Jednou z událostí, která symbolizovaly postupný rozklad vládnoucího režimu, byl i koncert americké písničkářky Joan Beaz, která 10. června 1989 na Bratislavské lyře veřejně přivítala Václava Havla. Jeden z hlavních představitelů Charty 77 a celého opozičního hnutí Václav Havel byl zatčen v lednu 1989 na začátku takzvaného Palachova týdne, kdy si veřejnost připomínala 20. výročí protestního sebeupálení studenta Jana Palacha. Havlovo zatčení a následné odsouzení vyvolalo vlnu protestů a na jeho obranu vznikla petice, pod kterou se podepsali i lidé mimo disent. Havel byl nakonec v květnu propuštěn.
Nosil jsem jí tu kytaru...
Již začátkem června se pak konal v Bratislavě tradiční festival populární hudby Bratislavská lyra. Jedním z jeho zahraničních hostů byla známá americká písničkářka a mírová aktivistka Joan Baez, která mimo jiné v roce 1976 protestovala proti uvěznění členů undergroundové skupiny Plastic People of the Universe.
Bezpečnostní složky, které aktivity disidentů bedlivě sledovaly, byly v pohotovosti. Již odpoledne před koncertem se v bratislavském hotelu Fórum Baezová setkala s aktivisty Charty 77 a Nezávislého mírového sdružení. Vzhledem k přítomnosti Státní bezpečnosti (Stb), která sledovala Václava Havla, vzala zpěvačka aktivisty do svého autobusu, jímž jela do haly. Do zákulisí pak Havla propašovala jako svého technika, co jí nese kytaru. "Nechtěl jsem, aby mě StB sebrala před koncertem, tak jsem si vymyslel, že jí budu dělat bedňáka. Nosil jsem jí tu kytaru, a to mě skutečně zachránilo," vzpomínal později Havel.
V sále čekalo písničkářku přes 2000 lidí. Kromě anglicky a španělsky zpívaných písní ze svého repertoáru zařadila do programu polskou píseň, kterou zpívala den předtím vůdci polského opozičního odborového svazu Solidarita Lechu Walesovi na koncertě v Gdaňsku. Další píseň, uvedenou slovensky, věnovala Chartě 77, Nezávislému mírovému hnutí a disidentovi Petrovi Cibulkovi. A jako své hosty v publiku pak pozdravila Václava Havla a jeho přátele. Sklidila bouřlivý aplaus.
Na protest
Překvapení pořadatelé zareagovali až poté, co Baez na jeviště pozvala bratislavského písničkáře Ivana Hoffmana. Během jeho písně, která kritizovala tehdejší režim, mu na příkaz "shora" vypnuli mikrofon. Hoffman přesto píseň dospíval až do konce a na protest proti tomuto zásahu věnovala Baez další písničku právě jemu.
Na závěr koncertu pak pozvala na scénu písničkáře Vladimíra Mertu, který vystupoval v první části programu. Po několika taktech společné písně však zvukoví technici opět vypnuli mikrofony a koncert ukončili. Členové Stb, označení jako pořadatelé, navíc poté znemožnili aktivistům vstup do zákulisí, kde se měla konat tisková konference. Ta byla zrušena. Oficiální média o vystoupení Baezové mlčela, ale informace o něm se stejně mezi lidmi šířila a byla jen dalším důkazem postupného rozkladu normalizačního režimu, který se zhroutil v listopadu 1989.
Když přijela v červnu 1990 Baez znovu do Československa, ke svému gestu z Bratislavské lyry řekla: "Součástí mého poslání je být tam, kde se za něco bojuje. Jsem ráda, že jsem byla zde v Československu, když se tu za něco bojovalo."
