Kundera je nejznámějším a nejčtenějším spisovatelem českého původu, i když některé jeho opusy v češtině vůbec nevyšly. Jeho knihy oceňuje kritika i čtenářská obec po celém světě.
Jeho díla však rozhodně nepatří k jednoduchým: Kundera v nich důmyslně rozvíjí svá oblíbená témata iluzívnosti života i politiky, vykořenění jedince, relativizace a manipulace, rozostření kořenů či dichotomie lehkosti a tíhy lidského života.
Kundera žije několik desetiletí ve Francii a dlouhodobě se straní
pozornosti českých médií. Mnoho čtenářů debatuje nad tím, zda je dnes Kundera ještě autor český, nebo již francouzský.
Loni však bylo v tuzemsku o tomto rodákovi hodně slyšet. Autor konečně svolil k tomu, aby v češtině oficiálně poprvé vyšel jeho zásadní román Nesnesitelná lehkost bytí. I s tím, že 21 let předtím dílo již vyšlo v exilovém nakladatelství Škvoreckých, dosáhla kniha obrovského čtenářského úspěchu.
Loni také Kunderu v Česku ocenila nově vzniklá Akademie literatury české. Udělila mu Cenu Ladislava Fukse za životní zásluhy o rozvoj české literatury.
Státní cenu za literaturu udílí porota jmenovaná vždy pro každý ročník buď za mimořádný literární výkon v uplynulém roce či za celkovou tvorbu, někdy kombinuje obé. Předsedou poroty pro letošní rok je literární kritik a historik a vysokoškolský pedagog Aleš Haman.
Cena za literaturu se udílí společně se stejným oceněním za překlad vždy u příležitosti státního svátku 28. října. S cenami je spojena odměna 300.000 korun pro každého z laureátů. O opětné zavedení státní ceny za literaturu se zasloužil někdejší ministr kultury Pavel Tigrid. Z jeho iniciativy se udílejí od roku 1995.
Milan Kundera na snímku z roku 2005. foto: ČTK
