem, kraji nebo městy? Ale i oni jsou závislí na podporách či chcete-li dotacích, právě od státu, krajů či měst. A také od sponzorů a také z dalších zdrojů (evropské fondy apod.). To za prvé. A za druhé: To, jestli bude rozpočet kapitoly 334 (kultura) navýšen o 300 milionů nebo třeba i třikrát tolik, nezávisí přeci jen na mně nebo lidech na ministerstvu kultury. Základní rozpočtová čísla stanovuje ministerstvo financí, pak se o nich tvrdě jedná ve vládě, potom v poslanecké sněmovně a v konečné fází může ministr kultury pracovat pouze s tím, co od vlády a od sněmovny dostane. Myslí si snad někdo, že záměrně navrhuji nízké požadavky a jsem spokojen s tím, co se pro kulturu vyčlení? Samozřejmě, že s podobným návrhem souhlasím a samozřejmě, že se budu snažit ty prostředky získat. Ale nezapomínejte, že ministerstvo kultury má i spoustu mandatorních výdajů: ze zákona zabezpečuje platy a provoz církví; samo je zřizovatelem národních kulturních institucí; má povinnost zabezpečovat prezentaci české kultury v zahraničí - to jsou všechno položky, které musíte pokrývat prioritně.

LN Myslíte si, že vámi slíbené navýšení o sto procent do oblasti živého umění může něco vyřešit? I tak se jedná o částku nižší, než jakou získají dva filmové festivaly - Karlovy Vary a Zlín.
Paní redaktorko, když vám někdo zdvojnásobí plat, také vám to samozřejmě leccos vyřeší... Ale vážně, vy jste špatně položila otázku. Opakuji znovu: my musíme zabezpečit především tu oblast "živého umění", kde jsme sami zřizovateli, což jsou Národní divadlo, Státní opera, Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor. Ostatní divadla, orchestry, soubory apod. přeci zřizuje někdo jiný a příspěvek od nás je pouze jakýmsi přilepšením, třešničkou na dortu, nikoli základním zdrojem na provoz. A za druhé: proč proti sobě stavíte tento druh umění a filmové festivaly? Mnozí jiní umělci, ale i politici by vám řekli, že to je přeci stejně významná reprezentace české kultury (a možná vzhledem k mezinárodnímu dopadu i významnější), jako festivaly umění tanečního, hudebního, výtvarného... Mimochodem, ani na tyto festivaly nebylo před časem snadné prostředky ze státního rozpočtu získat. Byly i názory, že je to jen pustá komerce, a ta ať si na sebe vydělá. A opět: i v jiných zemích Evropy získávají filmové festivaly prostředky z veřejných rozpočtů. Krom toho: snad si nemyslíte, že by se Karlovy Vary a Zlín daly uspořádat jen ze státních zdrojů. Dám vám ještě jiný příklad: Pražské jaro (o jehož prospěšnosti jistě nepochybujete) dostává od státu a města Prahy částku, která pokrývá zhruba dvacet procent rozpočtu. Ale bez této podpory by muselo svůj program výrazně redukovat. Bylo by to správné?

LN Minulý týden se konala manifestace za jedno procento ze státního rozpočtu do kultury. Nezdá se vám to nedůstojné, když patnáct let po listopadu je třeba za něco takového manifestovat?
Už jsem to říkal ve středu při jiné příležitosti: oni demonstrovali před vraty sněmovny, já demonstruji uvnitř této instituce. A nejen tam. Také ve vládě a při celé řadě dalších příležitostí. Je-li to nedůstojné? Po celém světě demonstrují občané za to, co považují za svá práva. U nás v sobotu odboráři za některé pasáže Zákoníku práce. Jinde ve světě, a to i v zemích s velmi vyvinutým demokratickým systémem, to jsou různé profesní organizace - dopraváci, piloti, zemědělci, učitelé. Zdá se vám to nedůstojné? A aniž bych to chtěl nějak snižovat, dá se sešlost několika desítek lidí nazývat expresivně "manifestací"? Vždyť na každé slušné venkovské svatbě je několikanásobek počtu, jaký se manifestace zúčastnil. Na druhé straně říkám, že každý podpůrný hlas pro kulturu je dobrý, i kdyby to nebylo ve Sněmovní ulici, ale na náměstí v malém okresním městě. A ještě na okraj. Prapor té hrstky lidí, která manifestovala, třímala paní Yvona Kreuzmanová. Je zvláštní, že právě ona trpí nedostatkem, protože léta patří k nejštědřeji obdarovávaným umělcům. Jenom letos dostala společnost Tanec Praha, kterou vede, od našeho ministerstva, hlavního města Prahy a Prahy 3 téměř 8 milionů, přesně 7 855 tisíc korun.

LN Proč jste zrušil kinematografický odbor na ministerstvu kultury?
Kinematografie měla na ministerstvu kultury výjimečné, nesystémové postavení, tedy samostatný odbor. Jako by pořád ještě platilo to bolševické Leninovo: "Ze všech umění je pro nás nejdůležitější film." Já jsem ji jenom vrátil do systému na úroveň oddělení. Stejně je na tom literatura, divadlo nebo výtvarné umění.

LN Co bylo hlavním důvodem personálního auditu? Jaký měl smysl, když tvrdíte, že k reorganizaci nedojde a personální změny budou zcela nepatrné?
Zjistit, zda ministerstvo pracuje efektivně. To se stalo. K reorganizaci dojde. Ale vy jste mne asi neposlouchala pozorně. Personální audit ukázal, že se na ministerstvu pracuje na intenzitu zhruba sedmdesáti, pětasedmdesáti procent. To ale přeci neznamená, že by mělo třicet procent lidí odejít. Takže teď půjde především o to, aby se začalo pracovat, no řekněme, když ne na sto deset, tak alespoň na devadesát pět procent. Ukáže-li se, že někdo toho není schopen, teprve pak se s ním rozloučíme. Ti plus minus dva lidé jsou z úrovně nejvyššího managementu - tedy ředitelé odborů. Mě zajímali náměstci a právě ti ředitelé. Dál já sahat nebudu. Kvalitu pracovníků na odborech, odděleních atd. směrem dolů po pyramidě musí řešit zodpovědní vedoucí. Přijdeli ředitel odboru s tím, že pan X nebo paní Y na svoji práci, jejíž intenzita a kvalita se nutně musí zvýšit, nestačí, pak se s dotyčným rozloučíme. Ten audit měl velký smysl, mimo jiné i motivační. A pak, audit není jenom o propouštění a personálních obměnách, ale především o perspektivách, dalším vzdělávání, možnostech růstu a také o změně způsobu myšlení.

LN Patnáct let se pracuje na novele zákona o kinematografii. První verze jste již předložili, co uděláte pro to, aby se zákon podařilo prosadit? Myslíte si, že může projít v současné podobě a po vašich úpravách?
Chcete snad říci, že zákon o Státním fondu kinematografie se přijal v roce 1991 a od té doby nic? Každý zákon musí být připraven tak, aby vyhovoval všem zúčastněným stranám. A především tak, aby měl šanci projít Poslaneckou sněmovnou. Předešlé verzi se to nepodařilo a já se ani nedivím. Věřím, že po složité diskusi jsme dospěli k řešení, které má šanci projít.

LN Opravdu si myslíte, že se na Letní filmové škole v Uherském Hradišti sjíždějí narkomani? Mám k dispozici článek ze zlínských novin, kde poslanec Seďa tyto vaše výroky potvrzuje.
Paní redaktorko, není nic snadnějšího, než vytrhnout z kontextu slova nebo věty, která byla možná a třeba i v poněkud jiné podobě řečena v lehkém tónu neformálního rozhovoru. Já ten článek mám k dispozici také. Vy opravdu věříte všemu, co se píše v novinách? Ale pokud má být tento můj údajný výrok neustále omílán, upřesním ho: rozhodně si nemyslím, že se na LFŠ sjíždějí jen nebo především narkomani. A pokud se tam sjíždějí, tak zřejmě ve stejné míře jako na jiné filmové festivaly.

LN Nehrají ve vašem vztahu k festivalu roli spíše osobní animozity vůči panu Králíkovi, který kritizoval vaše jmenování...
Bez komentáře. Na nedůstojnou otázku nelze dát důstojnou odpověď.

LN Už jste měl možnost seznámit se s hlavními problémy a úkoly resortu. Jak hodnotíte působení vašeho předchůdce?
Pavel Dostál jistě řídil ministerstvo, jak nejlépe uměl. Že mi ho nezanechal bez problémů, se už dnes ví. Já se rovněž snažím dělat svou práci co nejlépe. A jistě i ten, kdo přijde po mně, bude tvrdit, že po mně zbyla spousta práce. I když jsem po třech měsících moudřejší než po třech dnech po nástupu, nebylo by ode mne fér pronášet příliš kritická slova, byť by mohla být oprávněná.

LN Ministerstvo kultury má do vlády připravit návrh kulturní politiky státu. Mohl byste stručně shrnout svou představu nebo základní ideové body?
Zatím nemohu, právě proto, že ten návrh máme připravit a jsme teprve ve stádiu prvních úvah. Základní ideové body se jistě brzy dozvíte z tezí volebního programu ČSSD, které budou brzy zveřejněny a na jejichž přípravě jsme se též logicky podíleli.

LN Několikrát jste označil, i když omylem, ministerstvo za firmu. Myslíte si, že by mělo fungovat jako firma?
Proč omylem? ministerstvo musí být dobře fungující firmou. Musí efektivně pracovat, dobře hospodařit se svěřenými prostředky, mít svoji vizi, získávat do svých řad kvalitní pracovníky... Co je na tom špatného?

LN Ministerstvo si rovněž před rokem objednalo analýzu situace v oblasti umění pro léta 2007-2013. Co jste z ní vyvodil? Z rozpočtu pro rok 2006 to vypadá, jako by ani neexistovala...
Vámi zmiňovaný materiál je materiálem koncepčním a týká-li se let 2007 - 2013, těžko z něj vyvozovat konkrétní závěry pro rok 2006. To zadání není náhodné. Přesně pro tyto roky se připravuje nový rozpočet Evropské unie. S materiálem jsem se samozřejmě seznámil a dostali či ještě ho dostanou k prostudování moji nejbližší koncepční spolupracovníci. A ještě k rozpočtu: ten se přeci připravuje nejméně rok napřed, takže byl v zásadě hotov ještě za mého předchůdce. 

LN Pokud jde o peníze na památky, neuvažoval jste o tom, že by se ministerstvo podílelo na zisku z oblasti turistického ruchu? Mělo by to logiku... Nebudete jednat s ministrem pro místní rozvoj?
Budete se možná divit, ale budu. První kroky jsme k tomu udělali ještě před tím, než jste mi položila tyto otázky. A chci jednat nejenom s ministrem Martínkem.

LN Říkal jste, že máte za sebou jednání se sponzory, kteří mají zájem podílet se na záchraně památek. Můžete to konkrétně rozvést?
Zatím nikoli. Jedna věc jsou jednání, druhá pevně uzavřené smlouvy. Ale nebojte se, jakmile k těm smlouvám dojde, dám vám vědět.

LN Budete usilovat o změnu legislativy, která by podpořila vícezdrojové financování a odpisy z daní při financování kulturních aktivit? Nikomu z vašich předchůdců se to nepodařilo. Proč myslíte, že je to takový problém?
Daňový systém v každém státě je pevně provázán a dán přesně formulovanými zákony. Nestačí jen přijít za ministrem financí a do sněmovny s požadavkem na daňové asignace pouze pro kulturu. Víte stejně dobře jako já, že se hovoří o reformě veřejných financí, a tedy i daňového systému. Až ji ekonomové připraví tak, že přinese celkové zlepšení a vláda pro ni získá většinovou podporu ve sněmovně, splní se nám naše dlouholeté přání. Do té doby mohu o změnu pouze usilovat. Víte, že dosud nikdo nespočítal, zda by financování kulturních aktivit prostřednictvím daňových odpisů přineslo do kultury více peněz? Ona by totiž zase na druhé straně klesla celková daňová výtěžnost a je dost možné, že bychom na tom posléze byli hůř... Co když by se daňoví poplatníci rozhodli dávat méně peněz na kulturu ve prospěch například sportu, zdravotnictví, ekologie ?

LN Proč jste se rozhodl podpořit zachování točny v zámecké zahradě v Českém Krumlově? Názory památkářů a UNESCO, které je údajně také proti, neberete v potaz? Nestálo by za to uvažovat o přestavbě točny do původní podoby?
Jsem rád, že i vy připouštíte možnost zachování točny. Jsem rovněž rád, že k informaci o stanovisku UNESCO připojujete slovíčko údajně. Odpovím proto protiotázkou: Co je podle vás cennější? Když do zámecké zahrady přijde v létě na nepochybně zcela mimořádný divácký zážitek několik desítek tisíc turistů, nebo když se jinak jistě vzácnou zámeckou zahradou bude jen tak prohánět vítr a sem tam se tam potkají maminky s kočárky a důchodci s pejsky? Divadelní točna v zámecké zahradě je fenomén, jenž nemá široko daleko obdoby. Zahradě jako takové v ničem neubližuje. Jsem přesvědčen, že kdyby dnes zahradu obhospodařovali páni z Růže (myslím ty skutečné, středověké), neváhali by s vybudováním točny ani minutu. Protože jistě také sledujete diskuse o dalším vývoji, víte určitě, že se dosavadní podoba točny změní. Architekti dostali za úkol pracovat na jejím odlehčení a navíc vymyslet systém, jak po skončení letní sezony umístit točnu pod zem, takže nebude prostředí zahrady rušit vůbec. Povím vám ještě něco: místní znalci tvrdí, že mnozí z návštěvníků točny absolvují ještě před večerním představením prohlídku zámku. Ale naopak: většina návštěvníků, kteří si přijedou zámek prohlídnout, nezabloudí poté do zahrady ani náhodou. Takže já být českokrumlovským kastelánem, dělám vše pro to, aby tam ta točna byla, protože mi zvýší návštěvnost památky, o kterou pečuji, a nepíšu nebo neiniciuji udavačské dopisy do zahraničí, abych ji zničil a zadupal do země ještě dřív, než přijde architekt, který mi její umístění pod zem vymyslí.

LN Jak vypadá projekt Domu pro umělce seniory? Víte, že existuje i jiný projekt Dům čtyř múz, který organizuje Nadace Charta 77, Nadace Život umělce a Agentura Schok? Myslíte si, že je vhodné, aby takový projekt budoval stát, není to spíš věc pro nadace?
Klasika. Já oznámím záměr a mnozí se vzápětí ptají, jak už jsme s ním daleko. Diskutujeme, paní redaktorko, zvažujeme. Pokud se skutečně ukáže, že takový dům jsou schopny vybudovat ať už vámi jmenované či jiné nadace, bude jen dobře. Budou-li k tomu potřebovat pomoc státu, chceme být připraveni. Nenajde-li se pro tento záměr nikdo jiný, pak budu samozřejmě prosazovat i nadále, aby se o osud zestárlých a osamocených umělců zajímal stát. Samozřejmě můžete namítnout, že zestárlý umělec je senior jako kdokoli jiný a může se proto zajímat o standardní místo ve standardním domově důchodců, ať už bude jeho zřizovatelem stát, kraj, obec či někdo jiný. Ale sama musíte z vlastní zkušenosti s herci, muzikanty či výtvarníky vědět, že u nich probíhá proces stárnutí ne vždy obvyklým způsobem. Potřebují okolní svět, potřebují se navzájem, potřebují mít možnost tvořit i tehdy, když by mohli pohodlně odpočívat na takzvaném zaslouženém odpočinku. Proto jejich dům může být také otevřený veřejnosti, a stát se tak zajímavým kulturním centrem. Ale jestli se tohoto tématu chopí někdo jiný, než stát, tím lépe.
Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.