Zahájí také zároveň 100. výročí tohoto kina, jehož oslavy naplno propuknou letos na podzim. Mezinárodní hudební festival Pražské jaro začal 12. května a potrvá do 3. června.
Erotikon natočil Gustav Machatý v roce 1929 a premiéru měl o rok později, již v době nástupu zvukového filmu, kdy i pražská kina instalovala zvukové aparatury. Přesto patří mezi málo reprezentativních prací české němé kinematografie, které se mohou srovnávat se zahraniční produkcí.
Námět milostného zklamání dcery železničního hlídače režisérovi poskytl Vítězslav Nezval, jenž kvůli obavám z výpadů svých druhů z avantgardního uměleckého sdružení Devětsil nebyl v titulcích uveden. Na úspěchu se podílely herecké výkony hlavních představitelů, jež si Machatý vybral z reklamních důvodů v zahraničí, aby podtrhl světovost projektu.
Není třeba slovo či barva
Snímek byl ve své době cenzurován. I když divákovi vychovanému dnešní tvorbou by se asi zdálo, že erotika je obsažena jen v názvu díla. Machatého černobílý němý film je ovšem výmluvným důkazem toho, že k intenzívnímu zachycení pocitů a atmosféry není třeba slovo či barva.
Národní filmový archiv snímek při záchraně v první polovině 90. let rozšířil o nově objevené záběry. Do té doby známá verze byla o 600 metrů kratší. Podařilo se ale koupit unikátní kopii od sběratele Milana Volfa. Šlo o původní distribuční verzi, v níž byly zachovány i neznámé záběry.
Rekonstruovaný film byl pak představen na mnoha místech v zahraničí, mimo jiné i v pařížském Louvru. Na konci 90. let zahájil přehlídku českých filmů v New Yorku a slušný úspěch měl i při projekci v prestižním sále Národního filmového divadla v Londýně. I tam ho provázela nově připsaná hudba skladatele Jana Klusáka.