Nápad zahrát si akusticky vznikl na konci roku 2006 a v následující sezoně odehráli The Young Gods první miniturné. „Čím víc jsme hráli, tím víc nás to bavilo a v této netradiční roli jsme se zlepšovali. Už to přestávala být jen legrace nebo nějaké cvičení... Chtěli jsme to nějak zvěčnit,“ říká o rozhodnutí nahrát akustické album zpěvák Franz Treichler.
Jejich nový model je pro publikum o to překvapivější, o co víc mají zkušeností s živým hraním „klasických“ elektronických The Young Gods. Jejich show byly vždy divoké, hlasité, agresivní; silná je i vizuální složka, plná světel, protínajících oblaka kouře.
Intimnější atmosféra
Pro akustické album nesložili nové písně, ale rozhodli se „překopat“ své starší, změnila se i pódiová prezentace. „Show je v případě akustických koncertů velmi skromná a jednoduchá. Žádná výrazná světla, žádné speciální efekty. Snažíme se vytvořit intimnější atmosféru a sázíme na přirozenost, která by měla odrážet hudbu,“ říká Treichler.
Deska Knock on Wood poskytla útočiště jedenácti skladbám. Jejich výběr byl, jak říká Treichler, náhodný. Fanoušci na ní najdou starou klasiku Our House, Gasoline Man, Skinflower nebo She Rains, skladby poslední studiové desky I’m the Drug nebo Everythere i výpůjčky od jiných kapel (dvanáctiminutová Ghost Rider od Suicide, Everything in its Right Place od Radiohead nebo If Six was Nine Jimiho Hendrixe – k nalezení na příjemném bonusovém DVD se záznamem koncertu v Curychu a Paříži). Nový zvuk The Young Gods lze nejlépe definovat jako psychedelický bluesfolk (s nástroji jako sitar nebo bonga), zkombinovaný s minimem elektroniky (a hraček, jako je třeba dětský megafon v písni Lounge Route).
Treichlerův hlas je čistý a silný, s novou svobodou projevu perfektně sžitý: „Najednou mám tolik prostoru, tolik možností, mám šanci se zhluboka nadechnout. Elektronika je vždycky trochu direktivní a musíte se přizpůsobit vy jí.“ Pro mnohé fanoušky bude nová deska dokonalé překvapení. A velký zážitek.
HODNOCENÍ LN
****
The Young Gods: Knock on Wood
PIAS 2008
Jejich nový model je pro publikum o to překvapivější, o co víc mají zkušeností s živým hraním „klasických“ elektronických The Young Gods. Jejich show byly vždy divoké, hlasité, agresivní; silná je i vizuální složka, plná světel, protínajících oblaka kouře.
Intimnější atmosféra
Pro akustické album nesložili nové písně, ale rozhodli se „překopat“ své starší, změnila se i pódiová prezentace. „Show je v případě akustických koncertů velmi skromná a jednoduchá. Žádná výrazná světla, žádné speciální efekty. Snažíme se vytvořit intimnější atmosféru a sázíme na přirozenost, která by měla odrážet hudbu,“ říká Treichler.
Deska Knock on Wood poskytla útočiště jedenácti skladbám. Jejich výběr byl, jak říká Treichler, náhodný. Fanoušci na ní najdou starou klasiku Our House, Gasoline Man, Skinflower nebo She Rains, skladby poslední studiové desky I’m the Drug nebo Everythere i výpůjčky od jiných kapel (dvanáctiminutová Ghost Rider od Suicide, Everything in its Right Place od Radiohead nebo If Six was Nine Jimiho Hendrixe – k nalezení na příjemném bonusovém DVD se záznamem koncertu v Curychu a Paříži). Nový zvuk The Young Gods lze nejlépe definovat jako psychedelický bluesfolk (s nástroji jako sitar nebo bonga), zkombinovaný s minimem elektroniky (a hraček, jako je třeba dětský megafon v písni Lounge Route).
Treichlerův hlas je čistý a silný, s novou svobodou projevu perfektně sžitý: „Najednou mám tolik prostoru, tolik možností, mám šanci se zhluboka nadechnout. Elektronika je vždycky trochu direktivní a musíte se přizpůsobit vy jí.“ Pro mnohé fanoušky bude nová deska dokonalé překvapení. A velký zážitek.
HODNOCENÍ LN
****
The Young Gods: Knock on Wood
PIAS 2008