Nese si s sebou stigma „gotické“ kapely, i když s tímto úsměšným pseudostylem přestala koketovat v polovině 80. let. Tvrdí o sobě, že hraje rock’n’roll, byť používá automatického bubeníka. A především – už 18 let (sic!) nevydala novou řadovou desku, a nejenže stále přitahuje na koncertech pozornost, ale činí tak i díky novým písničkám. Jmenuje se The Sisters Of Mercy.
Kapela pojmenovaná po známé písničce Leonarda Cohena (jehož jinou písničku – Teachers – i předělala k obrazu svému) je kapelou jen co do počtu lidí. Ve skutečnosti se jedná o projekt zpěváka a skladatele Andrewa Eldritche. Někteří z doprovodných kytaristů (dlouhá léta už pouze dvou, baskytaru převzal též automat) sice občas přispívají i na novou produkci kapely, sestava se ale postupně mění. Její současná, omlazená podoba je stará zhruba tři roky.
„Sisters“ koncertují s železnou nepravidelností. Některé roky se nesou ve znamení horečné aktivity: naposledy turné k čtvrtstoletému výročí existence kapely v roce 2006, které její členy zaválo i do tak exotických míst, jako byl Balkán, Moskva a – vzhledem k Eldtritchovým slovům, že „nikdy nebude hrát ve Francii“, nejvíce překvapivě – i do Paříže. Letošek patří k těm odpočinkovějším. 
Koncert na festivale Suikerrock v belgickém Tienenu, který „Sestry“ odehrály 26. července, byl teprve druhým a zatím posledním potvrzeným, byť neoficiálně je v plánu i další překvapivá zastávka: v Bulharsku. A narozdíl od prvního letošního koncertu v Portugalsku, kdy některé písničky měly instrumentální podobu (oficiálně kvůli problémům s mikrofonem, spekulovalo se ale i o Eldritchově hlasové indispozici), ten belgický ukázal, že skupina i s 49letým momentálně téměř bezvlasým frontmanem dokáže mobilizovat své schopnosti. Ostatně při chuti a při síle se The Sisters Of Mercy předvedly i před třemi lety na festivalu Love Planet v Táboře.
Koncert konaný na slušně zaplněném náměstí městečka ležícího nedaleko Bruselu přinesl dvě, respektive tři překvapení. Jednak to byla již výše zmiňovaná dobrá forma všech tří „Sester“. Dále to byl fakt, že Eldritch – vyhlášený náruživý kuřák – si ani jednou nezapálil. A v neposlední řadě to byla sestava odehraných písniček. Setlist, který měl v poslední době stále rigidnější podobu, byl přeházen, do závěrečné části se po sedmi letech vrátily svižné coververze od Motörhead a Garryho Glittera (svědčící o Eldritchově zálibě slučovat neslučitelné) a zcela nečekaně se tam objevila i jedna skladba z raného období kapely, nikdy oficiálně nevydaná a známá především z demo verzí či studiových sessions s příznačným názvem Good Things (Dobré, či spíše Příjemné věci).
Skalní fanoušci, kteří se na čím dál ojedinělejší koncerty kapely stahují i z odlehlých koutů kapely – vedle autora recenze stál nadšenec až z Jihoafrické republiky! – jsou šťastní už ze samotného faktu, že kapela ještě hraje. Detail v podobě léta nehrané vykopávky pak vzbuzuje nadšení téměř exatické.
Skupina sice na novou tvorbu zcela nezanevřela, v posledních letech ale výskyt nových písniček slábne – zatím poslední do koncertního programu přibyla v roce 2006. O nových deskách nemluvě. Posledním řadovým albem bylo Vision Thing z roku 1990, pak už jen dvě kompilace a nedávno reedice trojice základních desek. V roce 1997 po ukončení svazku s vydavatelstvím WEA přitom „hrozilo“ obnovení ediční činnosti sérií samostatných singlů, zůstalo ale jen u plánů.
The Sisters Of Mercy nepřinesly do hudby žádnou revoluci, jejich neotřelý přístup k tvorbě vlastních i převzatých věcí je ale svým způsobem nenapodobitelný. Jejich vystoupení mohou být nabitá energií jako ten uplynulý koncert v Tienenu, ale mohou končit i rozčarováním těch nejvěrnějších fanoušků.
„Sisters“ jsou typickým příkladem skupiny, kterou lze buď mít rád, anebo ne – jakýkoliv pokus o nezávislé hodnocení selhává. A co o sobě říká sama skupina? Nejlépe o tom svědčí citace z jejich oficiálních internetových stránek, kterou je nejlépe podat v anglickém originále: „We are a rock'n'roll band. And a pop band. And an industrial groove machine. And intellectual love gods in our spare time. We make records, sometimes. We play concerts, sometimes“